ВОИНСКОГО БЛАГОТВОРИТЕЛЬНОГО ОБЩЕСТВА БЕЛОГО КРЕСТА

[Altmann]

24. prosince 1900 byl založen odznak či vyznamenání s názvem "Bílý kříž". Jde o charitativní vyznamenání pod patronaci velkoknížete Michaila Alexandroviče(1878-1918) byl zaměřen na pomoc lidem v nouzi na vojáky, kteří v důsledku služby přišily o své zdraví, pomoc jejich dětem, manželkám a vdovám. Společnost přispívala i mnohočetným rodinám. Jednou z podmínek však bylo, že rodina žila spořádaným životem, bez alkoholismu.
Členy společnosti mohou být dospělé osoby obou pohlaví, s výjimkou studentů ve vzdělávacích institucích, musí být bezúhonní a zaměstnaní, nesmí být souzeni.
Čestnými členy mohou být jednotlivci, kteří ve prospěch společnosti složili částku nejméně 500 rublů či paušálně ročně poskytli čásku 100 rublů.Členové společnosti ročně platili částku 6 rubl. Všichni příslušníci společnosti mají právo nosit znak společnosti, ale nikoliv jako vyznamenání. Nadané děti byli umístěni do důstojnické školy chlapců,která byla v Petrohradu.
Popis kříže:
Kříž vyrobený ze stříbra má podobu a tvar klasického řeckého kříže jehož ramena jsou pokryta kvalitním, tvrdým, bílým smaltem. Na střed kříže je naložen a malými nýtky upevněn středový, kruhový medailon, kde je na modrém smaltu stříbrné písmeno "M" symbol velkoknížete Michaila Alexandroviče. Medailon je vložen do malého věnečku z vavřínových a dubových listů. V dolní části je věneček převázaný a v horní části je převýšený korunkou..
Zadní strana je je bez smaltu, stříbrná s viditelným puncem na stříbro. Ve středu jsou viditelné dva nýtky, kterými je upevněn středový medailon.Ve středu je do kruhu složen určující nápis:
ВОИНСКОГО БЛАГОТВОРИТЕЛЬНОГО ОБЩЕСТВА БЕЛОГО КРЕСТА
Na horním rameni je pevné závěsné ouško s kroužkem k upevnění dekorace na řetízku. Takto bylo možno i jeton nosit na uniformě.
Počátkem 19. století existovalo 13 provinčních výborů a 11 komisařů.
Provinční správní rady vynaložily část finančních prostředků na charitu v lokalitách a zbytek byl poslán do Petrohradu, hlavně pro potřeby útulku. Roční výdaje na něj činily až 25 000 rublů.

Po vypuknutí první světové války společnost postavila ve školní budové dočasné ošetřovny pro 20 lidí. Do roku 1916 kapitál společnosti překročil 400 000 rublů, náklady na dětský domov v Petrohradě činily 135 000 rublů a náklady na pozemek byly 132 450 rublů. Posledním předsedou společnosti byla generál poručík P.N. Voronov. Rokem 1917 končí charitativní společnost z vůle bolševiků.