Smrt za udělení kříže sv. Jiří

Koncem února 1917 byl vypraven zvláštní vlak se 700 novými "rytíři" kříže sv. Jiří III. stupně - Ale vlak nedosáhl svého cíle - proběhla únorová revoluce. Vybraní vojáci tedy svůj kříž z rukou cara neobdrželi
Událost ze dne 27. února 1917, první den revoluce začíná výstřelem, když dozorčí poddůstojník záložního Volyňského praporu Timofey Kirpichnikov,zabil velitele praporu kapitána Lashkevich. Za tuto sprostou vraždu Timofey Ivanovič Kirpichnikov získal kříž sv. Jiří IV. stupně, který obdržel od generála Kornilova, tehdejšího velitele Petrohradského vojenského okruhu. Kříž sv. Jiří s číslem 423 492 se stává známým, stejně tak jako jeho podlý čin, který byl popsán veškerým domácím tiskem a vše doplněno fotografii vojáka.
Na fotografii (v novinách) je stuha tohoto kříže rudá či červená, což by byl první a jediný ( ale možný) případ, kdy byl kříž sv. Jiří upevněn na rudou stuhu.
Pokračování tohoto příběhu je neveselé, ale spravedlivé. Selský syn Timofey Kirpichnikov,(Крестьянский сын Тимофей Кирпичников) který byl mezi tím povýšen na praporčíka zemřel směšně, ale spravedlivě.Mezi bolševiky nebyl oblíbený a tak chtěl přejít k bílým jednotkám generála A.P. Kutepova( А. П. Кутепова). Sám Kutepov v únoru bojoval proti povstalcům v armádě.Později velel Kornilovskému pluku ( rok 1918) a když k němu přišel praporčík, který vyjádřil svoji touhu bojoval na straně bílých. Důstojník si povolal Kirpichnikova, jehož jméno bylo díky novinám známo, vzal si novinové výstřižky a řekl: "Ach ty jsi ten voják, který zabil svého velitele..." a nařídil předat zrádce soudu a zastřelit.

Tento bídný voják byl zastřelen a nikdo jej ani nepochoval, jeho hrob do dnešních dnů není znám.

Volyňský pluk byl jedním z mála gardových pluků, které se aktivně podíleli na svržení vlády cara při únorové revoluci v roce 1917, která měla nastolit demokratický režim v Rusku a snad i ukončit válku. V akci se "vyznamenal" ochranný, či doplňovací prapor pluku, který v opojení vítězství, které lze považovat za zradu tradic pluku, nechal si vyrobit odznak jako připomínku jejich (ne)slavného skutku.
Odznak byl založen v roce 1917 je tvořen stříbrným věnečkem z pšeničných klasů na jedné straně a palmových listů na straně druhé. Uprostřed medailonu na pozadí rozvinutého rudého praporu je postava vojáka, bojovníka "za svobodu". Vpravo od postavy bojovníka je sedící žena v ruském národním kroji, která na důkaz vítězství svírá v ruce snítku vavřínu a druhou rukou drží, či ukazuje na ozdobný štít s nápisem: 27. fevr. 1917 g. (27. února roku 1917 - výročí svržení ruského cara).
Vojákům ochranného praporu, kteří se aktivně zapojili do únorové revoluce byl tento odznak s nápisem: Volyněc, vydáván s tím, že před toto slovo si každý mohl nechat vyrýt své jméno. Jistě i proto každý takový jmenovaný kus můžeme považovat za skvostný originál.

Лейб-гвардии Волынский Его Величества полк
Původní odznak:

Čestný odznak tohoto gardového pluku byl založen dne 7. prosince 1911.
Čestný odznak má podobu i tvar tak zvaného ruského "opolčenského" kříže. Samotný kříž pro důstojníky je stříbrný a zlacený. Na střed kříže je položen stříbrný kyjevský erb se znakem Litevského sboru, tj. na červeném smaltovaném štítku je postava jezdce na koni se šavlí v ruce. Po tímto erbem je znak Volyně (Volyňské gubernie), tj. stříbrný kříž, který je umístěn na červeně smaltovaném štítku.
Na ramenech kříže je rozložen nápis: Za víru, cara a vlast. "За въру Царя Отечество».

Tento popis je platný pro důstojnické kříže. Odznaky pro mužstvo a poddůstojníky jsou zhotoveny z obecného kovu. Vyobrazený odznak pro mužstvo (viz detail) je po roce 1917 upraven odstraněním slůvka "cara Царя". Takto upravené odznaky bylo možno nosit do bolševického převratu v roce 1917.
Velikost odznaku 43 x 43 mm.