Zlatá armádní medaile
Army Gold Medal

Ve válkách proti Napoleonovi stále Anglie vždy pevně na straně koalice a vedla soustavný boj proti revoluční Francii.
Je tedy zcela jisté, že celá řada vyznamenání a dekorací souvisí s touto dobou a po stránce sběratelské (faleristické) se řadí k hledaným vyznamenáním, která se vzácně nacházejí i v našich sbírkách.

Tyto medaile, které jsou založeny v letech 1800- 1815 a jistě pro každého zájemce bude pohodlné ,pokud budou soustředěny v této sekci. Další doporučené literatura pro zájemce, kteří se o tuto problematiku zajímají je také zde.

ARMÁDNÍ ZLATÁ MEDAILE
ARMY GOLD MEDAL

Tato medaile byla založena dne 4. července 1806 udělována v letech 1806 až do roku 1814. Anglická literatura přesně uvádí, že touto medailí bylo zcela po prvé v roce 1806 vyznamenáno několik důstojníků za skvělé vítězství u „ Maidy“ v Kalabrii. V tomto střetnutí malá vojenská jednotka pod velením generála Sira Johna STUARTA zvítězila nad francouzskou přesilou (jednotka generála Regniera) a způsobila ji velké ztráty. Existuje doklad o udělení celkem 13 medailí důstojníkům této jednotky.

Medaile je opravdu velmi vzácná a obrázek, který zde máme je pouhá kopie (COPY) abychom si medaili představili.

Popis medaile:

Avers:
Medaile je vyrobena ze zlata o průměru 1,50 inche a na lícové straně je portrét krále Jiřího III. zdobený na skráních vavřínovým věncem. Kolem je opis:
GERGIUS TERTIUX REX (Jiří Třetí král)


Revers:
Na zadní straně je zobrazena alegorická postava Britanie vrhající pravou rukou kopí a držící levici na oválném štítu Unie. Nad hlavou postavy se vznáší okřídlená bohyně NIKE, která vkládá na hlavu BRITANIE věnec. Pod postavou BRITANIE je nápis:
MAIDA JUL. IV. MDCCCVI.

Za tímto nápisem je umístěna „trojnožka„ (Triguerta či Trinacria) tj. tři vzájemné spojené nohy, které jsou znakem ostrova Sicílie. Pod postavou BRITANIE jsou umístěny zkřížené oštěpy (kopí).

Medaile je pomocí kroužku zavěšena na raménko, kterým se provléká karmínově stuha s úzkými modrými okrajovými proužky - dále hovoříme o tak zvané „Válečné stuze„.
Literatura:
Václav Měřička: Pamětní a záslužná vyznamenání z údobí 1789-1815. Praha 1965
Václav Měřička: Waterlo 1815-1975 .
Václav Měřička: Anglická vyznamenání na „Vojenské stuze„. Praha 1961
Václav Měřička: Orden und Auszechnungen. Praha 1966
Lawrence Gordon: British battles and Medals. London 1954
Robert W. Gould: Campaign medals of the British Army 1815 – 1972. London 1972
I.G. Spasskij: Inostrannie i Rusie Ordena do 1917 goda. Leningrad 1963
E.C. Joslin: The Standard Catalogue of British Orders Decerations
Donald Hall: British Orders, Decorations and Medals .
H. Taprell Dorling: Ribbons and Medals
Mudr. František Lobkowicz: Encyklopedie řádů a vyznamenání

Již koncem roku 1810 jsou založený, obnoveny Armádní zlaté medaile, které se od původních exemplářů liší provedením.

Jsou raženy medaile :
- větší zlatá medaile o průměru 2, l/8 inche
- menší zlatá medaile o průměru 1, 3/8 inche

Avers:
Medaile má na své lícové straně alegorickou postavu BRITANIE sedící na zeměkouli s přilbou na hlavě. V pravé ruce, která je natažena svírá vavřínový věnec „ Vítězství „ levá ruka se opírá vzadu o oválný ochranný štít na kterém je jasně vidět znak Unie. Při pravé straně u pravé nohy BRITANIE je zpodoben vycházející britský lev.

Revers:
Na zadní straně je nahoře otevřený vavřínový věnec. Do středu volné plochy medaile se doplňovalo jméno bitvy či vojenské akce, za kterou byla medaile udělena.

Velká medaile byla určena jako vysoké ocenění pro generalitu armády, nosila se jako náhrdelní dekorace na karmínově červené stuze s modrými okrajovými pruhy (Válečná stuha).

Menší zlatá medaile je identická s předchozí, ale nosila se jako medaile náprsní.

Zcela poprvé se tyto medaile udělovali při příležitosti bitvy u ROLEIA a VIMIERY, ale také za jezdeckou operaci u SAHAGUNU a BENEVENTA, za bitvu u CORUNY a TALAVERY a za akce ve Španělsku v letech 1808 – 1809.

Velká medaile byla určena výhradně pro generalitu menší pak důstojníkům v poli, ale také těm, kteří se stali veliteli praporů v důsledku ranění či úmrtí stávajícího velitele. Medaili ve výjimečných případech mohl obdržet i důstojník dělostřelectva, ženijních jednotek (pionýři), adjutanti a v některých případech medaili obdrželi i týloví důstojníci (jak uvádí anglická literatura).

V roce 1813 bylo rozhodnuto, aby bylo povoleno nosit jednu medaili. Pokud statečný důstojník prokázal své hrdinství.
Byla mu udělena kovová (ze zlata vyrobená) spona na které byl nápis bitvy či akce v které se důstojník vyznamenal.

Vlastní spona je vlastně rámeček s vavřínem zdobeným okrajem o délce 4 inchu a v šířce 5/8 inche. Nařízení pamatovalo a do detailu určilo, že pro případ udělení čtyř výše popsaných spon splnil důstojník požadavek na ocenění statečnosti a medaile byla nahrazena:

ZLATÝM ARMÁDNÍM KŘIŽEM

Jména čtyř bitev byla, pak, zaznamenána (ražena) na ramenech kříže.

Medaile jsou zajímavé i svými štítky, ukázka jmenovaní na hraně medaile

Pan Václav Měřičky byl první, který nás podrobněji seznámil s medailí, která měla být vydaná k výročí bitvy u Waterloo a tak se stát honosnou připomínkou „Vítězství“ nad Napoleonem.

V Anglii se v roce 1819 rozhodl princ-regent založit a udělovat honosnou medaili, která by byla poctou pro vítěze a přemožitele Napoleona. Jde o poctu maršálu Wellingtonovi a Blücherovi a která by byla zároveň uctěním a oslavou spojenectví panovníků koalice.

Trvalo to však třicet let, než bylo dosaženo kompromisu. V roce 1849 italský medailér Benedetto Pistrucci, který pracoval v londýnské královské mincovně dílu v návrhu dokončil. Bohužel v této době (mimo Wellingtona) byli již všichni představitelé protinapoleonské koalice mrtvi a z toho důvodu (snad) nebyla medaile nikdy nikomu předána.

V souvislosti se stošedesátým výročím bitvy byl v Anglii založen tak zvaný Waterlooský výbor. Předsedou této společnosti byl zvolen (přesněji byl vybrán) pátý vévoda z Wellingtonu. Knihovna říšských dějin byla pověřena zabezpečit ražbu této medaile a to z původní raznice. Zároveň bylo rozhodnuto, že bude raženo pouze 5.000 ks této medaile a to potřebu celého Spojeného království.

Ukázka medaile je převzatá z oficielních stránek anglické mincovny.

Medaile máme sice již popsanou a uloženou v sekci Německá vyznamenání, ale vzhledem k tomu, že jsou spojena s tímto tématem, rozhodli jsme se ji umístit i zde.


HANNOVERSKÁ WATERLOOSKÁ MEDAILE Z ROKU 1815

Tuto zajímavou medaili založil anglický princ regent Jiří z titulu hannoverského prince regenta v prosinci roku 1817, pro vojáky, účastníky této slavné bitvy.

Medaile je ražena ze stříbra a jejím emailérem byl William Wyon (Anglickou medaili Waterloo, zde byl medailérem Thomas Wyon).

POPIS MEDAILE:

AVERS:
Medaile má zvýšený okraj a ve středu je umístěn portrét prince-regenta Jiřího, který je zobrazen z pravé strany a hledící k okraji medaile.
Hlava prince-regenta je přizdobena vavřínovým věnce, jako připomínka vítězné bitvy (tedy na způsob a dle vzoru antických vládců Říma). Pod seříznutím krku, kde na rozdíl od anglické medaile je viditelná část sepnuté tógy, je umístěn malý podpis medailéra: W.W. (William Wyon). Při samém okraji pak letopočet 1815. Kolem je opis:

GEORG PRINZ REGENT (Jiří princ regent)

REVERS:
Okraj je opět zvýšen, ve středu v horní části je kyrys podložený dvěma prapory a dvěma kopími, pod kyrysem ve dvou řádcích nápis:

WATERLOO (JUN. XVIII)

Při dolním okraji medaile je umístěn půlvěnec, který je tvořen dole svázanými vavřínovými snítky (ratolestmi). Při okraji medaile je určující nápis :

HANNOVERSCHER TAPFERKEIT (Hanoverské statečnosti)

U této medaile, přesně jako u medaile anglické se na okraj (strojově) vyráželo jméno nositele, jeho vojenskou jednotku a případně i služební zařazení.

Medaile má stejně jako medaile anglická průměr 35-36 mm při síle 3,2 mm. V horní části byla medaile doplněna železným třmínkem se závěsným kruhem, který byl poměrně velký (25,2 mm ).

STUHA:
Stuha této medaile je obvykle 37 mm široká karmínově červená s 5 mm širokými okrajovými pruhy, které jsou jasně modré (tedy opět obdoba stuha anglické).

Obě medaile, tedy jak medaile anglická tak medaile hannoverská byly raženy v londýnské mincovně. Později, po roce 1820 dochází opět k nové ražbě těchto medailí neb ocelové třímky medaile znehodnocovali, docházelo ke ztrátám dekorace. Tato druhá ražba hannoverské medaile (nebo snad doražba) odpovídá ražbou i průměrem medailí předchozí, ale rozdíl zde je snad v tom, že chybí podpis medailéra a železný třmínek je nahrazen kulatým kroužkem ze stříbra, kterým prochází stříbrný závěsný kroužek. Na rubní straně je nepatrná změna, kterou odhalíme až po bedlivém zkoumání. Kyrys je poněkud menší, ale výraznější, žerdě praporců jsou jasně zřetelné, na konci mají jen jeden střapec (oficiální ražba má střapce dva).

Obrázky jsou převzaté z prodejního katalogu.

Poznámka:
V roce 1990, ve spolupráci s redakci SIGNUM BRNO a zámkem ve Slavkově u BRNA to byl opět pan Václav Měřička, který svoji přednáškou k problematice dekorací z období napoleonských válek a zároveň výstavou na zámku Slavkov splnil naše tehdejší přání. Je to již více jak dvacet let, ale rozsahem je tato výstava do dnešních dnů nepřekonaná. Osobně tímto děkuji jednak již zesnulému panu Měřičkovi, ale i kolektivu faleristů z Brna jmenovitě Ing. Hrdému, Dr. Jedličkovi, ale mnoha dalším. O to více mrzí to, že i mezi námi jsou zkušení faleristé se skvostnými sbírkami, kteří v tomto směru (bohužel) za snahou o popularizaci faleristiky pokulhávají.