Kollaa Cross – Kollaan risti:
Kříž byl založen 05. května 1940 a udělen v počtu 8000 kusů. Byl určen vojákům bojového úseku Kollaanjoki, vojákům 12. divize, a dalším jednotkám, které bojovaly v úseku Kolla.
Kříž je ražen z patinovaného černého železa, na střed kříže je opět vložen štít s pancéřovanou rukou, kde na jedné straně je naznačena obrana křesťanství (ruka s evropským typem meče), před útočným barbarstvím a porobou, přicházející z Asie (symbolika meče východního, asijského typu). Mezi rameny kříže jsou vloženy ozdobné, zeleně smaltované smrkové větvičky.
Zadní strana je hladká a nese nápis:
6. 12. 1939 KOLLAA 13. 4. 1940
Symbolika kříže a pancéřované paže se objevuje na dekoracích jak Zimní, tak i „Pokračovací„ války. Nejde snad o malou fantazii autorů dekorací, ale o symboliku, která je Finům drahá. Boj za svobodu a samostatnost..
I když jde jen o pouhé prosté upomínkové dekorace, ve finské společnosti byli velmi ceněné. Je možno s nadsázkou říci, že pokud se člověk v památný den těchto bojů neobjevil s dekorací, která by jasně říkala: „Podívej, já tam byl také, i já jsem bojoval za Finsko“ takový občan Finska by byl předmětem otázek, proč??
Literatura:
Základní literatura je uvedena v úvodní části článku.
Poznámka:¨
Pokud se vrátíme do historie zimní války 1939-1940 je nutno si připomenout, že v roce 1932 byl v Helsinkách podepsán pakt o neutočení a přátelství. V roce 1934 byla smlouva dokonce prodloužena s platností do 31.prosince 1945.
"Dohoda jasně zaručovala nedotknutelnost hranic Finska a SSSR a bylo zde jednoznačně stanoveno, že v případě války jedné země, druhá strana zachová neutralitu. Veškeré spory se měli řešit pouze diplomatickou cestou ale byl to Sovětský svaz, který smlouvu vypověděl, porušil a Finsko bylo napadeno 30.listopadu 1939 pod záminkou změny hranice, které sice po vojenské stránce v oblasti Leningradu mělo svoji zvrácenou logiku, ale pro Finy to byla potupná nabídka s tím,že obdržeí větší kus země, o kterou však ani jedna strana neměla zájem."
Dohoda v roce 1938 byla tehdy stále v platnosti a SSSR požádal o revizi hranice především v oblasti Leningradu a nabízel či požadoval pronájem opevnění v prostoru Hango.
Osobně se pamatuji, jak socialističtí historici a v armádě političtí pracovníci nám zdůvodňovali tento úmysl jako mírovou snahu SSSR řešit oproblém státní hranice. Ale i podle učení Lenina mnozí (ne)četní politruci připustili, že Sovětský svaz zahájil válku nespravedlivou, ale byla to spíše výjimka a nesmírna odvaha jednotlivcu. Mezi takové odvážné politické pracovníky patřil pplk. L. Vlček, který velmi riskoval, ale nebál se říkat pravdu.
