Kapitán in memoriam Stěpan Vajda

[Altmann]

Je naší povinnosti si připomenout naše statečné československé vojáky s připomínkou jejich ocenění.Zároveň je zde prostor pro možnost doplnění životopisu, válečného nasazení a vyznamenání. K této myšlence mně dovedl náš člen p. Ondráš.
Kapitán in memoriam Stěpan Vajda
Velitel 4. tankové roty 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, Hrdina Sovětského svazu


Narodil se 17. ledna 1922 v obci Dulovo na Podkarpatské Rusi, která tehdy byla součástí Československé republiky. Byl nejstarší ze čtyř dětí Nikoly Vajdy, který prožil mnoho let v ruském zajetí a aby zabezpečil rodinu, jezdil často za prací do západní Evropy, Ruska i USA. Svému synovi zajistil dobré vzdělání na gymnáziu v Chustu, kde mladý Stěpan získal stipendium jako vynikající student. Zde také přilnul k idejím čechoslovakismu.
Poté, co byla Podkarpatská Rus násilně připojena k Maďarsku a studenti byli nuceni vstupovat do polovojenské mládežnické organizace Levente a začali být odváděni do maďarské armády, rozhodl se Stěpan v srpnu 1940 přejít hranice do SSSR. Tam byl jako mnoho jiných československých občanů internován a po obvinění ze špionáže odsouzen na tři roky nucených prací. Jen díky pevnému zdraví se mu podařilo přežít ve velice tvrdých podmínkách sovětského Gulagu u Sverdlovska a teprve na základě dohod mezi československou vládou v Londýně a vládou SSSR byl v lednu 1943 propuštěn, aby se mohl připojit k čsl. záložnímu pluku v Buzuluku. V Novochopersku pak absolvoval školu pro důstojníky v záloze a koncem března se stal velitelem pěší čety. Pro dobré výsledky v kurzu byl vybrán do kurzu pro tankisty v Tambově, kde se začala formovat 1. čs. samostatná tanková brigáda a ve kterém získal specializaci mladšího mechanika-radisty a pověst nejlepšího střelce z tankového kanónu i kulometu. Pro jeho mimořádné schopnosti si ho vybral velitel tankové roty ppor. J. Buršík za člena osádky svého tanku T-34 s bojovým jménem „Žižka“. Počátkem listopadu 1943 se spolu s ním zúčastnil bojů o osvobození Kyjeva a vedl si velmi dobře. Zůstalo za ním jedno zničené samohybné dělo, obrněný transportér, tři kanóny, dvě kulometná hnízda a dva podzemní bunkry. Byl povýšen do hodnosti desátníka a v prosinci roku 1943 se zúčastnil bojů o Rudu a Bílou Cerkev. V době, kdy poručík Buršík nebyl přítomen, přebíral velení tanku. V bojích u vesnice Ruda zajišťoval spojení a když spatřil blížící se rojnice nepřítele, zasedl k tankovému kulometu a přesnou dávkou je skosil. Za to mu byl udělen Československý válečný kříž 1939.


V lednu 1944 vyřadil v bojích u Korsuň-ševčenkovské operace u vsi Buzovky tři německé obrněné transportéry, za což obdržel svůj druhý Československý válečný kříž 1939 a sovětský Řád slávy 3. stupně. V té době byl již rotným a po vzniku 1. čsl. tankového pluku 15. května 1944 byl povýšen do důstojnické hodnosti. V době probíhající Karpatsko-dukelské operace vedl výcvik tankistů u 2. tankové roty a do bojů nezasáhl. Teprve v únoru 1945 byl ve funkci velitele 1. tankové čety 4. roty, jejíž velení po zranění velitele převzal, vyslán do bojů u Slezského města Žory v rámci Ostravské operace. Tam dokázal vynikajícím manévrováním a přesnou střelbou z kanónu zničit jeden německý tank, dvě samohybná děla, několik protitankových kanónů, kulometných hnízd a nákladní automobil. Na přelomu března a dubna pak u města Tworówka v sestavě čsl. tankové brigády vedl útok na podporu sovětské pěchoty. Vyřadil přitom německou samochodku a jedno dělo. Když přišel 6. dubna rozkaz k ústupu pro sílící německý odpor, rozhodl se vylézt ven a osobně navigovat tanky. Po otevření tankového poklopu byl zasažen německým odstřelovačem do hlavy. Následujícího dne bylo jeho tělo pohřbeno v obci Pogrzebien a později bylo převezeno do Moravské Ostravy. Posmrtně byl Stěpan Vajda povýšen do hodnosti kapitána a 10. srpna mu byl udělen třetí Československý válečný kříž 1939 a Zlatá hvězda Hrdiny SSSR in memoriam.

Posmrtně byl vyznamenán Československým vojenským řádem bílého lva "Za vítězství" 1. stupně. V Praze nese jméno Stěpana Vajdy ulice.


Prameny:
Kolektiv autorů: Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945, AVIS, Praha 2005
Spřátelené stránky "valka" a stránky http://www.palba
http://www.lone-keepers.eu/news/ceskosl ... pan-vajda/

[Altmann]

Dne 8. srpna roku 1940 byl Štěpán Vajda odsouzen a svůj mladý život prožíval v komunistickém koncentračním táboře, který dnes maskujeme slovem „GULAG“. Teprve v lednu roku 1943 je z lágru propuštěn a již 2. února 1943 je vojákem čs. zahraniční jednotky v SSSR.
Již udělení sovětského řádu Slávy III. třídy bylo vysokým ocenění statečnosti, tehdy mladého neznámého desátníka, jehož vzorem byl jeho velitel poručík J. Buršík.
V boji prokázal Vajda, že je statečný voják, odhodlaný velitel. Jeho život ukončila kulka německého odstřelovače. Štěpán Vajda byl pohřben dne 7. dubna u kostela v obci Pogrzebien. Dnem 1. května roku 1945 je povýšen do hodnosti kapitána in memoriam. Dne 11. května jsou jeho ostatky vyzvednuty a statečný voják je s poctami pohřben (ostatky jsou uloženy) na náměstí u Nové radnice města Ostravy.


Přehled řádů a vyznamenání kpt. Štěpána Vajdy:
Sovětské řády
10. srpna 1945 byl vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu za smělé velení, odvahu a hrdinství
Téhož dne byl vyznamenán Leninovým řádem
Československá vyznamenání
In memoriam byl povýšen do hodnosti kapitána
Dva Československé válečné kříže 1939
Medaile Za chrabrost
Čs. vojenská pamětní medaile se štítkem "SSSR"
Řád Bílého lva Za vítězství I. stupně
Sokolovská pamětní medaile (1948

Více zde: http://www.lone-keepers.eu/news/ceskosl ... pan-vajda/