2. pluk Kurlandský císaře Alexandra II.
( jezdecká součást Ruské carské armády)
2-й лейб-уланский Курляндский Императора Александра II полк — кавалерийская воинская часть Русской императорской армии.
Odznak tohoto slavného pluku carské armády byl zřízen 27. dubna 1911
Popis čestného kříže pro důstojníky, poddůstojníky a vojíny Kurlandského jezdeckého pluku.
Zlatý kříž řádu sv. Jiří je naložen na černé kovové podložce. Ve středu kříže je stříbrný monogram cara Alexandra II., který byl majitelem (šéfem) pluku od roku 1838 do roku 1881. Na kříži jsou dále naloženy výroční data :" 1803 - 1903"
Na rozetce kříže jsou mezi rameny rozloženy carské monogramy: Александра I, Николая I, Александра III и Николая II.
Tažení pluku (pouze částečná ukázka):
1805-1807 - rusko-francouzské války :
22.12.1815 - dorazil do Retelu, kde se usadil v bytech měšťanů
4. 4. 1817 - pluk byl shromážděn mezi Vusierem a Grand Pres
21.4.1817 - pluk pochodoval po skončení vítězné války zpět do Ruska.
19.06.1817 -pluk překročil hranici
19.7.1817 - dorazil do Brest-Litévska
1828-1829 - rusko-turecká válka :
03.1828 - jako součást 6. pěšího sboru poblíž Balty
1849 - maďarská kampaň :
4. července 1849 -pluk byl nasazen v uherské kampani
Církevní chrám na počest sv. Blahoslaveného velkovévody Alexandra Něvského
Posádkový (u pluku) kostel byl založen v roce 1803, během formování pluku. Kostel, ve své pochodové podobě doprovázel pluk při taženích za vlastenecké války 1812, Rusko-turecké války 1828–1829. Od roku 1894 byl plukovní kostel umístěn ve vlastní samostatné budově, která se nachází mezi budovami kasáren sousedících s městem. Budova kostela je dřevěná, omítnutá, z vnější strany opláštěná deskami a malovaná žlutou barvou; vypadal jako čtyřbodový kříž. Kostel byl spravován plukem; při bohoslužbě účast až 500 lidí.
6. Rytíři řádu sv. Jiří
орден св. Георгия 3-й ст. (Řád sv. Jiří 3.st.)
кníže Долгоруков Михаил Петрович, ( kníže Dolgorukov) křídelní pobočník, plukovník - за сражение при Вольсдорфе 24 января и за дело 26 и 27 января при отступлении к Янкову 1807 г.
орден св. Георгия 4-й ст. (Řád sv. Jiří 3.st.)
Ponecháno v origo, lze lehce dohledat, ale je nutno vložit jméno důstojníka v origo podobě.
Ушаков Сергей Николаевич, генерал-майор - за сражении при Вязьме 22 октября и при Красном 5 ноября 1812 г.( za bitvu u Vjazmy 22. října a u Krasného 5. listopadu 1812.
граф Гудович Василий Васильевич, полковник - Выс. пр. 16.02.1826 г. - за выслугу лет ( za výsluhu let)
Коцкевич Григорий Павлович, полковник - Выс. пр. 1.12.1835 г. - за выслугу лет (za výsluhu let)
Петровский Андрей Андреевич, капитан (kapitán) - за сражение при Ла-Ротьере 20.01.1814 г.
Стугин Михаил Максимович, ротмистр (rotmistr) - за сражение при Ямболе 19.07.1829 г.
Эрдман Ульян Фадеевич, поручик (poručík) - за взятие Морунгина 13.01.1807 г.
Velitelé:
30.11.1892 — 26.05.1897 — полковник Дембский Константин Варфоломеевич
26.05.1897 — 28.04.1902 — полковник Бернов Эммануил Иванович
04.06.1902 — 14.01.1905 — полковник князь Бегильдеев Константин Сергеевич
01.11.1911 — 25.01.1915 — полковник Великопольский Леонтий Николаевич
25.01.1915 — 17.10.1915 — полковник Токарев Николай Николаевич
10.11.1915 — 14.01.1917 — полковник Матковский Алексей Филиппович
07.02.1917 — ? — полковник Муханов Георгий Александрович
Mezi příslušníky pluku jsou rytíři řádu sv. Jiří III. a IV. stupně. Dále tří čestné zbraně sv. Jiří zdobené brilianty a větší množství čestných zbraní sv. Jiří
Kříž byl pro důstojníky vyroben ze zlaceného bronzu, ale důstojníci si mohli za své peníze nechat vyrobit kříže ze stříbra, zlacené a pochopitelně, že několik kusů bylo vyrobeno ve zlatě a uděleno majiteli pluku a velitelům pluku.
Poznámka:
Jsou zde uvedeni důstojníci, kteří obdrželi řád sv. Jiří IV. stupně za výsluhu let. Později bylo toto udělování z pouhou výsluhu zrušen.
Prameny
Трубецкой В. С. Записки кирасира: Мемуары. — М.: «Россия», 1991
Ševalevova: Katalog řádů, vyznamenání a čestných odznaků, Leningrad (Petrohrad) 1962