Medaile pro španělské dobrovolníky „Modré divize“
Medaile pro španělské dobrovolníky „Modré divize“
Medaille für spanischen Freiwilligen „Blaue Division)
Problematika dobrovolníků, bojovníků dalších národů a národností v jednotkách Wehrmachtu a SS, ale i jako samostatných vojenských jednotek (Slovensko, Maďarsko, Finsko, Rumunsko, Itálie atd.) je mimořádně zajímavá a tak jsem si dovolil tento článek (který není žádnou historickou prací, ale jen populárním článkem zaměřeným na faleristiku), trochu přepracovat a vložit na stránky Slovenské faleristické společnosti. První vydání je již delší dobu uloženo na jistých přátelských českých stránkách.
Byl to sám Hitler, který neměl zájem o vstup Španělska ( Německo mělo zájem na tom, aby Španělsko bylo neutrální zemí) do války a to ani na západě, ale ani ve válce proti SSSR. Ale i tak a to doslova pár hodin od vyhlášení války obdržel von Ribbentrop formální nabídku podpory s tím, že Španělsko postaví do války dobrovolníky a skutečně již dne 24. června 1941 i sám Adolf Hitler povolil nábor španělských vojáků (dobrovolníků ) pro tuto válku.
Historie dobrovolníků ze Španělska začíná již 13.07.1941, kdy první vlak s dobrovolníky odjíždí z Madridu do Bavorska, kde dochází k vytvoření 250. pěchotní divize. Po intenzivním výcviku a bojovém stmelení jednotky, odjíždějí dne 20.08.1941 vojáci na ruskou frontu. Dne 10.10. postupuje jednotka boj v prostoru jezera Ilmeň a odráží útok sovětských jednotek.
V zimě roku 1941-42 vedli vojáci Modré divize (División Azul) těžké boje se Sověty. Bojovali statečně. Vojenské záznamy uvádějí, že divizí prošlo více jak 45 000 vojáků, na 4 500 jich v Rusku padlo a více jak 16 000 jich bylo raněno a zmrzačeno. Po neúspěchu německých vojsk u Kurska uvažoval generál Franco o stažení jednotky z fronty a o jejím návratu domů. Adolf Hitler dne 10.10.1943 rozhodl o stažení jednotky z Ruské fronty a přesunu do Španělska. V Rusku však zůstávají dobrovolníci tak zvaného Modrého legionu v síle 3 000 vojáků pod velením plukovníka Antonia Garcia Navarra, přičemž bojují v sestavě 121. německé pěchotní divize. V březnu roku 1944 se i tato jednotka z fronty stahuje a odjíždí domů do Španělska.
Další dobrovolníci již bojují v jednotkách "SS" a později i v pluku Brandenburg. Poslední boj postupují dobrovolníci již v ulicích Berlína v sestavě 11. divize SS (Nordland). Většina z nich v pouličním boji padla. Velitel jednotky SS-Haupsturmführer Miguel Ezguerra (1903-1984) však přežil v ruském zajetí a vrátil se do Španělska. Sám o této bojové činnosti napsal vzpomínkovou knihu: Berlín a vida o Muerto.
Španělská vláda založila vlastní variantu vyznamenání pro vojáky a důstojníky "Modré divize". Tato medaile byla určená všem španělským vojákům, kteří se nacházeli na frontě v Rusku a se zbraní v ruce, po boku fašistického Německa a jejich satelitů bojovali proti Sovětské armádě.
Popis dekorace:
Avers:
Medaile má podobu španělského orla, (byl symbolem sv. Jana), Orel je naložen na vavřínový věnec. Vlastní symbol orla má na střed hrudi položen zmenšený Železný kříž 1939, který v tomto případě měl symbolizovat "bratrství ve zbrani" dvou národů a jejich armád jak bylo uvedeno v návrhu a statutě této zajímavé medaile. Medaile je převýšená královskou španělskou korunou.
Dekorace má tento rozměr:
Medaile se závěsem 51,50 a na šířku 37,4mm
Hmotnost medaile se stuhou je uváděna 19,15g
Revers:
Na zadní straně je zobrazena typická kopule pravoslavného moskevského Kremlu. Umístěný nápis "RUSIA 1941" (Rusko 1941) zcela jasně charakterizuje bojiště vojáků slunného Španělska. Po obvodu dekorace je pevný řetěz jako symbol nerozborného přátelství Německa Španělska.
Stuha:
Tato vkusně a zajímavě řešená dekorace se nosila na stuze bílé barvy, která byla po stranách zakončena pruhem v národních barvách Španělska a na straně druhé v barvách spojence, Německa.
Medaile se udělovala v krabičce s nadpisem: MEDALLA DE TROPA-DONATIVO DEL MINISTERIO DEL EJERCITO (Vojenská medaile-založena vojenským (válečným) ministerstvem).
Nebo byl na udělovací etuje (krabičce) nápis: MINISTERIO DEL EJÉRCIT-MEDALLA CONMEMORATIVA.
Po skončení 2.světové války nebyla svastika ve Španělsku zakázaná a tak veteráni tuto dekoraci nosili na sponách i samostatně, jako připomínku své služby na „Východní frontě“. V současné době se tyto medaile vyrábějí pro potřebu sběratelů, tedy hovoříme o sběratelských kopiích.
Nejznámější vojenské osobnosti a velitelé jsou uváděni:
Generálporučík Antonio Muňoz Grandes 20.7.1941 – 13.12.1942
Generálporučík Emilo Esteban Infantes 13.12.1942 – 20.10.1943
Medaille für spanischen Freiwilligen „Blaue Division)
Problematika dobrovolníků, bojovníků dalších národů a národností v jednotkách Wehrmachtu a SS, ale i jako samostatných vojenských jednotek (Slovensko, Maďarsko, Finsko, Rumunsko, Itálie atd.) je mimořádně zajímavá a tak jsem si dovolil tento článek (který není žádnou historickou prací, ale jen populárním článkem zaměřeným na faleristiku), trochu přepracovat a vložit na stránky Slovenské faleristické společnosti. První vydání je již delší dobu uloženo na jistých přátelských českých stránkách.
Byl to sám Hitler, který neměl zájem o vstup Španělska ( Německo mělo zájem na tom, aby Španělsko bylo neutrální zemí) do války a to ani na západě, ale ani ve válce proti SSSR. Ale i tak a to doslova pár hodin od vyhlášení války obdržel von Ribbentrop formální nabídku podpory s tím, že Španělsko postaví do války dobrovolníky a skutečně již dne 24. června 1941 i sám Adolf Hitler povolil nábor španělských vojáků (dobrovolníků ) pro tuto válku.
Historie dobrovolníků ze Španělska začíná již 13.07.1941, kdy první vlak s dobrovolníky odjíždí z Madridu do Bavorska, kde dochází k vytvoření 250. pěchotní divize. Po intenzivním výcviku a bojovém stmelení jednotky, odjíždějí dne 20.08.1941 vojáci na ruskou frontu. Dne 10.10. postupuje jednotka boj v prostoru jezera Ilmeň a odráží útok sovětských jednotek.
V zimě roku 1941-42 vedli vojáci Modré divize (División Azul) těžké boje se Sověty. Bojovali statečně. Vojenské záznamy uvádějí, že divizí prošlo více jak 45 000 vojáků, na 4 500 jich v Rusku padlo a více jak 16 000 jich bylo raněno a zmrzačeno. Po neúspěchu německých vojsk u Kurska uvažoval generál Franco o stažení jednotky z fronty a o jejím návratu domů. Adolf Hitler dne 10.10.1943 rozhodl o stažení jednotky z Ruské fronty a přesunu do Španělska. V Rusku však zůstávají dobrovolníci tak zvaného Modrého legionu v síle 3 000 vojáků pod velením plukovníka Antonia Garcia Navarra, přičemž bojují v sestavě 121. německé pěchotní divize. V březnu roku 1944 se i tato jednotka z fronty stahuje a odjíždí domů do Španělska.
Další dobrovolníci již bojují v jednotkách "SS" a později i v pluku Brandenburg. Poslední boj postupují dobrovolníci již v ulicích Berlína v sestavě 11. divize SS (Nordland). Většina z nich v pouličním boji padla. Velitel jednotky SS-Haupsturmführer Miguel Ezguerra (1903-1984) však přežil v ruském zajetí a vrátil se do Španělska. Sám o této bojové činnosti napsal vzpomínkovou knihu: Berlín a vida o Muerto.
Španělská vláda založila vlastní variantu vyznamenání pro vojáky a důstojníky "Modré divize". Tato medaile byla určená všem španělským vojákům, kteří se nacházeli na frontě v Rusku a se zbraní v ruce, po boku fašistického Německa a jejich satelitů bojovali proti Sovětské armádě.
Popis dekorace:
Avers:
Medaile má podobu španělského orla, (byl symbolem sv. Jana), Orel je naložen na vavřínový věnec. Vlastní symbol orla má na střed hrudi položen zmenšený Železný kříž 1939, který v tomto případě měl symbolizovat "bratrství ve zbrani" dvou národů a jejich armád jak bylo uvedeno v návrhu a statutě této zajímavé medaile. Medaile je převýšená královskou španělskou korunou.
Dekorace má tento rozměr:
Medaile se závěsem 51,50 a na šířku 37,4mm
Hmotnost medaile se stuhou je uváděna 19,15g
Revers:
Na zadní straně je zobrazena typická kopule pravoslavného moskevského Kremlu. Umístěný nápis "RUSIA 1941" (Rusko 1941) zcela jasně charakterizuje bojiště vojáků slunného Španělska. Po obvodu dekorace je pevný řetěz jako symbol nerozborného přátelství Německa Španělska.
Stuha:
Tato vkusně a zajímavě řešená dekorace se nosila na stuze bílé barvy, která byla po stranách zakončena pruhem v národních barvách Španělska a na straně druhé v barvách spojence, Německa.
Medaile se udělovala v krabičce s nadpisem: MEDALLA DE TROPA-DONATIVO DEL MINISTERIO DEL EJERCITO (Vojenská medaile-založena vojenským (válečným) ministerstvem).
Nebo byl na udělovací etuje (krabičce) nápis: MINISTERIO DEL EJÉRCIT-MEDALLA CONMEMORATIVA.
Po skončení 2.světové války nebyla svastika ve Španělsku zakázaná a tak veteráni tuto dekoraci nosili na sponách i samostatně, jako připomínku své služby na „Východní frontě“. V současné době se tyto medaile vyrábějí pro potřebu sběratelů, tedy hovoříme o sběratelských kopiích.
Nejznámější vojenské osobnosti a velitelé jsou uváděni:
Generálporučík Antonio Muňoz Grandes 20.7.1941 – 13.12.1942
Generálporučík Emilo Esteban Infantes 13.12.1942 – 20.10.1943