The Most Ancient and Most Noble Order of the Thistle

[Altmann]

The Most Ancient and Most Noble Order of the Thistle

Řád Bodlákový

Autor Václav Měřička
Dle anglických ( velmi romantických) znalců dějin a historie země je tento řád nejstarším rytířským řádem v Evropě. Tito romantici o řádu rádi tvrdí, že byl založen již v roce 787, tedy do v době šerého středověku. Skutečnost je však zcela jiná a letopočet z osmého století je jen dílem pozdější doby, která se snaží dodat rytířským řádům lesk, úctu a starobylost.


Angličané tento řád nazývají Bodlákový The Most Ancient and Most Noble Order of the Thistle v překladu Nejvznešenější a starobylý řád bodlákový. Ve Francii je znám pod názvem LÓRDRE DU CHARDON OU DE SAINT ANDRÉ.

[Altmann]

Bodlákový řád je skutečně řádem ryze rytířským, v tom nejlepším slova smyslu neb byl založen v roce 1540 (prokazatelně) skotským králem Jakubem V. ( 1513 - 1542 ), který byl otcem skotské královny Marie Stuartovny pro přesně daný počet skotských rytířů. Toto své výlučné postavení si řád zachoval až do dnešních dnů a zůstal opravdu privilegovanou rytířskou společnosti, aniž by bral na sebe charakter záslužného řádu jako se to stalo například u anglického řádu Podvazkového, nebo řádu Lázeňského.

Každý z nás má rád báje a legendy a tak pokud se podíváme do historie Anglie a Skotska zjistíme, že byl založen v době piktských králů Achája a Hunguse, kteří vedli války proti anglosaskému králi Adelstanovi. Právě o této době skutečně historici mají jen kusé zprávy a tak nebyl problém, pro romantiky a máme zde pověst. Dle pověsti oba králové v podvečer bitvy na kolenou prosili BOHA o pomoc a údajně se jim zjevil na pozadí ztemnělého nebe zemský skotský patron sv. Ondřej držící v ruce zářící ondřejský kříž a králům slíbil vítězství. Historicky doložené je vítězství těchto králů, kterého dosáhli následujícího dne. Na věčnou paměť této slavné události založili vděční králové a vůdci své armády řád sv. Ondřeje, který později dostal jméno podle bodláku, národního symbolu Skotska.

Sv. Ondřej apoštol je označován za bratra sv. Petra a byl pojmenován jako "Prvopovolaným". Opět dle legendy byl kazatelem mezi Skythy a v Rusku to je hlavní světec neb na území na sever od Černého moře kázal evangelium. Byl ukřižován na kříži hrubě otesaným křížem ze šikmo postavených břeven. Skotové jej považuji za svého národního světce.

Do dnešních dnů se setkáváme s tvrzením, že řád ve své době byl živý na dvoře skotských králů a to až do doby reformace, pro toto tvrzení neexistuje žádný podklad, žádné opodstatnění. Snad nebude od věcí si připomenout podobný řád s podobným tvrzením a podobnou pověstí. Jde o byzantský řád Kommenovců. Hovoříme o Konstantinově řádu sv. Jiřího jehož založení je kladeno (dle romantické pověsti) do čtvrtého století a připisuje se císaři Konstantinovi Velikému i když zcela bezpečně a prokazatelně víme, že řád byl založen až ve středověku. Byla to opět snaha dodat řádu co největší pocit starobylosti. Přesto však tyto řády patří k nejstarším řádům vůbec a i řád Bodlákový je řádem "Velkým" s důstojným místem vedle "Podvazku", i když jeho založení je téměř o 200 let pozdější.

Zcela bezpečně lze hovořit o založení řádu v roce 1540, kdy skotský král Jakub V. skutečně a prokazatelně řád založil. Důvodem pro založení řádu byla pravděpodobně válka s Jindřichem VIII. anglickým králem. Byla to snaha získat na svoji stranu domácí šlechtice-rytíře. V tomto nešťastném a beznadějném zápase, na bažinách Solwayských stál krále život. Jim založený řád sv. Ondřeje byl určen pro 12 skotských rytířů. Sídlo kapituly bylo v katedrále sv. Ondřeje v Edinburku, kde se měly konat řádové slavnosti.

Řád po smrti krále Jakuba existoval, ale jeho význam po všech stránkách poklesl. Byla to doba Marie Stuartovny. V roce 1568 Marie Stuartovna umírá na popravišti a tím také (dočasně) končí řádová historie a k obnově slávy řádu dochází až v době spojení Skotska s Anglii za vlády Jakuba II. (1685-1688). K obnově slávy řádu dochází dne 29. května 1687 královským dopisem. Zde je řád označen za velmi starobylý, pocházející z raných dob historie Skotska. Král sám, byl skotského původu neb byl Stuartovec se psal jako skotský král Jakub VII. Řádu jsou navráceny jeho staré a bohaté důchody a na Windsorském zámku král sám jmenoval či povýšil sedm (7) svých nejvěrnějších přátel za rytíře řádu Bodlákového. V roce 1688 byl král Jakub z Anglie vypuzen a s jeho osobou končí historie řádu na anglické půdě.

Sesazený král žil v emigraci a z milosti Ludvíka XIV. na zámku Saint German, kde udržoval skvělý dvůr a pěstoval stuartovskou katolickou politiku i když, nebo možná hlavně z důvodu, že Anglie volila jinou politiku pod Vilémem Oranžským. Ve Skotku, kde král zřídil honosnou řádovou kapli na svém skotském zámku Holy-Rood-House, došlo ke zničení skvostného a jistě drahého zařízení a vybavení, neb přívrženci protestanta Knora ničili vše, co upomínalo na katolicismus Stuartovců. I když Jakub měl v Anglii stále hodně politických stoupenců, nepodařilo se obnovit vládu a tak v roce 1701 umírá ve Francii.



Anglická královna Anna (1702-1714), která byla dcerou krále Jakuba II. vystřídala na anglickém trůně Viléma III (1689-1702), obnovila Bodlákový řád v roce 1705 a dne 31. prosince téhož roku má tento starý řád nový ( a skvělý) statut., který byl znovu potvrzen 17. února 1714, tedy již za krále Jiřího I. Hannoverského ( 1714 - 1727), dále dne 17. července 1717 a konečně dne 8. května 1828 za krále Jiřího IV. ( 1820- 1830) a dne 1833 za vlády Viléma IV. ( (1830-1837). Zdá se, že tyto doplňky řádový statut podstatně mění, ale jde jen o malé a mnohdy kosmetické doplňky, které nic nemění na stanovách (původní) řádu 1687. Bodlákový řád se zachoval nezměněn až do dnešních dnů.

Poznámka. Některé anglické prameny uvádějí obnovení řádu za královny Anny datem 31. prosince 1703 což je o dva roky dříve. Důležité však je to, že se na celé historii již nic podstatného nemění. Řádovým svátkem byl stanoven 3. listopad a celkový počet řádových rytířů byl stanoven na 16 osob + osobu vladaře, který byl zároveň velmistr řádu. Bývalo tradicí či zvykem, tak jako i u dalších evropských řádů, že rytíři Bodlákového řádu se vzdali svého členství v řádu okamžitě, kdy se jim dostalo ctí Podvazkového řádu. Od této zvyklosti se ale postupně upustilo a dnes se vedle sebe mohu (/vzácně) objevit u rytíře oba řády.




Řádový kroj:

Řádoví rytíři nosí kroj, jehož hlavní součástí je zelený sametový plášť bílým taftem podšívkovaný, na jehož levém rameni je vyšitá stříbrná hvězda řádové insignie. Na pravém rameni je plášť upevněn bílými hedvábnými páskami, přes prsa jsou vedeny zelené hedvábné, zlatem prošívané šňůry se střapci. Rytíři nosí krátké, ke kolenům sahající bílo stříbrné kalhoty se stříbrnými a zelenými stužkami, perlově šedé hedvábné punčochy, bílé boty, přezky u kalhot a bot zelené a stříbrné, k tomu kabátek (surcot) v purpurově červené ( ale někdy i modré) barvě zhotovené ze sametu, bílým taftem podšívkovaný a k tomu purpurově červený zlatem lemovaný a zlatou sponou uzavřený opasek. K tomu meč celý zdobený a se zlatým jílcem a knoflíkem v podobě bodláku. Pochva je z purpurového sametu. Čepice je černá, sametová s chocholem z černých volavčích per a uprostřed s pery bílými. Okraje čepice jsou zdobeny drahokamy.

Na levé straně zeleného rytířského pláště je vyšitá ze stříbrných dracounových nití čtyřcípá hvězda do jejich středu na jejíž středu je naložen stříbrný ondřejský kříž. Na střed kříže je položen kruh v jehož středu je bodlák s dvěma listy po stranách. Kolem kruhu je na zeleném pásu (mezikruží) zlatý nápis . NEMO ME IMPUNT LACESIT-(Nikdo se nás beztrestně nedotkne). Jde o řádové heslo se vztahem k bodláku jako rostlině.

Hlavním klenotem rytíře Bodlákového řádu vedle jeho kroje byla colana neboli řádový řetěz vyrobený ze zlata a sestavený ze dvou střídavě článků.. Hlavní členek je tvořen květem bodláků se dvěma lístky po stranách, druhý článek jej střídající tvoří vždy čtyři, proti sobě složené routové listy,Článku je 16, tedy stejně jako je rytířů. Bodláky jsou bíle smaltované. Na hlavním článku visí vlastní řádový klenot, který je tvořen osmihrotou briliantující hvězdou, jejíž kolmý paprsek je prodloužen a na jejíž střed je položena postava apoštola sv. Ondřeje se svatozáří, držícího před sebou ondřejský kříž. Apoštol má zelený šat, červený plášť a drží bílý kříž. Celá postava stojí na zelené půdě jako podnoží. Hvězda je zlatá. Protože rytíři mohou nosit kroj a colanu s klenotem jen při skutečně velkých příležitostech, používá se jako u druhých řádů velkostuhy. Zde velkostuha je zelená a nosí se přes pravé rameno k pravému boku. Na jejím konci je upevněn řádový klenot, který je tvořen zeleně smaltovaným oválným prstencem zlatě lemovaný, se zlatými nápisy řádové devizy:

"Nemo me impune lacessit "

Na spodním okraji prstence je zlatý bodlák se zlatými dvěma listy. Uprostřed volného pole v prstenci je barevně ve smaltu provedena postava apoštola sv. Ondřeje. Světec je oděn v červený kabátec a zelený plášť. Je prostovlasý a se svatozáří ve zlatě. V rukou drží zlatý ondřejský kříž ( kříž může být i bíle smaltovaný). Celý klenot se zavěsí pomoci zdobného prstence k velkostuze.

Tento řádový klenot se doplňuje stříbrnou připínací hvězdou, která odpovídá již nahoře popsané hvězdě z pláště. Je tvořena stříbrným ondřejským křížem položeným na čtyřhrotou briliantující hvězdu tak, že konce hrotů ondřejského kříže jsou stejně dlouhé, jako hroty hvězdy. Do jejího středu je umístěn zlatý kruh s bodlákem a kolem na zeleném mezikruží opis řádového hesla.

Řádová hvězda se nosí na levé straně hrudi. Novější hvězdy tvoří ondřejský kříž z paprsků, které ke konci taktéž mírně se rozšiřuji., takže se spíše i tento kříž podobá hvězdným hrotům. Také na rytířské pláště se vyšívali na levé straně celý odznak řádu, jak byl popsán u velkokříže na velkostuze, tedy ovál s postavou sv. Ondřeje uprostřed.

Řádové insignie se po smrti rytíře vrací zpět řádové kapitule. Řádová kapitula je organizovaná, má své vlastní úředníky. Jde o sekretáře řádu, řádového herolda, kterého můžeme znát i pod názvem " THE GREEN ROD " a další, ale každý z nich má své konkrétní úkoly. Všichni úředníci nosí na důkaz své hodnosti různé insignie. Sekretář, jehož povinnosti je dlít stále v přítomnosti krále nosí při slavnostních příležitostech zelený plášť , bíle podšívkovaný na jehož levé straně je vyšit bílý ondřejský kříž. Řádový odznak je u něho převýšený korunou a nosí se buď na colaně, nebo na zelené stuze. Například dveřník má v dekoraci zlatou a stříbrnou routovou větvičku nesoucí zlatý bodlák, vše převýšeno korunou a obtočeno řádovou devizou.

Králi je dovoleno nosit řádový klenot i na jiné stuze než je stuha zelená. Běžně se používá stuha modrá od Podvazkového řádu.

Šest týdnu po smrti rytíře řádu, svolal sekretář jménem krále rytíře do kaple. Nejméně tři (3 ) rytíři se musí dostavit aby kapitula měla svoji vážnost a platnost. Všichni rytíři (nejméně tři) napíši každý šest význačných a ctěných jmen ze šlechtických skotských rodin, V seznamu by měli být zastoupeni dva vévodové, markýz či hrabě dva vikomti či baroni a dva prostí šlechtici. Sekretář předá králi seznam a ten zvolí rytíře, který kleče přijme od krále řádové insignie.

Pokud bychom porovnávali ceremoniál u např. řádu Podvazkovému, tak zde u našeho řádu je vše podstatně jednoduší. Rytíři přednesou zjednodušené a kratší proslovy.Jde o přísahu věrnosti králi a velmistrovi řádu, o obhajobě privilegii a řádových stanov a ubezpečení krále o naprosté věrnosti.

Bodlákový řád je do dnešních dnů platnou insignii, je v řádovém systému uváděn hned za Podvazkovým řádem. Jde i významnou a mimořádnou poctu skotských skotských šlechticů a je to pocta více dvorského charakteru, která je však v zahraničí v dnešních dnech neznámá a bez hlubšího významu. I proto ve význačných sbírkách jsou řádové odznaky (insignie) v originálu nedostupné.

[Altmann]

Ještě trochu krásy:

[Altmann]

Některé skotské vojenské jednotky (pluky mají právo používat některé z části řádového odznaku za své plukovní emblémy na stejnokrojích. Jde o tyto pluky:

" SCOTS GUARDS,-ROYAL SCOTS ,- ROYAL SCOTS FUSILIERS, - BLACK WATCH!.

Udržování řádu s emblémem nírodní skotské rostliny a zasvěcení patrona Skotska je typické pro anglický tradicionalismus a konzervatismus.



Václav Měřička: Skotský řád Bodlákový
LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha : Libri, 1999.
A.R. Litherland, B.T. Simpkin: Spink´s Standard Catalogue of British Orders, Decorations and Medals with valuations, London 1990

http://www.royal.gov.uk/MonarchUK/Honou ... istle.aspx

[Altmann]

Pro kolegy, kteří nemají náladu na čtení je zde info z publikace pana MUDr. Lobkovice:


Podle tradice řád vznikl již v roce 787 a v roce 1687 ho obnovil král Jakub II. (James II., (1685-1688). Po svržení krále "slavnou revoluci"

načas zanikl, ale byl znovu založen královnou Annou roku 1703. Jde vlastně o řád Skotského království, většinou udělovaný příslušníkům staré skotské šlechty.

Odznakem řádu je smaltovaná postava sv. Ondřeje v přirozených barvách, držícího před sebou bílý ondřejský kříž. Postava je podložena zlatými paprsky. Dekorace je při slavnostech řádu nošena na zlatém řetězu k řádovému plášti- zelenému s vyšitou postavou světce, obklopenou heslem řádu " NEMO ME IMPUNE LACESIT"- Nikdo mně neobtěžuje beztrestně

Hvězda je stříbrná ve tvaru ondřejského kříže s paprsky mezi rameny. V okrouhlém zeleném středu smaltovaný bodlák (symbol Skotska) v přirozené barvě, obklopený znova heslem : "NEMO ME IMPUNE LACESIT"

STUHA:
Zelená, nošena jako velkostuha k pravému boku se zavěšeným odznakem

Sv. Ondřej je odjakživa uctíván jako patron Skotska ( ale také například Ruska)