Dekret??

[sefit]

Udelovanie vyznamenani a dekoracii medzi spojeneckymi armadami, najma RU a Nemecka, je dost komplexna a zlozita tema. Problem bol najma v tom, ze system dekoracii bol v oboch spojeneckych krajinach velmi odlisny. Pokial RU, aj ako mnohonarodnostna monarchia, mala system radov a dekoracii jednotny, tak na stranu druhu Nemecke cisarstvo, zjednoteny aj ked federalny stat, malo mnozstvo dekoracii jednotlivych teritorialnych casti cisarstva, od radov pruskych a bavorskych kralovstiev az po dekoracie drobnych kniezactiev ako napr. Lippe.

Dlho sa hladal kluc akym sa budu dekracie vzajomne menit a k dohode doslo len v maji 1915. Problemov bolo mnoho. Prvym bolo, ze pokial EK bolo v Nemecku vyznamenanie statocnosti pre vsetky "ranky", teda aj muzstvo a aj dostojnikov, tak v RU boli vyznamenania pre muzstvo a dostojnikov diferencovane. Toto bol problem pre obidve strany. Nemeci mali problem s pausalnym udelovanim EK, co by znizovalo jeho hodnotu a RU zase mali problem s tym, ze kym oni nemeckym dostojnikom davaju MVK s KD, krasne smaltovane vyznamenanie, tak "na revans" dostavaju "kus plechu". Navyse v roku 1914 sa MVK rozmnozilo na 3 triedy a teda klasicke MVK s KD kleslo na 3. uroven, co zase vadilo Nemcom, ale na 2. triedu, teda nakrcnu dekoraciu si mohol nemecky dostojnik robit narok len od hodnosti plukovnika a vyssie.

Napriek tymto pataliam sa vzajomna dohoda o vymene dekoracii podpisala v maji 1915 a zacala sa uplatnovat vsade okrem k.u.k. Namornictva, ktore proste k dohode nepristupilo.
Kluc bol nasledovny: RU udeluje nemeckym dostojnikom MVK s KD III. triedy a pre vyssie ranky niektory z radov alebo vyssie stupne MVK (v konecnm dosledku bolo nemeckej generalite udelenych viac MVK I. stupna ako v samotnom RU) a pre poddostojnikov a vynimocne aj muzstvo sa udeluje STM II. triedy, vo zvlastnych pripadoch aj STM I. triedy. Nemecko zase udeluje dostojnikom EK II. triedy a vyssim rankom aj EK I. triedy. Pre poddostojnikov je urcena pruska Kriegsverdienstmedaille. Jedinou vynimkou bolo, ak by jednotka bojovala pod spojenenckym velenim. Vtedy bolo mozne k spojencom pristupovat rovnako ako ku vlastnym vojakom. Toto sa vsak stavalo len velmi vynimocne.

V roku 1914, teda pred dohodu, sa udelilo dokopy len 5 EK I, 125 EK II a 5 KVM. Tieto pocty sa neskor zvysovali, ale k pausalnemu udelovaniu EK nikdy nedoslo. Do konca Vojny bolo udelenych 341 EKI, 7478 EK II a 7123 KVM. Existuje len jedna vynimka a to udelenie tzv. Vojenskeho cestenho vyznamenania II. triedy (Militaer-Eherenzeichen II. triedy).

Bolo udelene Objg (neskor v roku 1918 OffzStv) Antonovi Fallenbacherovi, ktory za svoju statocnost v bitke u Col di Lana obdrzal GTM. Mlady, 25 rocny, Oberjäger Fallenbacher bol uz nositelom vsetkych ostatnych tried TM a jeho cin bol velmi odvazny a hrdinsky, ked sam znicil nepriatelske gulometne hniezdo a nasledne pokracoval so svojou jednotkou v utoku proti ovela silnejsiemu a pocetnejsiemu nepriatelovi, ktoreho znicil. Cin zaujal aj mladeho arcivojvodu a buduceho cisara Karola, ktory sa rozhodol na jednej z inspekcnych ciest sam udelit odvaznemu poddostojnikovi "Zlatu". Nemecke velenie nelenilo a nasledne dostal feldvebel Fallenbacher EK II, plne v rozpore s "meniacim klucom". Bol sice absolventom "realky", co mu umoznovalo stat sa dostojnikom, avsak v sucasnej situacii bol len poddostojnik. Nemci na to prisli za dva tyzdne a Fallenbacher musel vratit diplom a aj dekoraciu. Na zmiernenie nemeckej hanby mu spojnecke velitelstvo udelilo zmienenu prusku dekoraciu - Vojenske cestne vyznamenanie II. triedy. V principe vyzera podobne ako pruske KVM, len je rozmerovo vacsie, co bolo asi determinujuce. Akysi variant "na pol ceste" medzi KVM a EK II.


Zdroj:
J.C. Steiner: Heldenwerk 1914-1918

[laik]

podpis také není k zahození STOLZMANN, Paulus von. Preußischer General der Infanterie, Chef des Generalstabes der Südarmee, Kommandierender General 78. Reserve-Division, Orden Pour le merite (1863-1930)

[Mr.Seth]

Fotky by som poslal na email ak tak.

[Mr.Seth]

Prosim Vas a toto su osvedcenia? alebo...

[sefit]

V oboch pripadoch ide o potvrdenie udelenia "mecov" v 1. dokumente ku EKO III s KD (udelene 11. septembera 1916) a v 2. dokumente k MVK III. triedy s KD (udelene 27. septembra 1914) z 20. marca 1917.
Pozn. "mece" boli udelovane, aj spatne, od 13. decemmbra 1916 pri preukazani "statocnosti pred nepriatelom", teda bolo to uznanie vojenskych zasluh ziskanych v poli. Tykalo sa to LO, EKO, FJO, PIIS MERITIS, Signum Laudis, MVK mit KD a VK vo vsetkych triedach.

[Mr.Seth]

Dakujem za informacie.JA to mam po 2x len kazdy je z ineho roku.Skusim si tie vyznamenania zadovažiť,aj ked su to nieje dekrety.Nevadi.

[Altmann]

Doklady, které zde náš kolega vystavil a které popsal kolega Sefit si zaslouží naši pozornost neb jde o vzácný doklad praxe udělování řádu a vyznamenání v období Velké války 1914-18.
V časopise Signum a právě právě ve článcích věnovaných Vojenské záslužné medaili (Signum Laudis) jsme upozornili na praxi a zvyklosti armádních velitelů při udělovaní takových atributů jakou jsou například právě meče. Jistě bude dobré si vysvětlit proč tomu tak bylo. Na GŠ armády, na oddělení propagandy, ale i v okolí císaře byla živá myšlenka, že každý poddaný má být za své činy oceněn a ve svém služebním či platovém „ranku“ by měl obdržet dekorace, které mu přináleží. Zároveň však, a to jistě z důvodu, aby nedošlo k inflaci udělování medailí i řádu se tato problematika řešila citlivě. V praxi to potom vypadalo takto:
- důstojník obdržel svůj MVK III.Kl.. na válečné stuze a po delší době, při dalším vojenské akci (útok, odražení protiútoku atd) ke svému kříži dostal právě tyto meče. Takto tomu bylo právě i u medaile Signum Laudis a při udělování Záslužných křížů s korunou či bez koruny, které jsou vždy při prvním udělení bez mečů. Bylo to správné až geniální rozhodnutí a tak ve svých sbírkách máme možnost ukázky variant.
- Poddůstojník a voják i zde bylo pevně stanoveno jaké dekorace lze udělit. I proto nacházíme na stuze medaile Za statečnost štítky či spony, ale nikdy ne meče. V případě Železných křížů 1916 je situace obdobná jako u MVK. Markantní to je v případě polních pilotů

Potvrzení o udělení meče jsou různého druhu či typu. Známé tyto jednoduché, které nám pan kolega předvedl, ale já osobně jsem měl možnost v ruce držet klasický dekret tištěný hlubotiskem, který byl pouze na udělení mečů k Vojenské záslužné medaili. Dotyčný důstojník měl dekret na medaili i dekret na meče. V tomto případě to snad ani nebylo potvrzení, ale jde o nám známý klasický dekret.
V několik mně známých případech jsem ve sbírce kolegů objevil malou medaili Za statečnost, která měla na stuze 4 kovové spony(pásky) což jistě nebylo v souladu s armádním nařízením. Ale mohlo se to stát, nelze toto udělení vyloučit.

Tyto doklady tedy lze považovat za velmi vzácné (zde nehovořím o penězích).

[Mr.Seth]

Fajne citanie pri kave.Dakujem za vycerpavajucu odpoved,som rad že fakt sa najde niekto,kto nieco o tom vie,ale hlavne že napise,že mu to nieje lahostajne podelit o take informacie.Dakujem.
Ja to mam po 2x dokonca od roku 1914..vlastne je to uplne rovnake ale rok a mozno slovami sa to líši.Mam i dekret s divisnou pochvalou s krizom na toho pana a ked som si precital dovod udelenia..ze svojou chladnokrvnostou atd... no skoda ze sa nezachoval ten eisneres kreuz.

[sefit]

Tak to iste 2x mat asi nebudete, to by veľmi logiku nemalo. Podľa mňa sa to tými slovami bude líšiť dosť zjavne. Ja by som tipoval, že budete mat dva ďalšie dokumenty a to datované k 27. septembru 1914 (udelenie MVK III. triedy s KD) a 11. decembru 1916 (EKO III s KD). Neviem čo je presne divízna pochvala, snáď „Allerhöchste Entschließung“ (Najvyššie rozhodnutie panovníka) pre udelenie MVM tzv. Signum Laudis. Nuž a železný kríž (Eisernes Kruez) je dekoráciou spojeneckej nemeckej armády, ktorá však mohla byť udelená aj RU dôstojníkom. Už tu o tom bola reč, EK I pre vyšších dôstojníkov a EK II pre nižších, ale tie počty sú relatívne nízke a mať taký udeľovací dekrét pre RU dôstojníka je veľká vzácnosť. Určite by nás pekný obrázok všetkých potešil.

[Mr.Seth]

Tu je cs kriz s divisnou pochvalou.
Veru mam len 2x pre ten Verdienstkreuz tie papiere.Jeden je z roku 1914 a druhy 1915.