Ordine di San Giorgio al Merito Militare-Řád svatého Jiří
Napísal: Pia Máj 16, 2014 6:32 amOrdine di San Giorgio al Merito Militare
Řád svatého Jiří vojenské zásluhy
Vévodství Lucca (italsky Ducato di Lucca) bylo malé vévodství na Apeninském poloostrově, v okolí města Lucca. Vzniklo rozhodnutím Vídeňského kongresu v roce 1815 za účelem odškodnění Bourbonsko-parmské dynastie, která původně vládla v Parmském vévodství, které však bylo dáno císařovně Marii Luise Habsbursko-Lotrinské, manželce Napoleona I., aby zde vládla po jeho pádu. Po její smrti se Bourboni měli vrátit z Luccy do Parmy.
V roce 1817 se vlády v Lucce ujala Marie Luisa Španělská, bývalá španělská infantka a královna Etruského království, která vládla sice absolutisticky, ale nikoliv krutě. Snažila se vymazat stopy po vládě své předchůdkyně Élisy Bonaparte jako vévodkyni z Luccy a Piombina. Po její smrti v roce 1824 nastoupil na trůn její syn Karel II. Ludvík Parmský.
I tak malé, ale významné, bohaté a historicky zajímavé i slavné území mělo svůj vlastní řád, který byl řádem záslužným, ale v literatuře je více označován jako řád ryze vojenský. Přesto, že byl určen pouze statečným vojákům a vojevůdcům, řádem byli dekorování významní diplomaté své doby.Řád založil dne 1.června roku 1833 vévoda Carlo Lodovico Bourbonský (Karel Ludvík, 1824-1847) jako vojenský řád ve třech třídách.
Řád se členil na tří stupně či třídy:
1. třída zlatý smaltovaný kříž na stuze rozeta, nošený na prsou (klenot mohl být doplněn brilianty)
2. třída stříbrný smaltovaný kříž nošený na prsou
3. třída stříbrný nesmaltovaný kříž nošený na prsou.
Popis řádového klenotu.
Vlastní kříž má podobu i tvar ruského řádu (kříže sv. Jiří).
Avers.
Zlatý, bíle smaltovaný tlapatý kříž se zlatým okrajem a bíle smaltovanými rameny. Střední medailon řádového klenotu je s typickou postyvou sv. Jiří na koni bojujícího s drakem. V mezikruží je opis:
"Al merito militare"- (Za vojenské zásluhy)
Revers:
Zadní strana je stejné, ale středový medailon nese korunovaný monogram zakladatele " CL ( Carlo Lodovico" mezi vavřínovými snítky.
Stuha: viz obrázek
Stávající stanovy a nařízení byly později pozměněny a to dekrety 25. srpna 1836
a 7.května 1841. Řádová dekorace mohla být v souladu se stanovami a předpisy udělena i cizím významným vojenským osobám. Příklad takové možnosti je nepochybně jmenování slavného generála hraběte Josefa Radeckého, který byl generální guvernér Lombardy-Venetia.
K řádu se mnohdy ne zcela správně přiřazují hvězdy. Řádová hvězda byla určena pro velmistra řádu. Zlatý a stříbrný kříž byl určen pro kancléře a archiváře řádu.Knížecí generální pobočník a náčelník generálního štábu hrabě Achille de la Roche byl jmenován kancléřem. Reverend Luigi Cecchi, bývalý armádní kaplan a kapitán Charles Louis hrabě Vincenzo Buonamici byl archivář
Poznámka:
Řád ve své 3.třídě, bez stuhy získal pan Václav Měřička zhruba v roce 1950 a jak se nestyděl nás informoval, že dlouho nevěděl co to je za kříž a považoval jej za privátní ražbu ruského řádu sv. Jiří. V této době u nás nebyla literatura, nebyl internet a byla uzavřena hranice. O to více jsme si pana Měřičky vážili, když na přednášce v Hradci Králové, kterou pořádal tehdejší předseda pan Zdeněk Netrval a pobočka ČNS nám tento řád předvedl vysvětlil popsal a my jsme měli možnost si kříž prohlédnout velmi podrobně. Pan Měřička zdůraznil, že i když je to kříž 3. třídy, je to vzácná faleristické památka. takto jsme se učili. V současné době je literatury dostatek, ale zájem o studium je podstatně slabší, než byl v době, kdy literatura nebyla. V této době nás zajímala historie řádu, dnes bohužel většinu faleristů zajímá pouze cena kusu a za kolik by se nechal prodat.
Roberto Saccarello rytířské řády císařského a královského domu Habsburg-Lorraine Toskánska, Vicenza Fair, 2007
Maximilian Gritzner, "Handbuch der Ritter- und Verdienstorden" Leipzig 1893
Řád svatého Jiří vojenské zásluhy
Vévodství Lucca (italsky Ducato di Lucca) bylo malé vévodství na Apeninském poloostrově, v okolí města Lucca. Vzniklo rozhodnutím Vídeňského kongresu v roce 1815 za účelem odškodnění Bourbonsko-parmské dynastie, která původně vládla v Parmském vévodství, které však bylo dáno císařovně Marii Luise Habsbursko-Lotrinské, manželce Napoleona I., aby zde vládla po jeho pádu. Po její smrti se Bourboni měli vrátit z Luccy do Parmy.
V roce 1817 se vlády v Lucce ujala Marie Luisa Španělská, bývalá španělská infantka a královna Etruského království, která vládla sice absolutisticky, ale nikoliv krutě. Snažila se vymazat stopy po vládě své předchůdkyně Élisy Bonaparte jako vévodkyni z Luccy a Piombina. Po její smrti v roce 1824 nastoupil na trůn její syn Karel II. Ludvík Parmský.
I tak malé, ale významné, bohaté a historicky zajímavé i slavné území mělo svůj vlastní řád, který byl řádem záslužným, ale v literatuře je více označován jako řád ryze vojenský. Přesto, že byl určen pouze statečným vojákům a vojevůdcům, řádem byli dekorování významní diplomaté své doby.Řád založil dne 1.června roku 1833 vévoda Carlo Lodovico Bourbonský (Karel Ludvík, 1824-1847) jako vojenský řád ve třech třídách.
Řád se členil na tří stupně či třídy:
1. třída zlatý smaltovaný kříž na stuze rozeta, nošený na prsou (klenot mohl být doplněn brilianty)
2. třída stříbrný smaltovaný kříž nošený na prsou
3. třída stříbrný nesmaltovaný kříž nošený na prsou.
Popis řádového klenotu.
Vlastní kříž má podobu i tvar ruského řádu (kříže sv. Jiří).
Avers.
Zlatý, bíle smaltovaný tlapatý kříž se zlatým okrajem a bíle smaltovanými rameny. Střední medailon řádového klenotu je s typickou postyvou sv. Jiří na koni bojujícího s drakem. V mezikruží je opis:
"Al merito militare"- (Za vojenské zásluhy)
Revers:
Zadní strana je stejné, ale středový medailon nese korunovaný monogram zakladatele " CL ( Carlo Lodovico" mezi vavřínovými snítky.
Stuha: viz obrázek
Stávající stanovy a nařízení byly později pozměněny a to dekrety 25. srpna 1836
a 7.května 1841. Řádová dekorace mohla být v souladu se stanovami a předpisy udělena i cizím významným vojenským osobám. Příklad takové možnosti je nepochybně jmenování slavného generála hraběte Josefa Radeckého, který byl generální guvernér Lombardy-Venetia.
K řádu se mnohdy ne zcela správně přiřazují hvězdy. Řádová hvězda byla určena pro velmistra řádu. Zlatý a stříbrný kříž byl určen pro kancléře a archiváře řádu.Knížecí generální pobočník a náčelník generálního štábu hrabě Achille de la Roche byl jmenován kancléřem. Reverend Luigi Cecchi, bývalý armádní kaplan a kapitán Charles Louis hrabě Vincenzo Buonamici byl archivář
Poznámka:
Řád ve své 3.třídě, bez stuhy získal pan Václav Měřička zhruba v roce 1950 a jak se nestyděl nás informoval, že dlouho nevěděl co to je za kříž a považoval jej za privátní ražbu ruského řádu sv. Jiří. V této době u nás nebyla literatura, nebyl internet a byla uzavřena hranice. O to více jsme si pana Měřičky vážili, když na přednášce v Hradci Králové, kterou pořádal tehdejší předseda pan Zdeněk Netrval a pobočka ČNS nám tento řád předvedl vysvětlil popsal a my jsme měli možnost si kříž prohlédnout velmi podrobně. Pan Měřička zdůraznil, že i když je to kříž 3. třídy, je to vzácná faleristické památka. takto jsme se učili. V současné době je literatury dostatek, ale zájem o studium je podstatně slabší, než byl v době, kdy literatura nebyla. V této době nás zajímala historie řádu, dnes bohužel většinu faleristů zajímá pouze cena kusu a za kolik by se nechal prodat.
Roberto Saccarello rytířské řády císařského a královského domu Habsburg-Lorraine Toskánska, Vicenza Fair, 2007
Maximilian Gritzner, "Handbuch der Ritter- und Verdienstorden" Leipzig 1893