«За поход в Китай 1900-1901»-Medaile Za tažení do Číny
Napísal: Uto Máj 12, 2015 11:30 amMedaile Za tažení do Číny 1900-1901
«За поход в Китай 1900-1901».
Carským Výnosem " dekretem" cara Nikolaje II. a ministra války, kterým v této době byl generál Kuropatkin byla založena medaile Za tažení do Číny. Medaile se členila do dvou kategorii (stříbrná a bronzová) a byla určena jednotkám, které se v Číně podíleli s dalšími spojenci na potlačení vzpoury, kterou známe jako boxerské povstání.
Medaile byla udělována vojákům nasazeným k potlačení "Boxerského povstání", ale i zdravotnickému personálu (lékaři, zdravotníci a Červený kříž), kněží ve službě, úředníci, celníci, ochrana Mandžuského území a hlavně zde železnice. Těmto lidem dle zásluh mohl být udělen některý stupeň ze Svatojířského kříže či medaile Za chrabrost.
Stříbrná medaile byla určená vojákům a dobrovolníkům (opolčenci) přímo zapojených v boji při obraně Charbinu a Blagoveščenska (Харбина и Благовещенска ) a dále Taku,TianJin a Pekingu, kde byli svedeny větší bojové akce. Mimo vojenského personálu však stříbrné medaile mohli být uděleny příslušníkům stráže železnice, kněžím, lékařům a úředníkům, kteří sloužili přímo u vojenských jednotek.
Bronzovou medaili mohli obdržet všichni ti, kteří nebyli přímo angažování v bojových jednotkách, ale zabezpečovali např. armádní logistiku, pracovali na území Číny a v oblastech, kde bylo vyhlášené stanné právo.
Popis medaile:
Medaile o průměru 28 mm je vyrobena ze stříbra nebo bronzu.
Avers:
Medaile má ve středu plochy carský korunovaný zdobný monogram«НII.»
Revers:
Ve střední části plochy medaile je letopočet " 1900-1901" a při okraji je velkými písmeny nadpis:
«ЗА ПОХОДЪ ВЪ КИТАЙ» - Za tažení do Číny
V dolní části je námořní kotva, zkřížená šavle a kozácké kopí.
Medaile byla ražena zároveň s plochým ouškem, kterým prochází drátěné ouško k zavěšení dekorace na kolodku. Kolodka je potažená kombinovanou stuhou a to ondřejskou a sv. Vladimíra stuhou.
Na základě tohoto, pro Rusko vítězného tažení byla založena další medaile Za tažení do Japonska. Rusko však válku nešťastně prohrálo a tak tato medaile nebyla nikdy udělena. Medaili máme popsanou na stránkách SFS . ZDE: http://forum.sfs.sk/viewtopic.php?f=187&t=1215
Carským nařízením ze dne 13. srpna 1911 důstojníci a vojáci, kteří na tomto tažení utrpěli zranění mohli medaili nosit na stuze s mašlí.
V odborné ruské literatuře se uvádí, že medaile
stříbrné bylo vyrobeno na 110 300 kusů. Bronzových medailí bylo vyrobeno a uděleno 106 000 kusů. Existují však medaile, tak zvané doražby, které se mohou od originální ražby odlišovat, např. chybí punc, případně ouško vypadá jinak.
Poznámka:
Анато́лий Миха́йлович Сте́ссель (28.června 1848— 18. ledna 1915)
Jedním z polních velitelů byl generál Stessel, který se v tomto tažení osvědčil a bylo s nim počítáno na vysokou armádní funkci v tažení Ruské armády do Japonska.
Za jeho roli v potlačení Boxer povstání , kde byl zraněn v boji během bitvy Tientsin . Následně mu byl udělen Řád svatého Jiří (4 stupně).
Literatura:
Кузнецов А., Чепурнов Н., Наградная медаль. в 2-х тт. 1992.
Peters : Vyznamenání Ruska v 19. a na počátku 20. století, Moskva 1989
«За поход в Китай 1900-1901».
Carským Výnosem " dekretem" cara Nikolaje II. a ministra války, kterým v této době byl generál Kuropatkin byla založena medaile Za tažení do Číny. Medaile se členila do dvou kategorii (stříbrná a bronzová) a byla určena jednotkám, které se v Číně podíleli s dalšími spojenci na potlačení vzpoury, kterou známe jako boxerské povstání.
Medaile byla udělována vojákům nasazeným k potlačení "Boxerského povstání", ale i zdravotnickému personálu (lékaři, zdravotníci a Červený kříž), kněží ve službě, úředníci, celníci, ochrana Mandžuského území a hlavně zde železnice. Těmto lidem dle zásluh mohl být udělen některý stupeň ze Svatojířského kříže či medaile Za chrabrost.
Stříbrná medaile byla určená vojákům a dobrovolníkům (opolčenci) přímo zapojených v boji při obraně Charbinu a Blagoveščenska (Харбина и Благовещенска ) a dále Taku,TianJin a Pekingu, kde byli svedeny větší bojové akce. Mimo vojenského personálu však stříbrné medaile mohli být uděleny příslušníkům stráže železnice, kněžím, lékařům a úředníkům, kteří sloužili přímo u vojenských jednotek.
Bronzovou medaili mohli obdržet všichni ti, kteří nebyli přímo angažování v bojových jednotkách, ale zabezpečovali např. armádní logistiku, pracovali na území Číny a v oblastech, kde bylo vyhlášené stanné právo.
Popis medaile:
Medaile o průměru 28 mm je vyrobena ze stříbra nebo bronzu.
Avers:
Medaile má ve středu plochy carský korunovaný zdobný monogram«НII.»
Revers:
Ve střední části plochy medaile je letopočet " 1900-1901" a při okraji je velkými písmeny nadpis:
«ЗА ПОХОДЪ ВЪ КИТАЙ» - Za tažení do Číny
V dolní části je námořní kotva, zkřížená šavle a kozácké kopí.
Medaile byla ražena zároveň s plochým ouškem, kterým prochází drátěné ouško k zavěšení dekorace na kolodku. Kolodka je potažená kombinovanou stuhou a to ondřejskou a sv. Vladimíra stuhou.
Na základě tohoto, pro Rusko vítězného tažení byla založena další medaile Za tažení do Japonska. Rusko však válku nešťastně prohrálo a tak tato medaile nebyla nikdy udělena. Medaili máme popsanou na stránkách SFS . ZDE: http://forum.sfs.sk/viewtopic.php?f=187&t=1215
Carským nařízením ze dne 13. srpna 1911 důstojníci a vojáci, kteří na tomto tažení utrpěli zranění mohli medaili nosit na stuze s mašlí.
V odborné ruské literatuře se uvádí, že medaile
stříbrné bylo vyrobeno na 110 300 kusů. Bronzových medailí bylo vyrobeno a uděleno 106 000 kusů. Existují však medaile, tak zvané doražby, které se mohou od originální ražby odlišovat, např. chybí punc, případně ouško vypadá jinak.
Poznámka:
Анато́лий Миха́йлович Сте́ссель (28.června 1848— 18. ledna 1915)
Jedním z polních velitelů byl generál Stessel, který se v tomto tažení osvědčil a bylo s nim počítáno na vysokou armádní funkci v tažení Ruské armády do Japonska.
Za jeho roli v potlačení Boxer povstání , kde byl zraněn v boji během bitvy Tientsin . Následně mu byl udělen Řád svatého Jiří (4 stupně).
Literatura:
Кузнецов А., Чепурнов Н., Наградная медаль. в 2-х тт. 1992.
Peters : Vyznamenání Ruska v 19. a na počátku 20. století, Moskva 1989