Медаль «За спасение погибавших» Николай I.
Medaile Za záchranu života byla zřízená jako vysoká odměna či ocenění tam, kde nebylo možno udělit řádovou dekoraci. V dubnu roku 1828 dochází tedy z rozhodnutí cara ke zřízení takové medaile, která by byla rovnocenná vysokým carským řádům, která se v takovéto situaci udělovali byť ve svém posledním stupni. Medaile byla založena ve stříbře a měla průměr 50 mm a nosila se na náhrdelní stuze řádu sv. Vladimíra.
Medaile se udělovala za aktivní činnost např. při živelních pohromách, při požárech a podobně, kdy zachránce sám byl v ohrožení života, ale projevil své rozhodnutí a chrabrost.
Avers:
V ploše medaile je portrét cara Mikuláše I. a kolem je rozložený nápis:
"Б. М. Николай I Императоръ и самодержецъ Всеросс"
Revers:
Na zadní straně v ploše je jasný a jednoduchý nápis:
«За спасенiе погибавшихъ».
Medaile má oboustranně plasticky upravený a lehce zvýšený okraj. Typické ruské ouško je raženo s medaili a zde prochází stříbrný dvojitý drát k upevnění na stuhu.
Ruský car Mikuláš I. (1855–1881 ) (Николай I) si byl vědom významu této medaile pro své poddané a tak dne 20.února přistupuje k malé změně a medaile rozšiřuje o zlatou dekoraci. Medaile mají menší průměr 29mm a nosí na hrudi na stuze řádu sv. Vladimíra. Stříbrná medaile byla určena k ocenění ruských poddaných všech společenských skupin a mohla být udělena i dětem. Váha stříbrné medaile se pohybovala cca. 14,69 g.
Medaile je totožná s náhrdelní dekorací, po roce 1847 se tyto medaile objevují se starším portrétem cara a car má knír . Zlatá medaile byla udělována za záchranu více životů. Tato medaile byla dílem medailéra Alexe Klepnikova (značka K). Tyto medaile se nejprve nosili na stuze řádu sv. Vladimíra v knoflíkové dírce. Při druhém udělení byla stuha stejná, ale doplněna mašlí.
Obrázky převzaté z internetových stránek a prodejních katalogů.
Literatura
I.G. Spasskij: Zahraniční a ruské řády do roku 1917, Sankt-Peterburg 1993
Robert Werlich: Russian Orders, Decorations and Medals, Washington 1981
archiv autora
