Odoslané: St Sep 28, 2011 7:34 pm

Pamětní odznaky příslušníků slovenských jednotek v Itálii


Po zdrcující porážce u Stalingradu a zničení nejlepších německých jednotek u Kurska, si německé velení zároveň uvědomilo, že síla spojeneckých národních jednotek je nulová a v některých případech i nebezpečná neb velitelé Rudé armády rádi útočili právě v obranných úsecích těchto jednotek. Nebylo to ideologické hodnocení jak se před rokem 1989 pokoušeli historici prokazovat, ale hlavní problém byl ve výcviku, výzbroji i špatném vedení a velení ze strany velitelů. Některé jednotky tedy jsou přesunuty na bezvýznamné frontové úseky, některé jsou z východní fronty staženy kompletně. Mezi tyto armádní jednotky patří i zbytky Slovenské Zajišťovací divize.

Slovenské jednotky však nejsou přesunuty na Slovensko k přezbrojení, doplnění a stmelení, což by bylo nejrozumnější. Je pravděpodobné, že německé velení došlo k závěru, že to byli právě slovenské jednotky, které v letech 1916-18 na Italské frontě stáli pevně v obraně proti Italům a jejich synové to tedy dokáži také. Přesto však a zdá se, že na žádost velitele slovenské jednotky nebyl přesun uskutečněn přes Slovensko, neb obavy z dezerce vojáků byly silné i oprávněné.

Slovenské jednotky jsou tedy v přifrontovém pásmu pod vedením německých instruktorů a vlastních velitelů přetransformování do tak zvané:

TECHNICKÉ BRIGÁDY

Tato vyšší ve své podstatě stavebně-ženijní jednotka je (říjen 1943) přesunuta přes Polsko a Německo do prostoru Ravena – Rimini, ale již v lednu roku 1944 se brigáda přesunuje na jih Itálie s úkolem výstavby Gustavovi linie a později na pomoc pří výstavě Gótské linie. Početní stav brigády je zhruba 1600 mužů.

Brigáda po doplnění záložníky ze Slovenska je přejmenovaná na 2. technickou divizi. Slováci však měli války na straně Německa již dosti, podařilo se jim navázat kontakt s Italskými vlastenci a partyzány a z jednotky odcházejí první vojáci, mezi nimi například i nově jmenovaný velitel divize plukovník Ján Imro (potomní divizní generál, velitel III. čs. sboru 1947-48), ale také velitel pěšího pluku č. 101 s pobočníkem a dalšími příslušníky svého štábu.

Po porážce Slovenského národního povstání je divize doplněna zajatci, vojáky, kteří se zbraní v ruce statečně bojovali proti nepříteli. Tito lidé jsou nedostatečně vystrojeni, hladoví a po zážitcích z německých internační táborů nevhodní k nasazení na frontu i v rámci týlové stavební jednotky. V této době listopad-prosinec 1944 vykazuje divize stav 7000 mužů.

Slovenští vojáci postupně nacházejí společný jazyk s Italy, především v prostoru Milána a Lombardských Alp. V dubnu část jednotky organizovaně přechází na stranu partyzánů a společně bojují s ustupujícími německými jednotkami, zapojuji se jako organizovaná jednotka do povstání Italů a po osvobození Itálie se tato jednotka hlásí k odkazu Československé republiky a společně s vojáky protektorátního Vládního vojska je vytvořena:

l. ČESKOSLOVENSKÁ DIVIZE V ITALII.

Na pokyn bývalého velitele l. slovenské divize, plk. Kmicikiwiče se v Miláně razí tři druhy divizních odznaků, určených k vyznamenání vojákům jednotky :

l. PARTIZÁNSKÝ ODZNAK

2. ODZNAK PŘÍSLUŠNÍKA ODBOJE

3. ODZNAK PŘÍSLUŠNÍKA 1. ČSL. DIVIZE V ITALII


Literatura :
Ludovít Trenčín : Slovenský odboj v Taliánsku
Hejhal – Plintovič : Naši v Taliánsku (Svaz čsl. Odboje v Taliánsku)
Václav Měřička : Československá vyznamenání, IV. část II. národní odboj
Archiv : Alt

Poznámka: Článek je volně zpracován podle vzpomínek a práce pana Trenčana, skvělého slovenského faleristy

Odoslané: St Sep 28, 2011 7:40 pm

ODZNAK ÚČASTNÍKA ODBOJE

Tento odznak byl určen vojákům, kteří se zapojili do povstání v Lombardii. Zapojením bylo myšleno přímé vojenské vystoupení se zbrani v ruce a účast v boji po boku Italů. Tato činnost musela být prokazatelná a potvrzena svědectvím italských velitelů a spolubojovníků.



Popis odznaku:

Vlastní odznak je vysoký 69 mm a široký 50 mm. Dekorace není ražena z jednoho kusu, ale jde celkem o tři části, které jsou spojeny, složeny a tvoří tento pamětní odznak.

Základní část, tělo odznaku, tvoří vavřínový věnec. V dolní části tohoto věnce, na zkřížených ratolestích je mezi letopočtem 19 – 45 vložen symbol svobodné vlasti, malý státní znak. Ve středu věnce je římský meč s rukojetí těsně nad malým státním znakem. Čepel meče v horní části odznak protíná a vystupuje nad tento věnec.

Kovová smaltovaná stuha má barvu bílo-modro-červenou a je propletená pod věncem a nad mečem. Ve střední části stuhy je nápis: „ODBOJ„.

Další části odznaku je profilovaná slovenská přilba (vz. 35), která je umístěna pod nápisem „ODBOJ„. Dále je zde černě smaltovaný a opět profilovaný rozdělený nápis:

ITA – LIA

Rub odznaku, a to u všech třech typů tvoří negativní obraz přední strany. Na rubu se nachází jednoduchá kolmá zapínací jehla k upevnění odznaku na uniformu.

Literatura je uvedena v úvodní části článku.

Odoslané: St Sep 28, 2011 7:43 pm

Odznak příslušníka 1. československé divize v Itálii


Tato zajímavá dekorace příslušníka 1. čsl. divize je ražená opět z pozinkovaného plechu. Odznak je tvořený vavřínovým věncem, který je v horní části spojený a uzavřený vojenskou přilbou vojáka slovenské armády (přilba vz. 35). Na dolním okraji přilby se nachází malý letopočet „1945„.



Dolní část věnce je uzavřený malým státním znakem ČSR. Znak je položen na meči, který prochází celým středem odznaku a v horní části přečnívá nad přilbu.

Ve střední části odznaku je ve třech řádcích černě smaltovaný nápis:

1. ČSL - DIVIZIA - ITALIA

Rub stejně tak jako ostatní odznaky tvoří negativní obraz lícové strany. Na rubu je přiletovaná jednoduchá kolmá jehlice, která slouží k upevnění odznaku na stejnokroj.

Poznámka:

Mnozí historici připisují tyto odznaky příslušníkům, tak zvaného, „Vládního vojska„.

Odznaky, které se v originále zachovali jsou většinou poškozené rzí, případně bez jehlice na zadní straně.

Odoslané: St Sep 28, 2011 7:47 pm

Odznak PARTIZÁNA


Partizánský odznak, ktorý dostali evidovaní príslušníci partizánského praporu v rámci talianskej jednotky "Division Valle versa ex Mateotti" má výšku 64 mm, šírku 57 mm a skladá sa zo štyroch častí:

a) vlastné telo tvorí vavrínový veniec,

b) malý československý znak,

c) 34 mm vysoké písmeno " P " ktoré je čereveno smaltované,

d) v časti pod prilbou je stuha smaltovaná v slovenských farbách s čierným nápisom ITÁLIA.



Odznaky boli vydané 05.07.1945 v Povegliane

Odznak PARTIZÁNA priznávala komisia v zložení:

Kpt. Leopold Durana
Npor. Michal Bučko
Npor. Ladislav Čulman
Npor. Anton Lesyk
Rtn. Ján Královanský
Rtn. Michal Šagát
Rtn. Milan Gajdoš
Rtn. Ján Fišer

Odoslané: St Sep 28, 2011 7:50 pm

Pamětní odznak udělovaný československým občanům, kteří se zúčastnili odbojového a partyzánského hnutí v Itálii.

Je celkem paradoxní, že ve složité době tuhé normalizace byl vydán tento odznak pro statečné vojáky slovenské armády.

Založení a vydání odznaku si však vynutila i složitá politická situace na Slovensku. Příslušníci jednotek slovenské armády zapojeni do Slovenského národního povstání, ale především partyzáni, patřili mezi často dekorované „odbojáře„. Horší situace však byla v tomto případě s vojáky, kteří působili v jednotkách Slovenské armády v letech 1943-45 v Itálii. Jejich odbojovou činnost si sice nikdo nedovolil zpochybnit, ale chybělo viditelné a hlavně nositelné vyznamenání, které by připomínalo jejich odpor k válce i boj proti fašismu.

Odznaky udělené ihned po roce 1945 většina vojáků odložila, případně došlo k jejich poničení nebo nebylo trpěno jejich nošení.

V roce 1970 byl založen a udělován hlavně těmto bývalým vojákům pamětní odznak, který by jejich boj připomenul a ocenil. Sice pozdě, ale přece jen se vojáci dočkali jisté satisfakce.



Dekorace vzhledově připomíná odznak Čs. partyzána (viz obrázek). Je ražen z bílé kompozice kovu, ale známe odznaky, které jsou raženy z obecného kovu a patinované do barvy stříbra.

Odznak je tvořen pěticípou hvězdou (viz obrázek) na okraji od pravé strany nahoře je nápis:

ČS. ODBOJ / SLOVÁKOV / V TALIANSKU

Heraldicky při pravé straně dole jsou umístěny sluneční paprsky a pod nimi letopočet: „1945„.

Na zadní straně odznaku, která je hladká, je vodorovná spona k upevnění dekorace na oděv.

Odznak se uděloval bývalým vojákům 2. technické divize Slovenské armády v Itálii. Dále odznak mohl být udělen i bývalým vojákům, tak zvaného Vládního vojska, ale jen v tom případě, že tito bývalí vojáci měli přiznaný statut bojovníka za Italskou svobodu, potvrzený velitelstvím Italských partyzánských jednotek. Dále mohl být odznak udělen i českým dělníkům, nasazených na práci v Itálii a kteří se opět prokazatelně se zbraní v ruce se zapojili do ozbrojeného boje s fašistickými jednotkami. Udělení českým občanům je velmi vzácné (prakticky neznámé).

Prameny a literatura:
Ing. Klabnik: vlastní archiv
Václav Měřička: Československá vyznamenání, II. národní odboj .
Archiv: Alt.

Obrázky k zveřejnění poskytl Ing. Klabnik.