Řád Zvěstování
Ordine della Anunciata
Tento bezesporu starobylý a významný řád, který lze svým významem přiřadit k řádu Zlatého rouna by si jistě zasloužil podrobné zpracování. Předpokládám však, že bude (muset) stačit stručné povídání abychom pochopili (snad) starobylost a význam řádu, který tak jako náš slavný Řád Zlatého rouna se uděluje jako domácí řád do dnešních dnů.
Poznámka (připomínka historie)
Ostrovnímu státu vládli střídavě aragonští/španělští králové anebo jejich vedlejší větvě. Roku 1707 se sicilské království ocitlo v rámci válek o španělské dědictví v držbě císaře Karla VI. V roce 1735 dobyl Sicílii v rámci války o polské dědictví parmský vévoda Karel Bourbonský, který se zároveň stal králem neapolským. Oba státy byly od té doby s krátkou napoleonskou přestávkou pod vládou jednoho panovníka a v roce 1816 byly i formálně spojeny do (staro)nového Království obojí Sicílie s vládnoucí dynastií Bourbon-Obojí Sicílie.
Karel, jako mladý panovník byl výrazně ovlivněn svým otcem Filipem V. (král Španělský) Filip byl velmi schopný vládce, diplomat a politik a to v konečném výsledku mělo vliv na španělskou politiku především v Itálii. Je tedy celkem přirozené, že mladý král Karel VII. Obojí Sicílie dal na rady svého otce při správě záležitosti svého království. Byl obklopen španělskými poradci a mohl spoléhat i na španělskou armádu
Savojští:
Umberto Biancamano roku 1032 obdržel od císaře Konráda II. panství Savoia, Moriana a d'Aosta. Několikerou dědickou posloupností Savojští postupně rozšířili své panství v západních Alpách. Zpočátku coby hrabata, později vévodové, v roce 1416 obdrželi rovněž nominální titul (bez územních nároků) král jeruzalémský zděděný po Carlottě z Lusignana.
Dovedně se jim podařilo v 17. a 18. století ubránit se expanzionistickým úmyslům francouzského království a úporně hájili svou autonomii. Poté co později Emanuel Filibert Savojský přemístil své sídlo ze Chambéry do Turína, aby se mohl lépe bránit nepřátelským útokům, dynastie převzala otěže dějin piemontu a včlenila je nejprve do svého vévodství a později království sardinského, až do sjednocení Itálie.
Řád založil zhruba v letech 1360/3 savojský vévoda Amádeus IV. (1343-1384) pod názvem "ŘAD OBOJKU".(zatímco první stanovy byly vydány až v roce 1429 Amedeo VIII.) Teprve v roce 1518 se setkáváme s tímto řádem, který již nese nám známý název:
"ŘÁD ZVĚSTOVÁNÍ"
Původní smysl či myšlenka zakladatele byla založit rytířský řád, který se později stává řádem dynastickým Sardinského království a následně v době, kdy se sardinským králům podařilo sjednotit Itálii je od roku 1861 řádem Italského království. Po vzniku republiky 1946, která jednak neměla zájem a hlavně nemohla tento řád převzít řád pokračuje ve svém původním určení a stává se rodinným řádem Savojského domu (Savojské dynastie). Jde tedy o tak zvaný "velký" řád, udělovaný v jediné třídě a to pouze vybraným příslušníkům vládnoucích rodů a nejvyšším představitelům církevního kléru.
Popis řádového klenotu:
Avers:
Jde o zlatý, prolamovaný medailon, který je vždy nádhernou ukázkou klenotnické práce. Medailon představuje plastickou scénu P. Marii s archandělem Gabrielem (Symbolika zvěstování P. Marie a odtud pochází i název celého řádu). Tento výjev je vložen do plastických kroužků neboli uzlu lásky ("uzly Páně", "tkaničky Šalomounovy" nebo " uzly lásky"). Je zavěšen na jemném řetízku z podlouhlých článků a je nošen kolem krku. Samotný klenot má však svůj vlastní řetěz, který je určen pouze k slavnostnímu nošení při předepsaných příležitostech
Řádová hvězda:
Ve většině případu jde o zlatou řádovou hvězdu se symbolikou P. Marie a archanděla Gabriela, nádherné ukázky si zde předvedeme. Paprsky hvězdy vlastně představuji krátké plameny.
Tento řád tedy není určený k nošení na látkové stuze.
Od roku 1960 je udělování řádu střídmé a počet členů (včetně královských princů) nepřekročil osmdesát, většina z rytířů jsou členové královských rodů, vysocí důstojníci Konstantinova řádu nebo italské honorace.
Řád je udělován do dnešních dnů jako rodinný řád Bourbonů- větev Obojí Sicílie jako bourbonská sekundogenitura.
Poznámka:
Italské království (ve středověku) je historický státní útvar vytvořený Karlem Velikým po dobytí Langobardského království. Karel sám se nechal sice korunovat langobardskou korunou, ale svého syna Pipina prohlásil roku 781 králem Itálie. Království zahrnovalo většinu Apeninského poloostrova (Benevento přijalo lenní svazky). Výjimku tvořil Církevní stát, včetně Romagne a Pentapole, dále Benátsko a jih poloostrova, který ovládala Byzanc. Po dělení Franské říše roku 843 bylo Italské království součástí středního údělu, po roce 880 je ovládl Karel III. (abdikoval 887).
Literatura:
Antonio Benedetto SpadaORDINI CAVALLERESCHI DELLA REAL CASA DI BORBONE DELLE DUE SICILIE
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bourbon-Ob ... c%C3%ADlie
V našich podmínkách mezi přední znalce historie tohoto řádu patří bezesporu pan Otto Semrád z Jihlavy.
