Stránka 1 z 1

Čestné vyznamenání úderné jednotky z oblastí Pobaltí

PoslaťNapísal: Ned Jún 15, 2014 4:44 am
od Altmann
Ehrenzeichen der Stoßtruppe der Baltischen Landeswehr
Čestné vyznamenání úderné jednotky z oblastí Pobaltí

Pokud se pozorně zaměříme na dekorace z počátečního období Výmarské republiky, vidíme, že jedním z úkolů "nového" Německa bylo stabilizovat především východní hranice země. Není tedy bez zajímavosti se podívat na naše stránky a zjistíme, že z oblasti Pobaltí máme popsáno či zaregistrováno větší množství vyznamenání, čestných a pamětních odznaků, které jsou jednak v originálu vzácné neb dobrovolníků, kteří byli ochotni umírat za vlast ani v Německu nebylo tolik, jak nám především socialistická ideologie u nás, ale hlavně v Polsku se snažila vnutit. Problém to byl složitý, který se plně projevil v roce 1939, kdy se mnohdy vojáci Wehrmachtu až mstili na polských vojácích, bránících hranice své země.

Měli bychom si možná uvědomit, že bojovníci zeměbrany z oblasti Pobaltí jsou především dobrovolníci ( a národnostně ne pouze Němci), kteří bránili svoji vlast, svůj domov. Rekrutovali se především z bývalých vojáků propuštěných či demobilizovaných po ukončení bojů v roce 1918.

Příslušníků této úderné jednotky bylo zhruba 150-200, tedy ve vojenské terminologii to byla rota vojáků či obránců. Odznaky jsou číslované a není znám odznak, který by nesl vyšší číslo jak 150. Odznaky však jsou raženy pečlivě a zdá se, že výroba byla zadaná několika výrobcům (klenotníkům?). Existuji miniaturní odznaky o ryzosti stříbra "935".

Jednotky v Pobaltí jsou založeny z příkazu Vojenské rady pro Pobaltí a oficiální datum založení je den 11. listopadu 1918 a tento doklad či rozkaz nese podpis velícího důstojníka, kterým byl
Generalleutnant G. von Katen . Jednotky jsou po stránce velení podřízené německým okupačním silám a po stránce logistiky také ( ale až roku 1919 je jim vyplácen plat německého vojáka).

Tyto jednotky zeměbrany jsou vtažený do bojů proti Rudé armádě a v roce 1919 se významně podílejí na osvobození Rigy. Zde však také dne 22.května 1919 padl dobrý organizátor a čestný voják poručík von Manteuffels -Szoge. Po jeho smrti je jeho jednotka rozpuštěna. Jednotka působila v obranných bojích v Pobaltí a její činnost končí rokem 1920, kdy jsou dobrovolníci začlenění do 13. pěšího lotyšského pluku (13. Tuckumschen Infanterieregiment ). Dobrovolníci z řad říšských Němců se vracejí domů do své vlasti.

Německé jednotky i domobrana vedla pravidelnou válku ze Sovětským Ruskem. V této době to vyhovovalo politikům vítězných mocností a tak bylo vše v pořádku, ale po roce 1920 se situace přece jen mění a vlastenecké cítění vojáků je označeno již tehdy modním slovem nacionalismus. Je pravda, že tito vojáci měli možnost poznat realitu komunismu či socialismu v podání ruských mužíků vedených svými "rudými" komisaři a tak celkem nepřekvapí, že to byli oni, kteří po návratu do Německa podporovali NSDAP a Hitlera. Jsme však faleristé nikoliv politici a tak si představíme celkem jednoduchý a velmi pěkný odznak, který v originálu je i pro německé faleristy téměř nedostupný.

Popis odznaku:

Avers:
Odznak má podobu oválného dubového věnce na který je naložen obnažený meč hrotem směřujícím dolu. Na meči je gotický štít se znakem rytířů Německého řádu. Odznak je tedy jednoduchý a výstižný.

Revers:
Zadní strana je hladká se sponou k upevnění na oděv. Odznak je velmi kvalitně vyroben a v současné době se objevuji ne příliš kvalitní kopie. Ryzost stříbra "835"

Velikost odznaku je 35x51mm
Váha odznaku 15g

Odznak se nosil i po roce 1933 i když to nebylo přímo povoleno (ale ani zakázané)

Not able to open ./cache/data_global.php