Medaile Za statečnost a věrnost-Medalia Barbatie Si Credinta

[Altmann]

Medalia Barbatie Si Credinta)

.


Medaile Za statečnost a věrnost byla zřízena 03.11.1903. Medaile byla založena jako odměna za zásluhy a statečnost pro příslušníky policie a vězeňské stráže. V době 2. balkánské války v roce 1913 se ale i touto medailí začali vyznamenávat poddůstojníci a vojíni armády a to za zásluhy a statečnost ve válce.

Medaile byla zřízená ve třech stupních:

Zlatá medaile Za statečnost a věrnost
Stříbrná medaile Za statečnost a věrnost
Bronzová medaile Za statečnost a věrnost

V době od roku 1916 do roku 1937 se medaile udělovala s meči. V době 2. světové války, od 30.06.1941 se udělování medaile s meči ve třech stupních obnovilo jako nižší vyznamenání Za statečnost a věrnost pro poddůstojníky a vojíny rumunské armády.

Zatímco ražba medailí všech stupňů s meči je běžná a dostupná, medaile bez mečů se objevuje zřídka. Zároveň jsou tyto medaile bez mečů vyrobeny ze stříbra, většina medailí s meči je opět v obecném kovu, pozlacená či postříbřená.

Přední strana medaile nese portrét rumunského krále Karla I a nápis CAROL I. REGE AL ROMANIEI (Karel I. král rumunský). Zadní strana v ploše s nápisem BĂRBĂŢIE ŞI CREDINŢĂ (Statečnost a věrnost) je ohraničen větvičkou z vavřínu, která je svázaná ozdobnou stuhou.

Bronzová medaile s meči Za statečnost a věrnost se v době 2. světové války stala základním vyznamenáním, které bylo vojákům udílené již za nasazení v bojovém pásmu po dobu tří měsíců.


Poznámka:
Na přiloženém obrázku vidíme řádovou sponu z období 2. balkánské války, která je doplněná srbským řádem Bílého orla IV. stupně. Zde je tato medaile udělená jako stupeň zlatý. Jde tedy zcela nepochybně o sponu nižšího důstojníka.

Další spona je z období 2. světové války. I zde je stříbrná medaile Za statečnost a věrnost. Je zajímavé, že obě řádové spony popírají statut této medaile, neb je evidentní, že obě spony jsou spony nižších důstojníků Rumunské armády.



Literatura:
KLIETMANN, Georg Kurt: Pour le Mérité und Tapferkeitsmedaille, Berlín 1966
KLIETMANN, Georg Kurt: Phaleristik Rumanien

[Altmann]

Ukázka:

[Altmann]

Rumunsko neobnovilo jen královskou řádovou soustavu, ale zařadilo do této soustavy další dekorace, které se osvědčili, které mají tradici, či na tuto tradici navazují jako vyznamenání od svého vzniku do konce království, v roce 1947. Mezi takové dekorace, řadíme i medaile Za odvahu a věrnost, která byla v roce 2000 obnovena to jednak ve skupině za všeobecné vojenské zásluhy, tedy bez doplňků mečů či válečné stuhy.

K ocenění osobní statečnosti a nasazení v době války či v případě ohrožení země, se medaile uděluje s meči. Rumunsko je jednou ze zemí bývalého tak zvaného socialistického tábora, které tyto znovuzřízené dekorace využívá např. pro ocenění zásluh a statečnosti svých vojáků, nasazených v zahraničních akcích jednak na Balkáně, ale i v Iraku a Afganistanu. Právě touto medailí s meči (bez mečů) jsou dekorováni jednak rumunští vojáci, ale i spojenci, tedy v tomto případě především vojáci USA a Anglie. Snad to není jen opakování historie. Spojenci se mění, ?

V úvodní části je rozdělení, které je platné i pro tuto edici. Medaile má opět tři stupně:

Zlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile

Zlatá medaile s meči
Stříbrná medaile s meči
Bronzová medaile s meči.

Medaile je opět oválválného tvaru. Na přední straně je umístěn státní znak Rumunska ( zmizela hlava krále a opis)
Zadní straně je nápis: BARBATIE SI CREDINTA a dále letopočet založení medaile a letopočet obnovení, tj. rok 2000. Letopočet u medaile,která se uděluje bez mečů je letopočet 1903, tedy letopočet založení medaile. U medaile s meči je však již letopočet 1916, tedy datum, kdy Rumunsko vstupuje do Velké války (1916-1918) a jsou zřízeny meče jako projev osobní statečnosti či odvahy vojáka.

Na obrázku č. l. vidíme tuto medaili bez mečů
Na obrázku č. 2.je pro porovnání starý královský
Na obrázku č.3. je současný typ medaile s meči

Medaile jsou zhotoveny z obecného kovu, zlaceny a stříbřeny.


Prameny:
Kurt-Gerhard Klietman: Phaleristik Rumanien, Berlin 1975
Rumunská řádová kancelář
Vlastní archiv.