od Altmann » Sob Jan 28, 2012 4:57 pm
Vzhledem k tomu, že jsem sice označen čestným titulem „Starší falerista“ ale osobně si myslím,že jsem zde jediný s nárokem na čestný název „NEJSTARŠÍ“ falerista, pokusím se k odznakům trochu informací přidat.
Odznaky jsou určeny pro důstojníky na základních funkcích velitelů čet- rot, případně specialistů jednotlivých druhů vojsk. Do těchto škol nastupuji mladí lidé, mnohdy s ukončeným středoškolským vzděláním, ale ne vždy to byla podmínka ( a u MV existovali další výjimky). Vzdělání bylo zaměřeno pouze na vojenské odborné předměty, ale náplň a kvalita školení i výcviku byla rozdílná. Ve většině případu však učiliště svůj úkol plnila dobře a mladí muži nastupovali k útvarům na základní funkce velmi dobře připraveni. Po ukončení učiliště však důstojníci své odznaky nosili slušně řečeno „všelijak“. Klasické odznaky se upravovali chromováním, niklováním popřípadě stříbřením, tedy tak jak každý zvládl či jak si dokázali poradit řemeslníci případně klenotníci. Takové odznaky se v sbírkách nacházejí, ale nejsou nijak oblíbené a celkem oprávněně je považujeme za pouhou lidovou tvořivost.
Jisté však je, že číslované odznaky s tak nízkým číslem můžeme považovat za pamětní a obdržel je vždy velitel příslušného vojska a zcela pochopitelně, jde o klenotnicky upravené dekorace. Armáda připravovala např. kvalitní vojenské zdravotníky, tyto odznaky jsou vzácné a k této problematice existuje i kvalitní zpracování dokumentace. Tento odznak byl zpracován v časopise Drobná plastika Praha.
V roce 1962, kdy jsem jako mladistvý žáček vojenské školy nastoupil do armády, se již tyto odznaky nenosili, neb mladí poručíci se stali starými kapitány či majory a nastupuje nová generace důstojníků, kteří po základním učilišti si své vzdělání rozšiřuji na specializovaných vojenských školách, mnohdy v rámci celé Varšavské smlouvy. ( Problematika politických pracovníků byla však poněkud odlišná neb zde převládala oddanost rodné straně nad výši IQ).
Tyto odznaky, ve vojenském slangu označované jako „lízátka“ se nikdy nenosila na pracovním stejnokroji (montérkách), ale pouze služebním či vycházkovém oděvu.
