Médaille commémorative de la campagne 1870-1871

[Altmann]

Pamětní medaile na tažení z let 1870-1871
Médaille commémorative de la campagne 1870-1871


Válka Prusko-francouzská z let 1870-1871 je snad i u nás pojmem, který nepotřebuje další povídání. Válka, do které se vlastní vinou (nepíši hlouposti, pýše či nafoukanosti) Francie dostala byla již válkou moderního typu a byla předzvěstí daleko většího válečného nasazení v Evropě a potažmo v celém světě. Tato problematika se učí v hodinách dějepisu i u nás byť s mnoha nepřesnostmi i zaujatosti, ale každý z nás si může dohledat pomoci Internetu fakta, které dokáže vyhodnotit a udělat si přesnější závěry. Je celkem jisté, že prohrané války se neoslavují a nevydávají se žádné pamětní medaile. Francie válku u Sedanu hanebně a zcela vlastní vinou prohrála a tento fakt je trvale platný.


Z války proti Prusku se však rázem stala válka proti celému Německu, protože jejím vyhlášením vstoupily v platnost smlouvy, uzavřené Bismarckem s jihoněmeckými státy v roce 1866. Pod pruským velením narukovaly kromě pruské a severoněmecké armády i bavorské, württenberské a bádenské jednotky, celkem 500 000 vojáků, v zázemí se připravovalo dalších 160 000 záložníků a 190 000 mužů zemské domobrany.
Francie, navzdory sebevědomým prohlášením velení, byla na válku připravena špatně. Armáda měla stav 370 000 mužů, z toho 60 000 v Alžírsku a 6000 v Římě. Organizační zmatky při doplňování pluků způsobily všeobecný dopravní chaos, takže začátkem srpna mělo velení k dispozici jen 235 000 mužů a nebylo schopno ofenzívy do jižního Německa, jak původně plánovalo. Francouzské vojsko zaujalo jen obranné postavení podél 300 km hranic. Vrchního velení se 29. července ujal sám císař, alsasské armádě velel maršál Mac Mahon a lotrinské maršál Bazaine.


Krátce po válce se však zakládá velké množství veteránských medailí, kterými si staří pánové připomínají těžké doby a válku, kterou prohráli i díky neschopnosti a pýše svých generálů. Francie však brzy na svůj vojenský neúspěch zapomenula a vojenskou silou s obvyklou brutalitou rozšiřovala své koloniální panství v Africe a Asii. Dlouho po prohrané válce a na nátlak veteránů, z nichž někteří dosáhli vysokým politických funkcí ve vládě či Národním shromáždění byla pamětní medaile, jako připomínka války založena.
Medaili založila francouzská republikánská vláda až dne 9.listopadu 1911. Autorem medaile byl rytec a medailér Georges Lamaire a bylo raženo 150 000 medailí.

Popis medaile:
Avers:

Medaile je kruhová, ražba z bronzu o průměru 36mm a síle 3mm. Na lícové straně je z levé strany zobrazeno poprsí ženy s antickou přilbicí a pancířem na hrudi. Při okraji je nápis: REPUBLIGUE/FRANCAISE.
Revers:
Na zadní straně je v celé ploše umístěna válečná trofej, která představuje vojenský prapor, který ovíjí žerď. Po stranách praporu jsou dvě dělové hlavně, šavle, kopí, pušky, vojenský buben a polnice. V dolní části je obdélníková destička s dvouřádkovým nápisem:
AUX DEFENSEURS/DE LA PATRIE(Obráncům vlasti).

Stuha je 38mm široká, zelená se čtyřmi černými pruhy 5mm širokými. 5mm od sebe vzdálenými. Zelená barva symbolizuje naději a černá smutek.
Medaile se běžně objevují ve dvou verzích. Klasická, zde popsaná velikost a zmenšený elegantní typ o průměru 30mm. Pod destičkou s nápisem na zadní straně je podložena kotva. Medaile byla udělena všem, tedy vojákům, bojovníkům, námořníkům. Dobrovolníci obdrželi právo si na tuto medaili, na stuhu, upevnit štítek s nápisem:
ENGAGE VOLONTAIRE (Angažovaný dobrovolník)


Medaile se však vzácně objevuje i ve stříbře, případně stříbro a zlacení, je to jak bylo a je ve Francii zvykem vždy jen otázka peněz. Pochopitelně tyto ražby jsou vzácnější.


http://www.gamepark.cz/sedan_1870_571632.htm


Václav Měřička: Francouzské vojenské medaile
André Souyris-Rolland: Guide des Orres, décorations et médailles militaires 1814-1964