Медаль «Золотая Звезда»
Zlatá hvězda medaile hrdiny Ruska

Dekorace s názvem "Medaile Zlaté hvězdy" byla založena zákonem Ruské federace č. 2553-I z 20. března 1992
Statut zlaté medaile byl schválen zákonem Ruské federace č. 2553-I ze dne 20. března 1992:
Zlatá, pěticípá hvězda s hladkými dvojitými paprsky na přední straně.Dálka nosníku je 15 mm. Zadní strana má hladký povrch a je ohraničena tenkým okrajem či hranou.Na zadní straně, ve středu hvězdy je nápis v konvexních písmenech 4 x 2 mm "HRDINA RUSKA" («Герой России»).

Hvězda je pomocí ouška a závěsného kroužku upevněna na malé, pozlacené kolodce o rozměru 15 mm x 19,5 mm. V této obdélníkové kolodce jsou dva otvory ( pro odlehčení?). Kolodka je pokryta hedvábnou tříbarevnou stuhou v barvách státní vlajky Ruské federace.

Na zadní straně je šroub s maticí k upevnění na oděv. Zlatá hvězda má váhu 21,5 g.

Zlatá hvězda se nosí na levé straně hrudi nad všemi řády a medailemi.

V současné době známe pouze čtyři občany Ruské federace, kteří mají titul Hrdina SSSR a zároveň mají i titul Hrdina Ruska. Jde o
letec-kosmonaut Крикалев С. К.
plukovník полковник Майданов Н. С.
letec-kosmonaut Поляков В. В.
vědec oceánograf Чилингаров А. Н..



Bohužel většina těchto vyznamenání bylo uděleno im memoriam.

Přehled-statistika - SSSR:

Personální oddělení Ministerstva obrany SSSR v roce 1991, tedy před rozpadem Sovětského svazu uvádí následný počet udělení "Zlaté hvězdy" Celkově je počet 12.745 hrdinů Sovětského svazu. Z celkového počtu udělení máme přehled následující:

dvakrát hrdina Sovětského svazu - 153

třikrát hrdinové Sovětského svazu - 3 (Kožedub, Pokryškin, Buďonnyj)

čtyřnásobné udělení - 2 (Žukov, Brežněv) zde došlo k porušení statutu, kde je jasně stanoveno, že hvězdu lze udělit pouze 3 x

udělení ženy - 95

Rozdělení v časovém období:

1934 do roku 1940- 626 udělení

1941 do roku 1945 -uděleno celkem 11038, jde o období Vlastenecké války

1946 do roku 1991 bylo udělení celkem 1081 (22 za válku v Korei a 85 za Afganistan)

v

За что летчики получали звание Герой Советского Союза Источник: https://militaryexp.com/za-chto-letchik ... go-soyuza/

Titul Hrdina Sovětského svazu mohl získat každý, kdo vykonal vynikající čin statečnosti. V roce 1941, kdy počet činu statečnosti vzrostl na neuvěřitelné počty, byla všechna ocenění přísně regulována. K získání titulu Hrdina Sovětského svazu «по ГОСТу»( dle směrnice a nařízení) museli piloti sestřelit 10 letadel. Dva roky po zahájení Velké vlastenecké války museli piloti za účelem získání výše uvedeného titulu "hrdina" sestřelit 15 nepřátelských bojových letadel. Bombardéry a průzkumní piloti čelili další podmínce - k získání tak vysokého ocenění bylo nutné úspěšně splnit 35 bojových letů během dne nebo 20 v noci.

Letečtí střelci museli nejprve zničit nejméně 8 nepřátelských letadel. Je třeba poznamenat, že to nebylo tak snadné, jak se na první pohled zdá. Potvrzením těchto slov je skutečnost, že takové ocenění získalo pouze osmnáct leteckých střelců. Postupem času se podmínky pro získání titulu Hrdina Sovětského svazu zpřísnily a místo 20 bojových letů nad frontovou linii už bylo v základní podmínce více než 40 úspěšných leteckých operací. Rovněž bylo nutné zničit nejméně 20 nepřátelských letadel. Tyto změny měly piloty pobídnout, aby dále zlepšovali své bojové znalosti a schopnosti, protože v té době vládli ve vzduchu piloti Luftwaffe , kteří Sovětům bránili ve velkých leteckých operacích. Je nutné poznamenat, že sovětská letadla byla jednomístná, na rozdíl od německých, určených pro dva piloty. Z tohoto důvodu se piloti, museli dívat oběma směry a také spoléhat pouze na své vlastní síly, protože nejbližší spojenecké letadlo mohlo být příliš daleko a nemohlo včas přijít na pomoc a záchranu. Postupně se počet sovětských pilotů zvyšoval, zatímco počet německých pilotů naopak klesal. Za povšimnutí stojí i to, že útoční piloti (stíhači) měli největší šanci získat titul Hrdina Sovětského svazu. Přesněji řečeno, toto ocenění získalo více než 850 pilotů, což je nejvyšší číslo ve srovnání s ostatními specializacemi armády. Dodáváme, že schválené normy byly přesné a osobní, nestanovily však, že nejvyšší titul bude udělen okamžitě, protože nejprve bylo třeba projít řadou postupů, během nichž museli prokazovat a dokumentovat své splnění daných úkolů.
Uvedeme piloty, kteří získali titul Hrdina Sovětského svazu, byl to Сергей Здоровцев, Пётр Харитонов, а Михаил Жуков. Petr Charitonov (Харитонов) obdržel titul Hrdina Sovětského svazu jako první letec. Byli to piloti, kteří dokázali nepříteli způsobit porážku leteckým "baranem"
Mnoho lidí věří, že čelní útok nárazem do letadla je vzdušný baran, ale i zde existují rozdíly v tom, zda pilot svým výcvikem a šikovnosti svým letounem a vrtuli vrtulí usekl křídlo letadla a vrátil se z boje, nebo zahynul při přímém střetu.

Navzdory skutečnosti, že tato technika je poměrně nebezpečná a obtížně proveditelná, vyskytly se případy, kdy nenápadní piloti lidé tiše přistáli se svými letadly a někteří piloti dokonce pokračovali v boji na poškozeném letadle. Je třeba zmínit, že ne všichni piloti, kteří se dopustili vzdušného barana, měli nárok na ocenění titulem "Hrdina". První noční baran byl proveden počátkem války a uskutečnil jejВиктор Талалихин, který bojoval v roce 1941 při obraně Moskvy.

Алексей Маресьев, Захар Сорокин, а také Леонид Белоусов, (A. Meresjev, Z.Sorokin, L.Bělousov) právě skupina těchto pilotů si zaslouží samostatný odstavec, protože tito piloti, bez nohou a s protézami, bojovali snížili počet nepřátelských letadel.

Připomeneme také Бориса Ковзана (Borise Kovzana) - jediného pilota ve vojenské historii, který bojoval pouze s jedním okem.

Všech jedenáct pilotů - prvních hrdinů Sovětského svazu - získalo Leninův řád . Praxe udělování byla zakotvena v rezoluci CEC v nařízeních o titulu hrdiny Sovětského svazu ze dne 29. července 1936 . V tomto vydání měli občané , kteří titul získali, kromě diplomu také nárok na Leninův řád .
Po rozpadu SSSR byl titul „Hrdina Sovětského svazu“ zrušen. Místo toho byl 20. března 1992 v Rusku ustanoven titul „ Hrdina Ruské federace “, který se rovněž uděluje za hrdinské činy. Legálně mají Hrdinové Sovětského svazu stejná práva jako Hrdinové Ruské federace.
informace jsou uvedeny v chronologickém pořadí.

První hrdina Sovětského svazu (podle čísla „Zlatá hvězda“)
pilot A. V. Lyapidevsky (20.4.1934).
První cizinec - hrdina Sovětského svazu
pilot 1. mezinárodní letecké bombardovací perutě letectva republikánského Španělska V.S. Goranov (31.12.1936).
První žena - hrdina Sovětského svazu
pilotka VS Grizodubova ( 02.11.1938 ).
Nejmladší hrdina Sovětského svazu
partyzán V.A. Kotik (27.06.1958) - v době bojů mu bylo 14 let.
Nejstarší hrdina Sovětského svazu
Generál ve výslužbě armády I.V.Tyulenev (02.21.1978) - v době udělení mu bylo 86 let.


>
• Kniha: Kapitán Otakar Jaroš (Jiří Klůc)
Goranov (pův. jménem Zachar Zacharjev) do SSSR emigroval v roce 1931. Oba se do Španělska dostali v rámci leteckých jednotek dobrovolníků, organizovaných a vypravených ze SSSR. Z těchto důvodů je u Gibelliho téměř jisté, že v době nasazení ve Španělsku už měl sovětské občanství a u Goranova se tato skutečnost jeví jako velmi pravděpodobná. Proto kapitán Otakar Jaroš, vzhledem ke svému prokazatelně platnému československému občanství a vzhledem k příslušnosti k 1. čs. samostatnému praporu v SSSR, zorganizovaném v rámci naší zahraniční armády, zůstává prvním ze zahraničních vojáků (ne-li skutečně cizinců vůbec), kteří titul obdrželi

Poznámka:
Přiložil jsem tento článek k řádům Ruské federace záměrně jako pokračování tradice.