Медаль «За спасение погибавших-Za záchranu života

[Altmann]

Медаль «За спасЕние погибавших» Николай II.

Medaile Za záchranu života Mikuláše II.

V roce 1894 nastupuje po svém otci na ruský trůn mladý car Mikuláš II. Za panování Mikuláše II. dochází k několika změnám, mění se vzhled a umělecké zpracování medaile. Po roce 1916 dochází i u této medaile k ražbě z obecného kovu a tak zlatá medaile je nahrazena ražbou ve žlutém kovu a stříbrná medaile ražbou v bílém kovu. Objevují se medaile ve velikosti 28mm, ale i ve velikosti 30 mm.

Popis medaile:


Avers:
V ploše medaile je větší portrét Mikuláše II. (Николай II.). Opis na medaile je rozdělen na dvě části :
«Б. М. Николай II Императоръ» - vlevo
«и самодержецъ Всеросс.» - vpravo


Revers:
Na zadní straně nás zaujme nový zdobný prvek, kterým je palmová, dubová a vavřínová ratolest. Ve volné ploše je jasný a určující nápis rozložený ve dvou řádcích:
«За спасенiе погибавшихъ» / v roce 1904 se nápis upravuje ve znění:
nápis «спасенiе» je opraven novým slovem «спасанiе».

Po roce 1916 existuje velké množství ražeb, které jsou mnohdy velmi nekvalitní. Známý výrobce je firma "Kukučkin-Moskva"


http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0% ... 0%D0%B9_II

[Altmann]

Медаль "За спасение утопающих"
Medaile za záchranu tonoucích SSSR

Medaile byla založena nařízením prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR dne 16.února 1957. Toto vyznamená svým významem se řadí k medaílím, které byli založeny v období platné do roku 1917, které zde máme popsané. ( V Sovětském svazu asi nemohla být založena medaile Za záchranu hynoucích, tento název byl zavádějící a mohl být chápán i jako zbídačených)
Medaile byla zřízena a udělována za záchranu životů z rozvodněných toků řek i na moři.

Popis dekorace:
Medaile je vyrobena z obecného kovu, její rozměr je 32mm a hmotnost medaile (bez stuhy a kolodky je 14,6g.
Avers:
V ploše medaile je znázorněn zachránce s topícím se ve vlnách a vše je doplněno jasným nápisem: “ЗА СПАСЕНИЕ”, v dolní části – “УТОПАЮЩИХ"
Revers:
V ploše medaile, která je jemně zrněna je vavřínová ratolest, v horní části symbolika SSSR ( srp a kladivo) a v dolní části je označení státu "SSSR".
K medaile je napojeno pevné závěsné ouško s kroužkem k upevnění na kolodku, která je potažena stuhou.

STUHA:
Světlemodrá stuha, široká 24mm s bílými úzkými proužky.


Medaile mohla být udělena vzácně i opakovaně. K tomu skutečně došlo ve více případech. Uvedeme si čtyřnásobné udělení, které obdržel námořní kapitán I. stupně Котухов М.П., který zachránil 150 lidských životů. Medaile byla udělena trojnásobně obyvateli ostrova Sachalin (Ковязинч Анатолий Авенгирови ), ale i občanovil známého černomořského přístavu Oděsa Скрябнев Николай Михайлович. Ruská (sovětská) literatura uvádí další případy a tak ještě celkem známý případ studenta či žáka O.G.Kurnikov, který zachránil svoji spolužačku Světlanu Semenčukovou ( Светланы Семенчук)
Existuje záznam posledního udělení medaile ze dne 20.května 1991 kdy tuto medaile obdržel praporčík Alexejev a major Alexandrovič.
( Карканов Александр Алексеевич и Сычев Анатолий Александрович.) Tímto byla uzavřena kapitola této medaile. Celkem je podchyceno udělení cca 24.000 medailí tohoto typu.

Poznámka:
Po faleristické stránce jistě bude vhodné, pokud tyto medaile budeme mít popsané zde na jednom místě, neb i když se mění státní zřízení, záchrana života na moři, ve vodách řek či jezer, případně za záchranu životů při živelních katastrof má svůj lidský rozměr!

[Altmann]

МЕДАЛЬ ЗА СПАСЕНИЕ ПОГИБАВШИХ

Medaile byla založena dekretem číslo 442 prezidenta republiky ze dne 2.března 1994

1. medaile Za záchranu hynoucích (což je přesný překlad, ale snad překlad Za záchranu života je výstižnější) může být udělena občanům Ruské federace, ale i cizincům za všechny akce spojené se záchranou života. (přírodní katastrofy, povodně, zemětřesení a závaly).

2. Medaile se nosí na levé straně hrudi hned za medaili Za ochranu státní hranice.

3.K medaili náleží i miniatura medaile, kterou lze používat při každodenním nošení na občanském oděvu.

Popis dekorace:
Medaile o průměru 32 mm je vyrobena ze stříbra. Miniatura medaile má rozměr 16mm.

Avers:
Na přední straně v ploše medaile je znamení (signum) ордена Мужества. (řád za zmužilost, srdnatost, statečnost či odvahu)

Revers:
Na zadní straně vlevo je polověnec ze vavřínu a dubu. V pravé straně medaile je reliéfní nápis :
"ЗА СПАСЕНИЕ ПОГИБАВШИХ" a registrační či evidenční číslo medaile..

Na horní hraně medaile je naletované ouško se závěsným kroužkem k upevnění na kolodku se stuhou.

STUHA:
Moaré hedvábná bílá stuha s červenými pruhy 2mm při okraji má šířku 24 mm


Poslední medailí uzavíráme celý cyklus. Zde snad můžeme říci, že touto medaili se Rusko vrací k původní faleristice tak jak ji známé z období do roku 1917.

[Altmann]

Ukázka:

[Altmann]

Poznámka:
Medaile je nesmírně vzácná, patří do této kapitoly a i když (zdánlivě) je vložena ne přesně, neb by měla být jako první, myslíme si, že i zde bude pro naše přátelé přínosná, neb to je medaile zajímavá.


Учреждена 16 мая 1807 года Александром I.
Založena 16.května 1807 carem Alexandrem I.


Medaile byla založena a vzácně několik kusů uděleno za záchranu lidského života. Z tohoto důvodu tuto medaili ponecháme v této kapitole, kde jsou popsané další medaile, které mají stejný úkol, ocenit občanskou statečnost při záchraně lidí při povodních, živelních pohromách, při požáru, závalech v dole atd.

Avers:
Medaile o průměru 50mm je vyrobena ze stříbra. V ploše medaile je portrét cara Alexandra I. ((vlevo). Car je zde zobrazen ve stejnokroji Preobraženeckého pluku s velkostuhou řádu přes rameno. Opis:
«Б. М Александръ I. Императоръ и самодержецъ Всеросс.». Zcela dole je podpis medailéra. Леберехта «C.L.F.».

Revers:
V ploše medaile je určující, jasný nápis:
«За спасенiе согражданъ 1807». v překladu Za záchranu spoluobčanů 1807

Medaile se nosila na náhrdelní stuze řádu Sv. Vladimíra


Poznámka:
Medaile se hojně vyskytuje v nabídkách k prodeji. V Rusku je vždy jasně označena jako "novoděl" u nás to prodejci zkouší?!


Чепурнов Н.И. Наградные медали Государства Российского
Энцикл. иллюстрированное издание (М.: Рус. мiръ, 2000. - 767 с.)