Ordine di S. Ferdinado e del Merito -Řád Sv. Ferdinanda a z
Napísal: Pon Máj 12, 2014 8:20 amOrdine di S. Ferdinado e del Merito
Řád Sv. Ferdinanda a za zásluhy
Řád sv. Ferdinanda založil svým nařízením ze dne 1. dubna 1800 král Ferdinand Bourbonský (1759-1823) . V Evropě probíhali mocenské boje, rostla angažovanost nejen vlastenecké šlechty, ale i cizinců, které bylo nutno za jejich postoje odměnit. Monarchie potřeboval nový, moderní a snad i demokratický řád, kterým by bylo možno vyznamenat nejen katolickou šlechtu, ale především cizí diplomaty a vojáky, kteří se v této době významně zasloužili o monarchii. Staré, královské řády byly úzce spojeny s katolickou církvi a tak mnoho osobností nebylo možné vyznamenat staršími řády, (jedni z prvních nositelů řádu byli Angličan admirál Nelson, tedy protestant, a pravoslavný Rus polní maršál Suvorov).
Řád nese jméno králova předka, Ferdinanda Velikého, krále kastilského. Statut řádu nebyl vázán žádným náboženským omezením, v prvním odstavci zakládacího dekretu bylo pouze ustanoveno, že řád bude „odměnou tomu, kdo poskytl mimořádné a vynikající služby a podal důkaz veliké a nevšední oddanosti a náklonností naší královské osobě a monarchii.“
Řád byl původně založen ( jako např. Vojenský řád Marie Terezie) ve dvou třídách. Počet pro stupeň velkokříž byl určen na celkově 24 vznešených rytířů -vojáků své doby. Řádové dekorace v druhém stupni mohla být udělována bez omezení, ale vždy po přísném výběru.Po roce 1815 se řád člení :
- velkokříže
-komandér nošený na náhrdelní stuze
-rytíř na stuze na prsou
-zlatá a stříbrná medaile ( z faleristického hlediska jsou velmi vzácné)
Prvními nositeli velkokříže se stali:
admirál Nelson, dále anglický ministerský předseda Sir John Acton, polní maršál Suvorov a ruský car Pavel I. Král Ferdinand, jeho dva synové, ministři sicilského království a nejpřednější šlechtici země pak doplnili počet nositelů velkokříže na potřebných 24. Velmistrem řádu byl sám král Ferdinand, dále struktura řádu zahrnovala čtyři důstojníky, velkokancléře, vrchního ceremoniáře, vrchního pokladníka a sekretáře.
Všichni členové řádu museli přísahat věrnost velmistru ( to jest královi) a svým církvím ( toto je velmi zajímavé ustanovení, které ctilo jak krále, tak i rytíře). Nositelé velkokříže používali titul „Excelence“ (Eccellenza) a v přítomnosti krále mohli mít na hlavě klobouk či předepsanou např. vojenskou pokrývku hlavy..
Ve stanovách je přesně zakotveno, že velkokříž může být udělen pouze vojevůdcům, kteří dosáhli rozhodujícího vítězství, které změnilo průběh válečného tažení. Komandérský kříž náležel velitelům armády, kteří pokořili pevnost či za dobytí města.
Jedni z prvních nositelů komandérského kříže byli Nelsonovi kapitáni od Abú Kíru, Thomas Troubridge, Alexander Ball, Samuel Hood, Thomas Louis a Benjamin Hallowell. Stejně jako Nelson však museli požádat anglického krále o povolení nošení cizího řádu. Nelsonovi samotnému bylo toto povolení uděleno 7. ledna 1801. Tato praxe, která sice byla jistě formální platila i u dalších řádů.
Každý nový rytíř řádu byl nejprve přijat jako novic. Teprve když prokázal svoji ušlechtilost a loajalitu církvi, velmistr jeho členství oficiálně potvrdil. K řádu též náležel poněkud komplikovaný řádový stejnokroj z bílé látky zdobené zlatem, doplněný zlatým kloboukem s bílou kokardou a třemi barevnými pery, k němuž v okamžiku, kdy byl rytíř „potvrzen“ velmistrem, ještě přibyl modrý plášť, zlatý řetěz, pás a meč.
Popis řádového klenotu:
Avers:
Řádová dekorace má podobu hvězdy či hvězdice o šesti zlatých paprscích, které se střídají s bílými liliovými květy, vycházejících z kruhového středového medailonu s vyobrazením sv. Ferdinanda v slavnostním rouchu a s korunou, třímajícího v pravé ruce meč a v levé vavřínový věnec. Středový medailon je vrouben modrým mezikružím se zlatými písmeny vyvedeným řádovým heslem FIDEI ET MERITO - (Věrnosti a zásluze)
Revers:
Na zadní straně je ve středovém medailonu je nápis FERD. IV INSTITUIT 1800 -(Ferdinand IV.založil 1800). V horní části je koruna tvořící závěs na stuhu.
Řádové hvězdy:
Jde vždy o nádherné, klenotnicky upravené kusy, které se mohou lišit velikosti či zpodobněním kříže na hvězdě naloženém. Jde o postavu světce, která je ze tří čtvrtin obklopená heslem.
Stuha:
Modrá stuha s červenými okraji.
Nositelé velkokříže nosí klenot na tmavomodré velkostuze s tenkým karmínovým okrajem (kombinace barev Francie a Španělska, reprezentující rod Bourbonů), dále na levé straně hrudi nosí stříbrnou hvězdu, která je jinak zcela stejná, avšak bez závěsu v podobě koruny (tato stříbrná hvězda smí být nošena nejen na řádovém stejnokroji, ale též civilním oděvu). Dále k odznakům nositelů velkokříže patří řádový řetěz.
Komandéři nosí zlatou hvězdu na úzké stuze stejných barev, jako má stuha velkokříže kolem krku.
Úředníci řádu (sekretář, důstojníci apod.) nosí stejnou dekoraci jako komandéři, avšak mohou nosit i stříbrnou hvězdu na hrudi.
Roku 1810 byla pak zřízena ještě třída rytířů s dekorací malého kříže.
Království Obojí Sicílie bylo roku 1861 připojeno k Italskému království. Ačkoliv král Obojí Sicílie František II. tímto okamžikem formálně prohlásil řád za zrušený. Po právní stránce řád zanikl v roce 1861, ale vzhledem k tomu, že jde o dynastický řád, uděluje se za civilní zásluhy do dnešních dnů.
Mezi prvními nositeli řádu se objevují tato vznešená jména:
Lord Nelson
•Josef Radetzky
•George IV. Spojeného království
•Francis IV. Modena
•Francis II Obojí Sicílie
•Ferdinand I. z Rakouska
•Ferdinand II Obojí Sicílie
•Francis I. Obojí Sicílie
•Johann Heinrich Bellegarde
•Karl Philipp Schwarzenberg
Poznámka:
Ferdinand IV.,král obojí Sicílie zdědil trůn jako dítě a jako první král vystudoval v Británii a byl velmi populární mezi obyčejnými lidmi, kteří ho nazývají králem Lazzarone a pro jeho neobvykle velký nos, "král Naso". Známý jsou jeho lidové způsoby, trochu "drsný, byl pomalý, tolerantní. Lidé jej milovali, ale šlechta si jej příliš nevážila.
http://www.gdangelo.it/famiglie.htm
Спасский И.Г. Иностранные и русские ордена до 1917 г. Л. 1963.
Řád Sv. Ferdinanda a za zásluhy
Řád sv. Ferdinanda založil svým nařízením ze dne 1. dubna 1800 král Ferdinand Bourbonský (1759-1823) . V Evropě probíhali mocenské boje, rostla angažovanost nejen vlastenecké šlechty, ale i cizinců, které bylo nutno za jejich postoje odměnit. Monarchie potřeboval nový, moderní a snad i demokratický řád, kterým by bylo možno vyznamenat nejen katolickou šlechtu, ale především cizí diplomaty a vojáky, kteří se v této době významně zasloužili o monarchii. Staré, královské řády byly úzce spojeny s katolickou církvi a tak mnoho osobností nebylo možné vyznamenat staršími řády, (jedni z prvních nositelů řádu byli Angličan admirál Nelson, tedy protestant, a pravoslavný Rus polní maršál Suvorov).
Řád nese jméno králova předka, Ferdinanda Velikého, krále kastilského. Statut řádu nebyl vázán žádným náboženským omezením, v prvním odstavci zakládacího dekretu bylo pouze ustanoveno, že řád bude „odměnou tomu, kdo poskytl mimořádné a vynikající služby a podal důkaz veliké a nevšední oddanosti a náklonností naší královské osobě a monarchii.“
Řád byl původně založen ( jako např. Vojenský řád Marie Terezie) ve dvou třídách. Počet pro stupeň velkokříž byl určen na celkově 24 vznešených rytířů -vojáků své doby. Řádové dekorace v druhém stupni mohla být udělována bez omezení, ale vždy po přísném výběru.Po roce 1815 se řád člení :
- velkokříže
-komandér nošený na náhrdelní stuze
-rytíř na stuze na prsou
-zlatá a stříbrná medaile ( z faleristického hlediska jsou velmi vzácné)
Prvními nositeli velkokříže se stali:
admirál Nelson, dále anglický ministerský předseda Sir John Acton, polní maršál Suvorov a ruský car Pavel I. Král Ferdinand, jeho dva synové, ministři sicilského království a nejpřednější šlechtici země pak doplnili počet nositelů velkokříže na potřebných 24. Velmistrem řádu byl sám král Ferdinand, dále struktura řádu zahrnovala čtyři důstojníky, velkokancléře, vrchního ceremoniáře, vrchního pokladníka a sekretáře.
Všichni členové řádu museli přísahat věrnost velmistru ( to jest královi) a svým církvím ( toto je velmi zajímavé ustanovení, které ctilo jak krále, tak i rytíře). Nositelé velkokříže používali titul „Excelence“ (Eccellenza) a v přítomnosti krále mohli mít na hlavě klobouk či předepsanou např. vojenskou pokrývku hlavy..
Ve stanovách je přesně zakotveno, že velkokříž může být udělen pouze vojevůdcům, kteří dosáhli rozhodujícího vítězství, které změnilo průběh válečného tažení. Komandérský kříž náležel velitelům armády, kteří pokořili pevnost či za dobytí města.
Jedni z prvních nositelů komandérského kříže byli Nelsonovi kapitáni od Abú Kíru, Thomas Troubridge, Alexander Ball, Samuel Hood, Thomas Louis a Benjamin Hallowell. Stejně jako Nelson však museli požádat anglického krále o povolení nošení cizího řádu. Nelsonovi samotnému bylo toto povolení uděleno 7. ledna 1801. Tato praxe, která sice byla jistě formální platila i u dalších řádů.
Každý nový rytíř řádu byl nejprve přijat jako novic. Teprve když prokázal svoji ušlechtilost a loajalitu církvi, velmistr jeho členství oficiálně potvrdil. K řádu též náležel poněkud komplikovaný řádový stejnokroj z bílé látky zdobené zlatem, doplněný zlatým kloboukem s bílou kokardou a třemi barevnými pery, k němuž v okamžiku, kdy byl rytíř „potvrzen“ velmistrem, ještě přibyl modrý plášť, zlatý řetěz, pás a meč.
Popis řádového klenotu:
Avers:
Řádová dekorace má podobu hvězdy či hvězdice o šesti zlatých paprscích, které se střídají s bílými liliovými květy, vycházejících z kruhového středového medailonu s vyobrazením sv. Ferdinanda v slavnostním rouchu a s korunou, třímajícího v pravé ruce meč a v levé vavřínový věnec. Středový medailon je vrouben modrým mezikružím se zlatými písmeny vyvedeným řádovým heslem FIDEI ET MERITO - (Věrnosti a zásluze)
Revers:
Na zadní straně je ve středovém medailonu je nápis FERD. IV INSTITUIT 1800 -(Ferdinand IV.založil 1800). V horní části je koruna tvořící závěs na stuhu.
Řádové hvězdy:
Jde vždy o nádherné, klenotnicky upravené kusy, které se mohou lišit velikosti či zpodobněním kříže na hvězdě naloženém. Jde o postavu světce, která je ze tří čtvrtin obklopená heslem.
Stuha:
Modrá stuha s červenými okraji.
Nositelé velkokříže nosí klenot na tmavomodré velkostuze s tenkým karmínovým okrajem (kombinace barev Francie a Španělska, reprezentující rod Bourbonů), dále na levé straně hrudi nosí stříbrnou hvězdu, která je jinak zcela stejná, avšak bez závěsu v podobě koruny (tato stříbrná hvězda smí být nošena nejen na řádovém stejnokroji, ale též civilním oděvu). Dále k odznakům nositelů velkokříže patří řádový řetěz.
Komandéři nosí zlatou hvězdu na úzké stuze stejných barev, jako má stuha velkokříže kolem krku.
Úředníci řádu (sekretář, důstojníci apod.) nosí stejnou dekoraci jako komandéři, avšak mohou nosit i stříbrnou hvězdu na hrudi.
Roku 1810 byla pak zřízena ještě třída rytířů s dekorací malého kříže.
Království Obojí Sicílie bylo roku 1861 připojeno k Italskému království. Ačkoliv král Obojí Sicílie František II. tímto okamžikem formálně prohlásil řád za zrušený. Po právní stránce řád zanikl v roce 1861, ale vzhledem k tomu, že jde o dynastický řád, uděluje se za civilní zásluhy do dnešních dnů.
Mezi prvními nositeli řádu se objevují tato vznešená jména:
Lord Nelson
•Josef Radetzky
•George IV. Spojeného království
•Francis IV. Modena
•Francis II Obojí Sicílie
•Ferdinand I. z Rakouska
•Ferdinand II Obojí Sicílie
•Francis I. Obojí Sicílie
•Johann Heinrich Bellegarde
•Karl Philipp Schwarzenberg
Poznámka:
Ferdinand IV.,král obojí Sicílie zdědil trůn jako dítě a jako první král vystudoval v Británii a byl velmi populární mezi obyčejnými lidmi, kteří ho nazývají králem Lazzarone a pro jeho neobvykle velký nos, "král Naso". Známý jsou jeho lidové způsoby, trochu "drsný, byl pomalý, tolerantní. Lidé jej milovali, ale šlechta si jej příliš nevážila.
http://www.gdangelo.it/famiglie.htm
Спасский И.Г. Иностранные и русские ордена до 1917 г. Л. 1963.