Čestná medaile zasloužilému vojákovi

[Altmann]

Čestná medaile zasloužilému vojákovi
Медаль В честь заслуженному солдату


Po porážce spojenecké armády u Slavkova na Moravě v roce 1805 se zdálo, že Prusko jako samostatné království je odsouzeno k zániku.

Ruský car i jeho generalita brzy pochopili, že obsazením Berlína si Napoleon splní další cíl, ale zároveň jeho zrak bude zaměřen na poslední boj, poražení ruské říše. Alexandr I. si byl vědom toho,že na budoucí válku se i jeho říše musí připravit. Bylo nutno zvýšit početní stav jednotek, zaměřit se na výcvik a výzbroj a v neposlední řadě posílit jednotky zkušenými staršími vysloužilci, kteří sice již splnil svoji vojenskou povinnost, ale na výzvu cara dobrovolně vstoupili znova do armády s cílem bojovat proti Napoleonovi a jeho soldatesce. Pro tyto statečné vojáky byla zřízena medaile jako viditelné poděkování cara i vlasti.

Popis medaile:

Avers:

V hladké ploše medaile se zvýšeným okrajem je kompozice válečné zbroje (prapor, meč, štít a přilba)

Revers:
V ploše medaile je jednoduchý nápis:
„ВЪ — ЧЕСТЬ ЗА — СЛУЖЕННОМУ — СОЛДАТУ»; a datum 1806

Car Alexandr I. rozhodl, že medaile bude zhotovena:
- ražba ve stříbře
- ražba ve zlatě

Stříbrná medaile byla určena pro vojáka, který požádal o znovupřijetí do armády, který odsloužil nejméně 6 let v předchozí službě. Medaili nosil na červené stuze řádu Sv. Alexandra Něvského.

Zlatá medaile byla určena pro vojáka, který odsloužil nejméně 10 let v předchozí službě. Medaili nosil na modré stuze řádu Sv. Ondřeje. Tato medaile však znamenala, že dotyčný voják po ukončení své vojenské služby měl nárok na doživotní rentu. Toto nařízení se vztahovala i na subalterní důstojníky či poddůstojníky.

Ve státním archivu se zachovalo jméno rytce této velmi pěkné medaile. Byl to mladý a nadaný student, který teprve v roce 1801 byl studentem specializované školy při státní mincovně v Petrohradu, ale již v roce 1805 samostatně pracoval jako medailér (Алексеев Владимир Ефимович) A.F. Efimovič.

Medaile je malá, ale kvalitně ražena. Velikost medaile se uvádí 17,5-18 mm. Medaile se udělovala od roku 1817 až do roku 1825. Bylo však uděleno jen 65 medailí (zlaté i stříbrné). Toto číslo je však velmi nepřesné a v ruské literatuře se počty dekorovaných liší. Jde však o mimořádně vzácnou medaili. Obrázky, které zde vidíme jsou jen muzejní kopie.

Literatura:

Кузнецов А., Чепурнов Н., Наградная медаль. в 2-х тт. 1992.