Pamětní medaile bitvy na Marně
Napísal: Sob Aug 23, 2014 3:21 pmLa Médaille de la Marne
Pamětní medaile bitvy na Marně
Tato medaile byla vydána z popudu starých bojovníků veteránu bitvy na Marně, kteří v roce 1937 svým rozhodnutím založili tuto pamětní, veteránskou dekorací. Celkem bylo vydáno na 3200 medailí.
Dne 21. srpna 1937 kapitán Jules CHRISSEMENT , který byl zakladatel společnosti "Vojáci na Marně" (jejíž prezidentem byl maršál Franchet d'Espéreya) prosadil založení medaile k poctě veteránů, kteří se zúčastnili v obou bitev na Marně (První bitva na Marně v roce 1914 pod vedením General Joffre a druhé v roce 1918 pod vedením generála Foche).
Popis medaile:
Medaile byla ražena v bronzu o průměru 32mm a síle 2,2mm. Včetně převýšení je rozměr medaile 51mm.
Avers:
Na přední straně má medaile zvýšený okraj. V celé ploše je z levé strany zobrazené poprsí bojovníka v antické přilbici s opancéřovanými rameny. Bojovník hledí k pravému okraji medaile a drží před hrudí jílec meče. V pozadí za mečem i za hlavou bojovníka je možno vidět spojenecké prapory a to italský, francouzský, anglický a americký. Při horním okraji je opis: LA / MARNE.
Revers:
Na zadní straně je v celé ploše pětiřádkový nápis:
1914/SOLDAT/DE LA/MARNE/1918.
Okraj medaile je tvořen zvýšeným mezikružím s vavřínovým a palmovým věncem, dole stuhou svázaným. Na horní okraj medaile je pevně a široce napojeno převýšení. Výstupek nesoucí malý štítek převyšuje konický směrem nahoru se rozšířující a dubovými listy pokrytá ploška, zakončená na vrcholu vodorovně položeným liktorským svazkem, jehož horní část nese lištu, do niž se zapojuje stuha. Zadníí strana tohoto převýšení je hladká.
Stuha je průvlečná, 37mm široká, světle zelená se středním červeným bíle lemovaným pruhem. Barva symbolizuje v bílém vodu řeky Marny, červená je symbol prolité krve vojáků a zelená je barvou naděje a vítězství.
Medaile je zajímavou, meziválečnou památkou ve stylu art deco.
Poznámka: tisk
Francouzské a britské síly na západní frontě až do 5. září 1914 stále ustupovaly. Tehdy se zarputilý Katalánec Joseph- Jacques Joffre, vrchní velitel francouzských armád, rozhodl, že nastal čas ústup zastavit. Proto se obrátil na své bezprecedentně krvavými boji vyčerpané vojáky s plamennou výzvou. Toho dne začala první bitva na Marně (její počátek a konec v různých zdrojích uvádějí odlišně), jež rozhodla o záchraně země galského kohouta. Francouzská armáda tehdy podle slov velitele 6. armády generála Michela Maunouryho „splnila víc než svou povinnost“. Po pětidenních bojích se Němci obrátili na ústup. Schlieffenův sen o bleskové porážce země Marianny a dobytí Paříže se rozplynul.
Díky obratnému vedení generálů Joffra, Gallieniho, Castelnaua, Maunouryho a Foche, který to v roce 1918 dotáhl na vrchního velitele dohodových armád na západní frontě, a obrovskému nasazení a chrabrosti francouzských vojáků, jimž obyvatelé láskyplně říkali „chlupáči“ (poilus), se německá 1. armáda generála Klucka dala na ústup. Nebyl to sice žádný zmatený útěk, ale beznadějně narušil německý časový harmonogram. Do mytologie moderního válčení vstoupily dva tisíce pařížských taxíků zmobilizovaných vojenským guvernérem metropole generálem Josephem Simonem Gallienim, které po „posvátné cestě“ (voie sacrée) dopravovaly na frontu posily. Kluckův ústup by mohl nepochybně vyústit v ještě větší debakl, kdyby francouzské jezdectvo nebylo – stejně jako německé – vyčerpáno opakovanými pochody a kdyby francouzské dělostřelectvo mělo více granátů. Čtrnáctého září Moltkeho mladšího vystřídal ve funkci náčelníka německého generálního štábu generál Erich von Falkenhayn.
Desátého září první bitva na Marně skončila vítězstvím dohodových armád.
Literatura:
M.Droit:Ordres et Decorations de France.
R.Moraue:Lá Medaille de Marne
http://fr.wikipedia.org/wiki/Associatio ... fre_-_Foch
Pamětní medaile bitvy na Marně
Tato medaile byla vydána z popudu starých bojovníků veteránu bitvy na Marně, kteří v roce 1937 svým rozhodnutím založili tuto pamětní, veteránskou dekorací. Celkem bylo vydáno na 3200 medailí.
Dne 21. srpna 1937 kapitán Jules CHRISSEMENT , který byl zakladatel společnosti "Vojáci na Marně" (jejíž prezidentem byl maršál Franchet d'Espéreya) prosadil založení medaile k poctě veteránů, kteří se zúčastnili v obou bitev na Marně (První bitva na Marně v roce 1914 pod vedením General Joffre a druhé v roce 1918 pod vedením generála Foche).
Popis medaile:
Medaile byla ražena v bronzu o průměru 32mm a síle 2,2mm. Včetně převýšení je rozměr medaile 51mm.
Avers:
Na přední straně má medaile zvýšený okraj. V celé ploše je z levé strany zobrazené poprsí bojovníka v antické přilbici s opancéřovanými rameny. Bojovník hledí k pravému okraji medaile a drží před hrudí jílec meče. V pozadí za mečem i za hlavou bojovníka je možno vidět spojenecké prapory a to italský, francouzský, anglický a americký. Při horním okraji je opis: LA / MARNE.
Revers:
Na zadní straně je v celé ploše pětiřádkový nápis:
1914/SOLDAT/DE LA/MARNE/1918.
Okraj medaile je tvořen zvýšeným mezikružím s vavřínovým a palmovým věncem, dole stuhou svázaným. Na horní okraj medaile je pevně a široce napojeno převýšení. Výstupek nesoucí malý štítek převyšuje konický směrem nahoru se rozšířující a dubovými listy pokrytá ploška, zakončená na vrcholu vodorovně položeným liktorským svazkem, jehož horní část nese lištu, do niž se zapojuje stuha. Zadníí strana tohoto převýšení je hladká.
Stuha je průvlečná, 37mm široká, světle zelená se středním červeným bíle lemovaným pruhem. Barva symbolizuje v bílém vodu řeky Marny, červená je symbol prolité krve vojáků a zelená je barvou naděje a vítězství.
Medaile je zajímavou, meziválečnou památkou ve stylu art deco.
Poznámka: tisk
Francouzské a britské síly na západní frontě až do 5. září 1914 stále ustupovaly. Tehdy se zarputilý Katalánec Joseph- Jacques Joffre, vrchní velitel francouzských armád, rozhodl, že nastal čas ústup zastavit. Proto se obrátil na své bezprecedentně krvavými boji vyčerpané vojáky s plamennou výzvou. Toho dne začala první bitva na Marně (její počátek a konec v různých zdrojích uvádějí odlišně), jež rozhodla o záchraně země galského kohouta. Francouzská armáda tehdy podle slov velitele 6. armády generála Michela Maunouryho „splnila víc než svou povinnost“. Po pětidenních bojích se Němci obrátili na ústup. Schlieffenův sen o bleskové porážce země Marianny a dobytí Paříže se rozplynul.
Díky obratnému vedení generálů Joffra, Gallieniho, Castelnaua, Maunouryho a Foche, který to v roce 1918 dotáhl na vrchního velitele dohodových armád na západní frontě, a obrovskému nasazení a chrabrosti francouzských vojáků, jimž obyvatelé láskyplně říkali „chlupáči“ (poilus), se německá 1. armáda generála Klucka dala na ústup. Nebyl to sice žádný zmatený útěk, ale beznadějně narušil německý časový harmonogram. Do mytologie moderního válčení vstoupily dva tisíce pařížských taxíků zmobilizovaných vojenským guvernérem metropole generálem Josephem Simonem Gallienim, které po „posvátné cestě“ (voie sacrée) dopravovaly na frontu posily. Kluckův ústup by mohl nepochybně vyústit v ještě větší debakl, kdyby francouzské jezdectvo nebylo – stejně jako německé – vyčerpáno opakovanými pochody a kdyby francouzské dělostřelectvo mělo více granátů. Čtrnáctého září Moltkeho mladšího vystřídal ve funkci náčelníka německého generálního štábu generál Erich von Falkenhayn.
Desátého září první bitva na Marně skončila vítězstvím dohodových armád.
Literatura:
M.Droit:Ordres et Decorations de France.
R.Moraue:Lá Medaille de Marne
http://fr.wikipedia.org/wiki/Associatio ... fre_-_Foch