Imperátorský a carský řád Bílého orla
Императорский и Царский Орден Белого Орла
Polští historici uvádějí,že jde o jeden z nejstarších řádu nejen Evropy neb byl založený již v roce 1325 polským králem Vladislavem. Orlice je jedním z prvků polského královského erbu.
Řád byl prokazatelně obnoven v roce 1705 polským králem Augustem II. V roce 1712 polský král udělil tento starobylý řád ruskému caru Petru I. Velikému.
STATUT ŘÁDU:
Polsko jako nešťastný stát po svém třetím dělení a po zániku státu ( 1795) mělo dva řády, které nakonec převzalo Rusko. Jedním z těchto řádu je právě Bílá orlice v ruském prostředí však hovoříme o řádu Bílého orla.
V roce 1815, tedy pro připojení polského království k Rusku a jeho začlenění do Ruské říše car Alexandr I. využil stávajícího řádu Svatého Stanislava a řádu Bílého orla k ocenění a vyznamenání především polské šlechty a polských úředníků a to jednak za vojenské, ale i civilní zásluhy o stát a panovníka.
V roce 1831 (17. listopadu) po konečné porážce polského povstání byl carským nařízením tento řád začleněn do stávající soustavy ruských carských řádů. Mění se pouze symbolika, kdy je královská koruna nahrazena korunou ruských carů a na černého dvouhlavého carského korunovaného orla je naložen bílý kříž s polskou královskou orlicí.
Dne 22. ledna roku 1832 bylo nařízením cara stanoveno, že řád bude mít svoji vlastní řádovou stuhu tmavě modré barvy.
Statut řádu specielně neřešil postavení tohoto řádu. Byl to řád, který v jedné třídě řadíme mezi tak zvané „velké“ řády a jeho postavení mezi dalšími ruskými řády bylo poměrně vysoké. Byl řazen ve pořadí ihned za řád Sv. Alexandra Něvského.
Řád Bílého orla v systému ruských řádů byl využíván jako vysoká odměna a ocenění všech občanů ruské říše a to jak vojáků, tak i ruské šlechty, vysokých státních úředníků i cizinců.
Dlouhotrvající Krymská válka měla ve svém důsledku vliv na doplnění řádu meči. Carskou vyhláškou ze dne 5. srpna roku 1855 se zřizuji meče, které jsou u hvězdy klasicky umístěny zkřížené přes střed hvězdy a u řádového klenotu se vkládají pod korunu řádu.
Řádová deviza:
PRO FIDE REGE ET LEGE
«За Веру, Царя и Закон».
ZA VÍRU KRÁLE A ZÁKON
Únorová revoluce z roku 1917 poznamenala téměř všechny staré, klasické řády, ale snad právě tento řád po výtvarné stránce dopadl nejhůře (viz obrázky). Svržením cara bylo ukončeno udělování řádu v podobě jak jej známe. Z řádového klenotu mizí carská koruna a ´řádová hvězda se stává „téměř „cetkou neb řádové heslo( deviza) bylo pro jistotu odstraněno a revolucionáři jej nahradili vavřínovým věnce.
Popis řádového klenotu:
Avers:
Zlatý carský dvouhlavý korunovaný orel je pokryt černým smaltem. Vlastní orel je převýšený carskou korunou s modrými pendiliemi. Na tomto řádovém klenotu je naložen původní kříž řádu Bílé orlice (viz obrázek).
Revers:
Na zadní straně klenotu je ve střední části malý bílý kříž. Za povšimnutí stojí závěs na koruně k upevnění na velkostuhu.
Řádová hvězda:
Zlatá, osmihrotá hvězda, která má ve svém středovém medailonu bíle smaltovaný tlapatý křížek s červeným lemováním, stříbrnými paprsky mezi rameny a malým zlatým květem ve svém středu. Na modrém mezikruží je nápis:
„ Pro fide,rege et lege“
(Za víru, krále a zákon)
STUHA:
Tmavomodrá stuha
Literatura:
Симонов А. А., Закатов А. Н. Императорские Ордена России (1698-1997). М. 1997.
http://www.sobiratel.net/zasluga/Russia ... eEagle.htm
