Medaile Za chrabrost Miloše Obiliče
Napísal: Str Máj 23, 2012 4:36 amMedalja Za hrabrost Miloš Obilič
Václav Měřička ve své knize Černohorská vyznamenání uvádí,že tato medaile byla již ražena v roce 1847-48 a byla označená i letopočtem.VAM vycházel ze sdělení tehdejšího ředitele cetinjského muzea Dr. Rista Drogočevice,který potvrdil,že skutečně v uvedených letech kníže Petr II. tuto medaili ve zlatě nechal razit,ale po roce 1851 byl letopočet z medaile odstraněn.Na přední straně byl portrét Miloše Obeliče a opis: M.Obelič Cetnije 1847.Rubní strana zůstává stejné po celou doby ražby a udělování této vzácné medaile.Medaile byl dekorován právě kníže Petr II, který se s touto medaili objevil 27.lena 1847 na všeslovanském plesu ve Vídni.Kníže v roce 1851 dlel v Římě a zde snad nechal zhotovit nové raznice,které se stávají definitivní verzi těchto medailí(viz obrázek)Na těchto medailích se objevuje jméno medailera a to N. Cerbera.
Obeličova medaile byla nejvyšším vojnským vyznamenánín Černé Hory a byli ji vyznamenání nejstatečnější ze statečných. Mezi nositeli medaile z prvnívh let nacházíme jména jako Baša Božovič,Stevan Kničanina, Dordje Stratimirovcič a další.Kníže Danilo udělil medaili i ruskému diplomatu Fontonovi ve Vídni za jeho pomoc ve válcě s Turky.V letech 1876-78 rozhodl kníže Nikola tuto medaili udělovat ve velmi omezeném počtu a to vždy jen dvě pro celou četu. V této válce 1876-78 bylo ruským vojákům uděleno 75 Obeličových medailí.Medaili obdržel i velkokníže Michal a velkokníže Nikolaj, jako vrchní velitel ruských vojsk.
U verze z roku 1851, kde je medailer Niccola Cerbara je průměr medaile 31mm a síla 1,8mm. Jako kov je uvedeno zlacené stříbro.Ale určité kusy,především pro generalitu jsou raženy ve zlatě,ale mimořádně a jsou nesmírně vzácné. Medaili obdržel i černohorský konzul v Italii Evgenija Popovič,který medaili získal za statečnost ve válce 1876-78 a stal se po roce 1916 předsedou černohorské emigrantské vlády.Medaili obdržel i rumunský kníže Carol I. dále velkovévoda Adolf Bedřich meklenbursko-střelický,otec princezny Juty, manželky prince Danila. V době balkánské války vyznamenal Nikola I. svého vrchního velitele, generála Janka Vukatiče a řeckého admirála Konduriotise, vítěze nad tureckou flotou.V letech Velké války 1914-18 byla mdaile věnována i městu a pevnosti Verdun.Známý falerista a badatel Dorling srovnává tuto medaili s anglickým Viktoriiným křížem(The Victoria Cross)V době světové války však byla přece jen udělována častěji a to především cizincům a Srbům.
Vyobrazené medaile jsou ze soukromé sbírky autora.
Literatura:
Václav Měřička: Černohorská vyznamenání
I.G.Spasskij: Inostrannie i Ruskije Orděna do 1917 goda
Robert Werlich: Orders and Decorations of all nations, 1973
Vlastní archiv.
Václav Měřička ve své knize Černohorská vyznamenání uvádí,že tato medaile byla již ražena v roce 1847-48 a byla označená i letopočtem.VAM vycházel ze sdělení tehdejšího ředitele cetinjského muzea Dr. Rista Drogočevice,který potvrdil,že skutečně v uvedených letech kníže Petr II. tuto medaili ve zlatě nechal razit,ale po roce 1851 byl letopočet z medaile odstraněn.Na přední straně byl portrét Miloše Obeliče a opis: M.Obelič Cetnije 1847.Rubní strana zůstává stejné po celou doby ražby a udělování této vzácné medaile.Medaile byl dekorován právě kníže Petr II, který se s touto medaili objevil 27.lena 1847 na všeslovanském plesu ve Vídni.Kníže v roce 1851 dlel v Římě a zde snad nechal zhotovit nové raznice,které se stávají definitivní verzi těchto medailí(viz obrázek)Na těchto medailích se objevuje jméno medailera a to N. Cerbera.
Obeličova medaile byla nejvyšším vojnským vyznamenánín Černé Hory a byli ji vyznamenání nejstatečnější ze statečných. Mezi nositeli medaile z prvnívh let nacházíme jména jako Baša Božovič,Stevan Kničanina, Dordje Stratimirovcič a další.Kníže Danilo udělil medaili i ruskému diplomatu Fontonovi ve Vídni za jeho pomoc ve válcě s Turky.V letech 1876-78 rozhodl kníže Nikola tuto medaili udělovat ve velmi omezeném počtu a to vždy jen dvě pro celou četu. V této válce 1876-78 bylo ruským vojákům uděleno 75 Obeličových medailí.Medaili obdržel i velkokníže Michal a velkokníže Nikolaj, jako vrchní velitel ruských vojsk.
U verze z roku 1851, kde je medailer Niccola Cerbara je průměr medaile 31mm a síla 1,8mm. Jako kov je uvedeno zlacené stříbro.Ale určité kusy,především pro generalitu jsou raženy ve zlatě,ale mimořádně a jsou nesmírně vzácné. Medaili obdržel i černohorský konzul v Italii Evgenija Popovič,který medaili získal za statečnost ve válce 1876-78 a stal se po roce 1916 předsedou černohorské emigrantské vlády.Medaili obdržel i rumunský kníže Carol I. dále velkovévoda Adolf Bedřich meklenbursko-střelický,otec princezny Juty, manželky prince Danila. V době balkánské války vyznamenal Nikola I. svého vrchního velitele, generála Janka Vukatiče a řeckého admirála Konduriotise, vítěze nad tureckou flotou.V letech Velké války 1914-18 byla mdaile věnována i městu a pevnosti Verdun.Známý falerista a badatel Dorling srovnává tuto medaili s anglickým Viktoriiným křížem(The Victoria Cross)V době světové války však byla přece jen udělována častěji a to především cizincům a Srbům.
Vyobrazené medaile jsou ze soukromé sbírky autora.
Literatura:
Václav Měřička: Černohorská vyznamenání
I.G.Spasskij: Inostrannie i Ruskije Orděna do 1917 goda
Robert Werlich: Orders and Decorations of all nations, 1973
Vlastní archiv.