Знак в память успешного окончания градусного измерения на Шп

[Altmann]

Знак в память успешного окончания градусного измерения на Шпицбергене.


Odznak se zajímavou historii byl založen 22. srpna roku 1902. Byl vydán k příležitostí úspěšnému splnění mapování na Špicberkách (Шпицбергене).

Odznak je vyroben ze stříbra, ale také z mědi, všechny typy jsou však pečlivě zpracované a smaltované.

Popis odznaku - Averes:

Odznak má tvar oválného věnce z vavřínových listů i s plody. V horní části je uzavřen korunovaným monogramem cara Mikuláše II. a v dolní části je převázaný širší stuhou, na které jsou léta expedice a to rok "1899 - 1901". Vnitřní plocha odznaku je modře smaltovaná (moře) a bílým smaltem je vyznačené souostroví Špicberky. Celkem viditelně jsou na ploše ostrovů zlaté tečky, které vytyčují body měření. Dále černý nápis «Град. изм.»

Na zadní straně odznaku je šroub s maticí. Pokud je odznak vyrobený ve stříbře, je náležité puncován a značen výrobcem. Odznak má velikost ve stříbře většinou 36 mm x 36 mm, ale jsou odznaky i jiné velikosti, např. odznak vyrobený v bronzu o velikosti 48,5 x 29,5 mm váží 24 g.

Bronzové odznaky byly určeny pro doprovod vědců, stříbrné odznaky pro vědecký tým. Odznaky stříbrné i bronzové jsou vzácné.
K tomuto odznaku, či k památce na mapování Špicberek si připomeneme našeho rodáka, kterým byl profesor Josef SÝKORA narozen 28. února 1870 v Chrudimi, zemřel v roce 23. února 1944 a je pochován v Benešově. Byl to ukrajinský, ruský a český astronom, geometr, polárník a učitel. Je po něm dokonce pojmenován jeden z ostrovů tohoto souostroví. Josef Sýkora obdržel stříbrný pamětní odznak!
Zúčastnil se Rusko-švédské expedice na Špicberky v zimě 1899/1900, zabýval se výzkumem polární záře a jako jeden z prvních objasnil příčiny tohoto jevu. Od roku 1906 pracoval v observatoři v Taškentě. Jako první v Rusku prováděl systematická pozorování meteorů. V roce 1921 reemigroval do Československa, kde se stal v Praze profesorem astronomie. Za svoji práci obdržel řád sv. Stanislava III. stupně
Na jeho počest je pojmenován Sýkorův ledovec na Špicberkach a Sýkorův ostrov ležící v jihovýchodní části Karského moře.


Poznámka z tisku:
Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem dne 22. června 1941 bylo veškeré civilní obyvatelstvo Špicberků evakuováno britskou válečnou lodí - Rusové do SSSR a Norové do Velké Británie (pevninské Norsko bylo v té době již německým protektorátem). Všechny strategické objekty byly pak zničeny (těžební zařízení na ropu a uhlí, elektrárna a radiostanice). Norská vojenská posádka ale zůstala v Longyearbyenu, Barentsburgu a Svea. 8. září 1943 však byly tyto jednotky napadeny masívním útokem německých sil z bitevní lodi Tirpitz, 7 Norů bylo v obranném boji zabito, 41 mužů bylo zajato a odvezeno do zajetí v Německu, zbytek posádky se zachránil v horách. SSSR vznesl v roce 1944 požadavek, aby se souostroví Špicberky stalo společným Norsko-sovětským kondominiem(felleseie) a Bjørnøya přímo částí sovětského území. Později byl tento požadavek stažen.

Prameny:
https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%99%D0 ... 1%80%D0%B0