Osud vyznamenání generála Josefa Buršíka

[Altmann]

Osud vyznamenání generála Josefa Buršíka

Mgr. Květoslav G r o w k a

Poslední červnový den roku 2002 zemřel v britském Northhamptonu ve věku nedožitých 91 let generálmajor Josef Buršík, jeden z hrdinů druhé světové války. Přesto jeho jméno zmizelo v poúnorovém Československu na dlouhá léta z knih, časopisů historických statí i fotografii.

Dvakrát musel v životě utíkat před totalitním režimem, dvakrát se vrátil. V roce 1991 dopsal své paměti v nichž vyjádřil svou víru v demokracii - za niž tolikrát nasadil vlastní život - a její rozvoj ve svobodném Československu.


Vzpomněl též s pocitem hořkosti na rok 1950, kdy byl podle paragrafu 1, odstavce 2 zákona č.231/1948 Sb. Ve vykonstruovaném procesu odsouzen za zločiny velezrady do těžkého žaláře na 14 let, ke ztrátě všech vyznamenání a čestných odznaků, ke konfiskaci poloviny jmění atd. Co se stalo s jeho vyznamenáními, však generál Buršík neznal, jak sám udává:

"Na sobotu a neděli jezdila má manželka ke své matce do Klenčí. Jednoho dne zjistila, že byt byl za její nepřítomnosti prohledán. Ztratilo se větší množství bytového zařízení, broušené sklo, cenný porcelán, všechny moje vyznamenání a většina listinných dokumentů. Přišel jsem tak o Řád bratrství Jugoslávie, rumunský řád Corona Romanieli i tu Zlatou hvězdu hrdiny Sovětského svazu. Často jsem si říkal, v kapse kterého komunistického bosse to všechno skončilo, ale to už se asi nikdy nedozvím".

Na základě dokumentace Ministerstva národní obrany (dále jen MNO) lze spolehlivě určit jejich osud. Vyznamenání byla zabavena na základě soudního nařízení a nebyla rozkradena, jak se stávalo v jiných případech. Byla na ně vydaná stvrzenka od mjr. Bohatého z 5. oddělení hlavního štábu převzal na MNO vyznamenání škpt. Josefa Buršíka dne 24.07.1950 škpt. Bartoněk.

l. Řád Lenina se Zlatou hvězdou, třemi legitimacemi,
2.Řád Suvorova s legitimací,
3.Řád Rudé hvězdy s legitimací,
4.Medaile Poběda nad Germanii s legitimací,
5 Řád Rumunské koruny- bez dekretu,
6. Řád Jugoslavskeho Bratrství a sjednocení, bez dekretu,
7. Řád Bílého lva za vítězství IV.st. s diplomem,
8. Čs. válečný kříž 1939 s pěti diplomy (čtvrtý dvojmo),
9. Čs. medaile Za chrabrost 1939,
10. Čs. vojenská medaile Za zásluhyI.st. s diplomem,
11. Sokolovská pamětní medaile s diplomem,
12. Čs. vojenská pamětní medaile s legitimací.

Byla též předaná medaile "Fidac"

(poznámka: při přepisu ponechán autentický pravopis)

Až 19. listopadu 1959 zaslal zástupce náčelníka kádrové správy MNO pplk. Ing. Ant. Friedrich pod čj. 055321 sovětská vyznamenání, která byla odňata bývalému škpt. Josefu Buršíkovi při jeho zatčení vojenskému přidělenci ČSR v Moskvě s prosbou, aby vyznamenání byla odevzdaná hlavní kádrové správě Sovětské armády, která podle sdělení vojenského přidělence v Moskvě, čj. 1125 z 05.05.1959 s vrácením řádů a medailí souhlasí. V příloze je uveden tento výčet:

Zlatá hvězda hrdiny Sovětského svazu ev.č. 1692
Řád Lenina ev. č. 16279
Řád Suvorova ev.č. 12600 (poznámka: Jde o řád III.stupně)
Medaile Za vítězství nad Německem
3 ks řádové knížky,
Diplom ke zlaté hvězdě hrdiny SSSR,
Průkazka k medaili Za vítězství nad Německem.

Ze seznamu vyplývá, že se někde ztratil Řád rudé hvězdy, do Moskvy byla odeslána jen legitimace k němu. Dokument byl vyhotoven ve třech výtiscích, pod č. 2 byl uložen v osobním spisu J. Buršíka.


Poznámka:
O jiných vyznamenáních nejsou doklady. Josef Buršík se uvedených sovětských vyznamenání zřekl v roce 1968 na sovětské ambasádě v Londýně. Při povýšení do hodnosti generálmajora prezidentem republiky Václavem Havlem 05.10.1990 se sovětskými vyznamenáními neozdobil. Až při svých dalších návštěvách České republiky se na jeho uniformě opět zářily Zlatá hvězda hrdiny SSSR a dva sovětské řády in natura.


Publikováno se svolením autora Mgr. Květoslava Growky. Jmenovaný jako pracovník Státního okresního archivu v Jeseníku se zabývá faleristickou a regionální historii.