Pamětní medaile 33. pěšího pluku "DOSS´ALTO"

[Altmann]

Pamětní medaile 33. pěšího pluku s názvem „DOSS´ALTO" je stále poněkud tajemná a její historie ne zcela zmapovaná. Jde o nejdražší medaili a tedy ze sběratelského hlediska snad nejvzácnější .

Medaile byla založena v roce 1948. Nevíme přesně kdy a kdo organizoval tuto akci, ale předpokládá se, že byl vytvořen výbor, který měl za úkol zajistit informace, adresy a podstatné náležitosti pro pozdější rozdělování medaile. Je pravděpodobné, že právě tato „sběratelská" činnost byla nepřijatelné pro složky státní bezpečnosti, a tak se tato medaile mezi italské legionáře nedostala, případně dostala, ale jen v několika kusech. Lze předpokládat, že medaile STB v této době zabavila a jsou v lepším případě kdes uloženy, v horším případě zničeny, ale většina faleristů doufá, že se někde z pozůstalosti objeví kufr s dokumentaci a dekoracemi, tak, jak se to stalo i v případě pamětní medaile 2. pěšího pluku Jiříka z Poděbrad.

Popis medaile:

Avers:
V celé ploše medaile je zobrazení italského legionáře s tak zvaným kloboukem Bersaglierů a typickým kohoutím pérem. Legionář je zobrazen z leva s pohledem k pravému okraji medaile. Legionář má na svých výložkách zkřížené šavle. Při okraji medaile je nápis:
„DOSS´ALTO"

Revers:
Ve střední části medaile je větší číslice „33" podložená lipovou ratolestí se čtyřmi listy a květy. Při okraji medaile je rozložený opis s názvem jednotky: „30. LET PĚŠÍHO PLUKU 33. DOSS´ALTO

V horní části jubielní letopočty 1918 – 1948

Medaile nemá zvýšený okraj, její průměr je 34 mm při síle střižku 2,5 mm.

Medaile má pevné klasické ouško se závěsem k upevnění na stuhu.

Stuha :
Průvlečná, 40 mm široká stuha v jejím středu je 6 mm široký bílý pruh, oboustranně lemovaný 8 mm širokými pruhy červenými. Při okrajích stuhy 9 mm široké pruhy tvořené italskou trikolórou. Na těchto pruzích se střídají velmi úzké proužky v tomto pořadí:
- červená, bílá, zelená, červená, bílá ,zelená ,červeno, bílá, zelená, červeno, bílá, zelená a na samotném konci je bílé začištění.

Medaile se měla předávat v papírové krabičce s malou stužkou a udělovacím dekretem.

Československé dobrovolnické jednotky vytvořily na italském území během léta 1918 6. československou divizi, která sestávala z 31., 32., 33., a 34. pluku. Velení naší divize bylo svěřeno nejmladšímu plukovníkovi italské armády Grazianimu. V srpnu 1918 se tato divize přemístila na frontu, kde zaujala pozici v sektoru dlouhém asi 20 kilometrů mezi jezerem Lago di Garda a řekou Adiží. Cílem bylo střežit tento sektor na masivu Altissimo.


Poznámka:
Mezi legendy či zbožné přání můžeme rovněž řadit i „BITVU“ na Doss´Altu. Již v době mezi dvěmi válkami byla bitva zpochybněně rakouskými historiky, kteří připouštěli celkem nevýznamné střetnutí rakousko-uherských (českých) vojáků s českými legionáři, ale i čeští badatelé (pan Fučík a další) nehovoří o významné bitvě. Italské legie však nutně potřebovala svůj symbol, svůj Zborov a tak existuje i štítek k upevnění na stuhu Revoluční medaile s nápisem: DOSS´ALTO.


Literatura:
Měřička, V. Československá vyznamenání V. část, ČNS Hradec Králové 1979,
Měřička, V. Československé plukovní medaile, ČSPDP Praha 1966
V boj! Obrázková kronika československého revolučního hnutí v Itálii 1915-1918 (Praha 1927)

http://www.33pluk.cz/