Reuss-Gera: Čestný knížecí kříž
Reuss-Gera: Čestný knížecí kříž
(Fürstlich Reussisches Ehrenkreuz)
Malé knížectví a jeho panovník celkem realisticky uvážili možnosti ocenit své poddané. Nejvyšší vyznamenání této malé země, které mělo své opodstatnění v obou částech knížectví nenese tedy název „Řád-Orden“, ale kníže jednoznačně specifikuje, že jde o čestné vyznamenání, které je určeno pro všechny občany knížectví, tedy jak pro vojenské osoby tak i civilisty. Můžeme tedy hovořit o všeobecně záslužném vyznamenání, které se liší jen přidanými atributy (meče, koruna), které přesně specifikují za jaké konkrétní zásluhy bylo vyznamenání uděleno. Toto vyznamenání nezakládá žádné další nároky, jako např. povýšení do vyšší hodnosti, peněžní dar či povýšení do stavu šlechticů knížectví.
Kníže Heinrich XIV. z mladší linie rodu Reuss zakládal toto vyznamenání určené k ocenění statečnosti a vojenských zásluh vojáků (důstojníků a poddůstojníků ) dne 24.5.1869. Následně poté co se jeho syn Heinrich XXVII. stal regentem knížectví Reuss – Greiz začal kříž udělovat i občanům( civilistů) tohoto knížectví.
Čestný kříž byl založen jako vyznamenání ve třech stupních, ale již v roce 1885 byla dodatkem ke statutu založena 4. třída společně s rozšířením 1. třídy, jež mohla být od tohoto data udělována s korunou. Všechny třídy mohli být navíc za zásluhy v boji uděleny s meči, které jsou vloženy mezi rameny kříže. O datu zavedení této válečné dekorace se údaje rozcházejí jde o rok 1909, ale v obchodním katalogu J.Nimerguta je uvedeno, že meče jsou v platnosti od roku 1870. Toto tvrzení bude bližší pravdě, neb meče se zřizuji vždy v době války (1870/71 válka Prusko-Francouzská)
Mezi lety 1906 až 1909 byly provedeny další změny. Kříže všech tříd mohly být nově udělovány také s korunou a byly zaveden další stupeň tzv. důstojnického kříže, který se nacházel mezi 1. a 2. třídou.
Důstojnický kříž byl zřízen především z důvodu, aby se předešlo plošnému udělování vyšších stupňů tohoto vyznamenání a pro vojáky byla možnost téměř denního nošení vyznamenání na stejnokroji, ale i další okolní země zřizuji tyto důstojnické kříže přibližně v tomto období.
Dne 9.1.1915 byla stejně jako u Záslužných medailí dosavadní fialová stuha nahrazena stuhou v zemských barvách knížectví, které se uvádí jako stuha válečná.
Přehled udělovaných typů ( Nimmergut):
1. třída 1869-1918
1. třída s korunou 1885-1918
1. třída s meči, bez paprsků 1870-1908
1. třída s meči a paprsky 1909-1918
1. třída s korunou, meči a paprsky 1909-1918
Důstojnický kříž
Důstojnický kříž s meči
Důstojnický kříž s letopočtem 1914
2. třída
2. třída s korunou 1909-1918
2. třída s meči, bez paprsků 1870-1908
2. třída s meči a paprsky 1909-1918
2. třída s korunou, meči a paprsky 1909-1918
3. třída
3. třída s korunou 1909-1918
3. třída s meči, bez paprsků 1870-1908
3. třída s meči a paprsky 1909-1918
3. třída s korunou, meči a paprsky 1909-1918
4. třída
4. třída s korunou 1909-1918
4. třída s meči
4. třída s korunou a meči
Poznámka:
Členění tohoto vyznamenání se zdá na první pohled složité, ale má svoji logiku a poznáte, že je to jen jednoduché doplnění mečů či koruny nebo obojí.
Literatura:
Maximilian Gritzner: Handbuch der Ritter- und Verdienstorden. (Reprint d. Ausgabe v. 1893).
Nimmergut, Jörg: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800-1945, Verlag Jörg Nimmergut, München 2007
(Fürstlich Reussisches Ehrenkreuz)
Malé knížectví a jeho panovník celkem realisticky uvážili možnosti ocenit své poddané. Nejvyšší vyznamenání této malé země, které mělo své opodstatnění v obou částech knížectví nenese tedy název „Řád-Orden“, ale kníže jednoznačně specifikuje, že jde o čestné vyznamenání, které je určeno pro všechny občany knížectví, tedy jak pro vojenské osoby tak i civilisty. Můžeme tedy hovořit o všeobecně záslužném vyznamenání, které se liší jen přidanými atributy (meče, koruna), které přesně specifikují za jaké konkrétní zásluhy bylo vyznamenání uděleno. Toto vyznamenání nezakládá žádné další nároky, jako např. povýšení do vyšší hodnosti, peněžní dar či povýšení do stavu šlechticů knížectví.
Kníže Heinrich XIV. z mladší linie rodu Reuss zakládal toto vyznamenání určené k ocenění statečnosti a vojenských zásluh vojáků (důstojníků a poddůstojníků ) dne 24.5.1869. Následně poté co se jeho syn Heinrich XXVII. stal regentem knížectví Reuss – Greiz začal kříž udělovat i občanům( civilistů) tohoto knížectví.
Čestný kříž byl založen jako vyznamenání ve třech stupních, ale již v roce 1885 byla dodatkem ke statutu založena 4. třída společně s rozšířením 1. třídy, jež mohla být od tohoto data udělována s korunou. Všechny třídy mohli být navíc za zásluhy v boji uděleny s meči, které jsou vloženy mezi rameny kříže. O datu zavedení této válečné dekorace se údaje rozcházejí jde o rok 1909, ale v obchodním katalogu J.Nimerguta je uvedeno, že meče jsou v platnosti od roku 1870. Toto tvrzení bude bližší pravdě, neb meče se zřizuji vždy v době války (1870/71 válka Prusko-Francouzská)
Mezi lety 1906 až 1909 byly provedeny další změny. Kříže všech tříd mohly být nově udělovány také s korunou a byly zaveden další stupeň tzv. důstojnického kříže, který se nacházel mezi 1. a 2. třídou.
Důstojnický kříž byl zřízen především z důvodu, aby se předešlo plošnému udělování vyšších stupňů tohoto vyznamenání a pro vojáky byla možnost téměř denního nošení vyznamenání na stejnokroji, ale i další okolní země zřizuji tyto důstojnické kříže přibližně v tomto období.
Dne 9.1.1915 byla stejně jako u Záslužných medailí dosavadní fialová stuha nahrazena stuhou v zemských barvách knížectví, které se uvádí jako stuha válečná.
Přehled udělovaných typů ( Nimmergut):
1. třída 1869-1918
1. třída s korunou 1885-1918
1. třída s meči, bez paprsků 1870-1908
1. třída s meči a paprsky 1909-1918
1. třída s korunou, meči a paprsky 1909-1918
Důstojnický kříž
Důstojnický kříž s meči
Důstojnický kříž s letopočtem 1914
2. třída
2. třída s korunou 1909-1918
2. třída s meči, bez paprsků 1870-1908
2. třída s meči a paprsky 1909-1918
2. třída s korunou, meči a paprsky 1909-1918
3. třída
3. třída s korunou 1909-1918
3. třída s meči, bez paprsků 1870-1908
3. třída s meči a paprsky 1909-1918
3. třída s korunou, meči a paprsky 1909-1918
4. třída
4. třída s korunou 1909-1918
4. třída s meči
4. třída s korunou a meči
Poznámka:
Členění tohoto vyznamenání se zdá na první pohled složité, ale má svoji logiku a poznáte, že je to jen jednoduché doplnění mečů či koruny nebo obojí.
Literatura:
Maximilian Gritzner: Handbuch der Ritter- und Verdienstorden. (Reprint d. Ausgabe v. 1893).
Nimmergut, Jörg: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800-1945, Verlag Jörg Nimmergut, München 2007