Řád Červeného kříže 1912-1913
Napísal: Štv Máj 31, 2012 3:18 amŘád Červeného kříže 1912-1913
Orden crvenog križa 1912-1913
Nám nejznámější provedení této nádherné dekorace je práce z dílny pařížské medailérské dílny G. Lemáitra. Zachoval se účet, či objednávka na vyhotovení celkem 1000 ks tohoto řádu či dekorace.
Tento řád je však spojen s historii Čech a Moravy a i proto se nachází na našem území. Organizace s názvem Společnost Červeného kříže pro raněné a nemocné vojáky v Černé Hoře, vznikla bezprostředně po podepsání Ženevské konvence knížetem Nikolou dne 29.11.1875. Černá Hora se stává 21 členem. Při ratifikaci se Černá Hora zavazuje, že do budoucnosti bude bránit uplatnění starého černohorského práva, při kterém se zajatým Turkům zaživa odsekávaly hlavy, nosy, ruce, nohy či uši, ale i genitálie. Tento akt krvavé msty byl však v celku pochopitelný, neb tyto zvyklosti přebírali Černohorci od Turku a bylo velmi těžké je vymýtit. Ještě v letech 1913 byl zaznamenán případ odseknutých nosů u šesti zajatých Turků. Tento barbarský případ vyřešil černohorský náčelník zdravotní služby tak, že okamžitě zabezpečil plastickou operaci u německého specialisty Dr. Brueninga, který působil jako dobrovolník-lékař v Danilově nemocnici na Cetniji.
Válka v letech 1876-78 paradoxně znamenala zlepšení lékařské péče a to dokonce předními lékaři z Německa Rakouska-Uherska, ale hlavně z Ruska. Do této doby Černá Hora lékaře neznala a léčení prováděli lidoví léčitelé. Po ukončení války lékaři odcházejí a situace je opět mimo realitu našeho chápání. Paradoxně tuto situaci řeší až balkánské války, které vyburcovaly veřejné mínění některých kulturních zemí a do Černé Hory opět přichází zdravotnická pomoc. Jedna z nejlepších, nejkvalitnější přichází s požehnáním RU úřadů z Čech a Moravy v podobě slovutných lékařů-universitánů, specialistů i praktického lékařského sboru. Lékařské týmy dokázaly rozvinout polní zdravotní péči a stejně rychle a stejně kvalitně jako nemocniční zabezpečení v týlu.
Osobní nasazení lékařů a zdravotního personálů v podmínkách pro Evropana nezvyklých,těžkých až barbarských bylo však Černou Horou oceněno zřízením tohoto řádu a dvou záslužných medailí. Jde tedy o poslední státní řád a medaile Černé Hory, před zánikem království v roce 1915. Uvedené skutečnosti jen vysvětluji to ,že se v našich sbírkách tyto nesmírně vzácné a nádherné kusy zachovali jako památka nejen na hrdinství Černohorců, ale i jako připomenutí statečnosti a humanity našich českých a moravských lidí, lékařů a zdravotního personálu. Ing. Petříček, náš přední znalec problematiky řádů Černé Hory uvádí, že není záznam o udělení tohoto řádu černohorskému poddanému a v případě záslužné medaile jsou známe jen dvě osoby. Dekorace jsou udělovány zahraničním lékařům, tedy i poddaným císaře FJI. Je doloženo, že tento řád bylo velmi krátce povoleno nosit do roku 1914. Je možno říci, že ve většině i kvalitních sbírek jak v Srbsku, tak i v Černé Hoře tato řádová dekorace chybí. Teprve v poslední době ji Černohorští faleristé za velké peníze nakupuji, vozí domů do vlasti, do faleristických sbírek.
Popis řádu:
Jde o kruhový medailon, ražený ve stříbře o rozměru 33 mm. Střed lícové strany je bíle smaltován a má průměr 22 mm. Okraj je zlatě rámován a vložen do vavřínového věnce. V ploše je umístěn červeně smaltovaný orámovaný kříž Ženevské konvence, který má opět na středu kříže vložený plastický erb černohorského království. Rubní strana je téměř totožná s přední lícovou stranou, ale zde je na středu štítek, který nese čtyřřádkový nápis v kyrilici CRNOGORSKI/CRVENI/KRST/1912-1913 a opět symboliku vavřínového věnce (viz obrázek). Medailon je převýšen korunou.
Medaile Za zásluhy Červenému kříži 1912-1913
Medalja „ Za zásluge crvenom križu“ 1912-1913
Na tuto vkusnou dekorací navazuji dvě záslužné medaile. Jsou raženy v bronzu, zlacené a stříbřené. Na střed medaile je umístěn na pásce nápis ZA USLUGE/CRVENOM KRSTU/CRNOGORSKOM/. Pod stuhou je letopočet 1912-1913.
Zadní strana medaile nám připomíná legendu o smrti rytíře Pavla Orloviče v ranních hodinách po prohrané bitvě na Kosově poli 1389. Umírající rek a hrdina polosedě se opírá levici o mrtvé tělo tureckého bojovníka, který ve své levici ještě svírá kopí. Víla Kosova, nebo bohyně vítězství se sklání k umírajícímu a podává mu antický džbán s vínem. Scéna je doplněna letopočtem 1389.
Literatura:
MĚŘIČKA, Václav: Černohorská vyznamenání
Princ ROMANOFF, Dimitri: The Orders, Medals and History of Montenegro
Ing. Alexander V.Petříček: Faleristika pomníků Černé Hory
PILETIČ, Míla: Odlikovanja Jugoslovenskich naroda do 1941 roku. Bělehrad 1987
Poznámka:
Mimo popsaný znak řádu Červeného kříže, existuje vzácný typ, který uvádí princ Romanoff ve své publikaci. V našich sbírkách jde o mimořádný unikátní exemplář, který představujeme zde vlastně zcela poprvé. Všechny zde vystavené dekorace pocházejí ze soukromé sbírky.
Obrázek raněného důstojníka M. Drekaloviče, raněného při útoku na Dečic 27.9.1912. Zde je průstřel hrudi drenážován zahraničním (českým?) lékařem. Obrázek byl poskytnut laskavosti Ing. Petříčka a dokládá, jak složitá situace na Černé Hoře panovala.
Orden crvenog križa 1912-1913
Nám nejznámější provedení této nádherné dekorace je práce z dílny pařížské medailérské dílny G. Lemáitra. Zachoval se účet, či objednávka na vyhotovení celkem 1000 ks tohoto řádu či dekorace.
Tento řád je však spojen s historii Čech a Moravy a i proto se nachází na našem území. Organizace s názvem Společnost Červeného kříže pro raněné a nemocné vojáky v Černé Hoře, vznikla bezprostředně po podepsání Ženevské konvence knížetem Nikolou dne 29.11.1875. Černá Hora se stává 21 členem. Při ratifikaci se Černá Hora zavazuje, že do budoucnosti bude bránit uplatnění starého černohorského práva, při kterém se zajatým Turkům zaživa odsekávaly hlavy, nosy, ruce, nohy či uši, ale i genitálie. Tento akt krvavé msty byl však v celku pochopitelný, neb tyto zvyklosti přebírali Černohorci od Turku a bylo velmi těžké je vymýtit. Ještě v letech 1913 byl zaznamenán případ odseknutých nosů u šesti zajatých Turků. Tento barbarský případ vyřešil černohorský náčelník zdravotní služby tak, že okamžitě zabezpečil plastickou operaci u německého specialisty Dr. Brueninga, který působil jako dobrovolník-lékař v Danilově nemocnici na Cetniji.
Válka v letech 1876-78 paradoxně znamenala zlepšení lékařské péče a to dokonce předními lékaři z Německa Rakouska-Uherska, ale hlavně z Ruska. Do této doby Černá Hora lékaře neznala a léčení prováděli lidoví léčitelé. Po ukončení války lékaři odcházejí a situace je opět mimo realitu našeho chápání. Paradoxně tuto situaci řeší až balkánské války, které vyburcovaly veřejné mínění některých kulturních zemí a do Černé Hory opět přichází zdravotnická pomoc. Jedna z nejlepších, nejkvalitnější přichází s požehnáním RU úřadů z Čech a Moravy v podobě slovutných lékařů-universitánů, specialistů i praktického lékařského sboru. Lékařské týmy dokázaly rozvinout polní zdravotní péči a stejně rychle a stejně kvalitně jako nemocniční zabezpečení v týlu.
Osobní nasazení lékařů a zdravotního personálů v podmínkách pro Evropana nezvyklých,těžkých až barbarských bylo však Černou Horou oceněno zřízením tohoto řádu a dvou záslužných medailí. Jde tedy o poslední státní řád a medaile Černé Hory, před zánikem království v roce 1915. Uvedené skutečnosti jen vysvětluji to ,že se v našich sbírkách tyto nesmírně vzácné a nádherné kusy zachovali jako památka nejen na hrdinství Černohorců, ale i jako připomenutí statečnosti a humanity našich českých a moravských lidí, lékařů a zdravotního personálu. Ing. Petříček, náš přední znalec problematiky řádů Černé Hory uvádí, že není záznam o udělení tohoto řádu černohorskému poddanému a v případě záslužné medaile jsou známe jen dvě osoby. Dekorace jsou udělovány zahraničním lékařům, tedy i poddaným císaře FJI. Je doloženo, že tento řád bylo velmi krátce povoleno nosit do roku 1914. Je možno říci, že ve většině i kvalitních sbírek jak v Srbsku, tak i v Černé Hoře tato řádová dekorace chybí. Teprve v poslední době ji Černohorští faleristé za velké peníze nakupuji, vozí domů do vlasti, do faleristických sbírek.
Popis řádu:
Jde o kruhový medailon, ražený ve stříbře o rozměru 33 mm. Střed lícové strany je bíle smaltován a má průměr 22 mm. Okraj je zlatě rámován a vložen do vavřínového věnce. V ploše je umístěn červeně smaltovaný orámovaný kříž Ženevské konvence, který má opět na středu kříže vložený plastický erb černohorského království. Rubní strana je téměř totožná s přední lícovou stranou, ale zde je na středu štítek, který nese čtyřřádkový nápis v kyrilici CRNOGORSKI/CRVENI/KRST/1912-1913 a opět symboliku vavřínového věnce (viz obrázek). Medailon je převýšen korunou.
Medaile Za zásluhy Červenému kříži 1912-1913
Medalja „ Za zásluge crvenom križu“ 1912-1913
Na tuto vkusnou dekorací navazuji dvě záslužné medaile. Jsou raženy v bronzu, zlacené a stříbřené. Na střed medaile je umístěn na pásce nápis ZA USLUGE/CRVENOM KRSTU/CRNOGORSKOM/. Pod stuhou je letopočet 1912-1913.
Zadní strana medaile nám připomíná legendu o smrti rytíře Pavla Orloviče v ranních hodinách po prohrané bitvě na Kosově poli 1389. Umírající rek a hrdina polosedě se opírá levici o mrtvé tělo tureckého bojovníka, který ve své levici ještě svírá kopí. Víla Kosova, nebo bohyně vítězství se sklání k umírajícímu a podává mu antický džbán s vínem. Scéna je doplněna letopočtem 1389.
Literatura:
MĚŘIČKA, Václav: Černohorská vyznamenání
Princ ROMANOFF, Dimitri: The Orders, Medals and History of Montenegro
Ing. Alexander V.Petříček: Faleristika pomníků Černé Hory
PILETIČ, Míla: Odlikovanja Jugoslovenskich naroda do 1941 roku. Bělehrad 1987
Poznámka:
Mimo popsaný znak řádu Červeného kříže, existuje vzácný typ, který uvádí princ Romanoff ve své publikaci. V našich sbírkách jde o mimořádný unikátní exemplář, který představujeme zde vlastně zcela poprvé. Všechny zde vystavené dekorace pocházejí ze soukromé sbírky.
Obrázek raněného důstojníka M. Drekaloviče, raněného při útoku na Dečic 27.9.1912. Zde je průstřel hrudi drenážován zahraničním (českým?) lékařem. Obrázek byl poskytnut laskavosti Ing. Petříčka a dokládá, jak složitá situace na Černé Hoře panovala.