Odznak Červeného kříže 1877-1878.
Rusko již v roce 1867 svým podpisem potvrdilo, že se hlásí k myšlence Červeného kříže, společnosti která byla založena v Ženevě v roce 1864 . Ruský car byl osobně myšlence Červeného kříže nakloněn a částečně jej i financoval.
Zakládající výbor ruského Červeného kříže měl 25 členů a v roce 1867 bylo v celém Rusku registrováno 218 obětavých aktivních členů společnosti .
V roce 1899 na I. mezinárodní konferenci společnosti Červeného kříže v Haagu Rusko přistupuje na podmínky ČK vztahující se k válce na moři .
V Evropě se Ruský Červený kříž poprvé zapojil do války Prusko-Francouzské 1870/1871 a zodpovědně a pečlivě se staral o raněné vojáky francouzské i německé . O této angažovanosti se toho ví u nás poměrně málo, ale příslušníci Ruského Červeného kříže obdrželi dekorace jak ze strany německé, tak i francouzské.
Velmi dobré výsledky má Ruský Červený kříž ve válce Rusko-turecké 1877/1878. Kdy se v souladu se směrnici Červeného kříže podílel na ošetřování raněných vojáků a to nejen ruských, bulharských Srbů či Černohorců, ale i tureckých. V této válce, kterou Rusko vedlo i ve jménu svobody Bulharu byl založen jeden z prvních odznaků .
ODZNAK ČERVENÉHO KŘÍŽE „ ZA ZÁSLUHY V RUSKO-TURECKÉ VÁLCE 1877 – 1878 .
Toto vyznamenání má opět poněkud delší název, který lze přeložit volně :
„Odznak ( dekorace ) příslušníků Červeného kříže zapojených do péče o raněné a nemocné vojáky v tažení 1877 – 1878. „
POPIS DEKORACE :
Stříbrný červeně smaltovaný kříž je obklopený stříbrnou zlacenou stuhou. Na této stuze je na levé straně letopočet 1877 a na straně pravé 1878. V horní části odznaku je carská koruna .
Tato záslužná dekorace byla potvrzena a schválená carským nařízením z 13. března 1879. Další nařízení ze dne 28. srpna 1879 upřesňovala, že tato dekorace může být udělena i nekřesťanům ( musulmani ). V tomto případě je červeně smaltovaný kříž nahrazen mnohoúhelníkem na kterém je letopočet 1877-1878 . Tato dekorace je však mimořádně vzácná.
Evidence Červeného kříže mezi nositeli uvádí jméno Ilja Nikolajevič Uljanov ( otec V.I. Lenina-Uljanova ) .
