Eastern Karelian Isthmus Cross

[Altmann]

Eastern Karelian Isthmus Cross
Itä-kannaksen Risti


Kříž byl založen později (některé prameny uváději až padesátá léta) po ukončení tak zvané „Pokračovací války 1941-1944“ - (Válka proti SSSR). Byl určen jako čestné a pamětní vyznamenání pro příslušníky 15. divize a dále 19. brigády finské armády. Tyto vyšší armádní jednotky bojovaly statečně na východním cípu Karelské šíje. Bránily území, které Finové museli v roce 1940 odstoupit Sovětskému svazu. Bojovali tedy „ Za svoji vlast“. Bez nadsázky či zbytečného patosu je nutno ocenit statečný postoj nejen finských vojáků, ale i dalších pomocných jednotek, sem především řadíme zdravotní personál finského Červeného kříže, ale i organizaci mladých dívek a žen (Lotty).

Popis kříže:
Vlastní pamětní kříž využívá stávající podoby Finského řádu „Kříže Svobody“, tedy jde o kříž, který je typický právě pro uvedený řád (viz obrázek), kdy se na kříži nachází i takzvaná finská svastika. Vlastní kříž je koncipován tak, že tvoří kříž typický pro řád Sv. Ondřeje. Na středu kříže je vložená cihlová zeď a obnažený meč evropského typu. Meč zároveň ve své horní části tvoří i závěs s kroužkem pro upevnění na stuhu. Symbolika kříže je jasná a vypovídající. Armáda stojí v linii fronty, která je pevností a zároveň je připravena zasadit úder nepříteli. Kříž byl udělován především vojákům 15. divize a 19.brigády ( Prikaati Kristi). Vojáci bojovali ve východní Karelii v době tak zvané pokračovací válce proti Sovětskému svazu 1941-1944. Kříž jistě nese tak zvanou finskou svastiku, která byla do roku 1944 symbolem finské armády, ale rozhodně nemá žádnou spojitost se svastikou, kterou používali nacisté!

Na zadní straně kříže se nachází nápis:
ITÄ KÁNNAS 1941 – 1944

Poznámka:
Vyskytují se kříže,kterou jsou v jednotné barvě železa či ocele. Zároveň se ve sbírkách nacházejí i privátní dekorace, kde je kříž tmavý, v barvě železa, svastika je však ve stříbrné barvě a meč je proveden v barvě zlaté.

Literatura:
Základní literatura je uvedena v úvodní části článku.
http://fi.wikipedia.org/wiki/Muistoristi

http://cs.wikipedia.org/wiki/Simo_H%C3%A4yh%C3%A4