Pamětní dekorace partyzánské skupiny „ŠČORSE“

[Altmann]

Pamětní dekorace partyzánské skupiny „ŠČORSE“

Roman Jedlička - Ladislav F. Sedlák

Tento samostatný diverzní a zpravodajský oddíl, který měl zhruba 200 bojovníků, působil aktivně v prostoru Oravy. Velitelem oddílu byl kapitán Rudé armády V. S. Macnev (je znám i pod krycím jménem Potěmkin).
Po potlačení SNP se jednotka stahuje do hor a počátkem měsíce ledna 1945 přes Žiarsku dolinu se jednotka přesunula do Polska. Jednotka je aktivní a dne 29. ledna 1945 společně s dalším partyzánským oddílem „Tichonov“ vojensky obsadí Zakopané a kapitán Macnev (Potěmkin) se stává velitelem města.

Popis dekorace:
Avers:
Tato pamětní dekorace má podobu a tvar pěticípé hvězdy, která je červeně smaltovaná a poměrně velká, neboť má průměr 53 mm. Dekorace je vyrobena z bronzu a lehce zlacená. Na středu hvězdy je naložen kruhový pozlacený medailon s portrétem V. I. Lenina zleva. Kolem na bílém mezikruží je opis azbukou „ПАРТИЗАНСКАЯ ДРУЖБА“ (Partyzánské přátelství). V dolní části je malá pěticípá hvězdička.

Revers:
Zadní strana není smaltovaná, hvězda má zvýšené okraje a ve střední části plochy do kruhu je rozložený plastický nápis „СПЕЦ. ПАРТИЗАНСКАЯ БРИГАДА ИМ. ЩОРСА 1941-1945“ (Specielní partyzánská brigáda ŠČORSE). Na ploše je i pořadové a registrační číslo.

Na horním cípu hvězdy je závěsné ouško s kroužkem pro upevnění na stuhu. Stuha, kterou popisuje pan Měřička jako červenou, je v našem případě modrá.
Závěs:
Stuha je ukončena kovovým obdélníkem na kterém je v zadní části spona k upevnění na oděv. Kovová stuha (obdélník) je převýšen vlajkami států – Československo, Sovětský svaz a Polsko.

Tato dekorace je však stále plná záhad a omylů, které se společně pokusíme odhalit. Pan Václav Měřička, kterého si nesmírně vážíme a který je vzorem celé generace faleristů, se zde pravděpodobně mýlí. Proto jeho popis bez komentáře zveřejňuji:

„Na existenci této krásné dekorace nás upozornil americký falerista Paul Kaparoff z Clevelandu ve státě Ohio. Zaslal i barevné vyobrazení dekorace. Při dotazech u našich sběratelů jsme se nikde s touto dekorací nesetkali.
Partyzánská skupina I. M. Ščorse patřila k významným skupinám a svoji činnost vyvíjela především na Rožmitálsku. Skupina v počtu 12 osob byla vysazena letounem letícím z Kyjeva v noci na 26. března 1945 do lesů u Zadní Záběhlé, v polesí zvaném Kočka. Velitelem výsadku byl Vasilij Petrovič Majskij a politickým komisařem kpt. Ivan Voronnoj. Oddíl byl určen pro destrukční činnost, pro kterou byl vybaven zásobou výbušnin. Jinak členové skupiny byli vybaveni samopaly. Úkolem bylo operovat v okruhu vojenského cvičiště Jince a provádět sabotáže jakéhokoliv druhu až do příchodu Rudé armády.
Již po třech dnech byla skupina napadena a její čtyři příslušníci padli. Další den byla skupina znovu obklíčena a zničena. Z celé jednotky se zachránil pouze major Majskij a jeden další bojovník. Těm se podařilo navázat spojení se zbytky rožmitálského partyzánského oddílu, který vedl učitel František Dušek. Oddíl po reorganizaci přijal jméno „RUDÁ STRÁŽ –ŠČORS“ (Ščors je jméno ruského revolucionáře z roku 1917). Velitelem nově utvořené jednotky se stal v předvečer povstání květnového povstání npor. V. P. Majskij a komisařem F. Dušek. Oddíl měl celkem 19 členů, z toho bylo 13 Čechů. Bojovníci se potom aktivně podíleli na povstání na Rožmitálsku, kde působili až do 10.května 1945“.

Václav Měřička dále popisuje dekoraci partyzánského oddílu, uvádí stuhu červenou a chybí zmínka o sponě a převýšení státními prapory.
V další části pan Měřička pokračuje a z textu zjistíme, že jeho informace jsou nepřesné a zmatečné:
„Při studiu archivu se podařilo ještě zjistit, že pod pořadovým číslem 75 a 76 je uveden oddíl Ščors operující na středním a východním Slovensku pod vedením V. P. Logviněnka a oddíl 76 na Podbrdsku, kde jsou uvedeni jak kpt. I. Voronnoj, tak npor. I. Majskij. Toto zjištění dosvědčuje, proč na dekoraci je uveden letopočet 1941, i když víme, že skupina Majského byla vysazena na Podbrdsko (Rožmitálsko) až v roce 1945. Oddíl stejného jména působil na Slovensku již od roku 1941.“

Popis pana Měřičky ponecháme bez komentáře, ale zdá se, že čerpal z neověřeného pramene. Dovolíme si připojit hodnocení oddílu Rudá záře, tak jak to popsal další badatel, zde opět bez komentáře:

„Hovoří badatel František Hála z Rožmitálska: Po roce 1945 založil učitel Dušek Rudou stráž Partyzáni. Sepsal všechny možné kamarády, dokonce jim začal vystavovat legitimace. Vytvářeli si takové báje, kde že všude bojovali, že zabili tolik a tolik Němců… To ale vůbec nebyla pravda.
Dušek se celou dobu schovával u Strakonic u jednoho kováře na seně a „hrdinou“ byl až od 7. května, ale to už tam byli Američani. Utekl do Rožmitálu a začal dělat pořádek - byl ustanoven vedoucím stíhání těch, kteří kolaborovali s Němci. Jeho moc přesahovala všechno, zatýkal všechny možné i ty, kteří s tím neměli vůbec nic společného.
Podezřelé místní občany, ale i německé příslušníky soustředil na rožmitálském zámku. Jeho moc byla skutečně velká. Je zaprotokolováno, že přišel za majorem NKVD s tím, že německá žena nabádá k neposlušnosti a nějaký důstojník chce, aby s ním zacházeli slušně. Zeptal se, co s nimi má dělat, a major NKVD mu řekl, že je mu to jedno, ať si je popraví. Dušek je skutečně nechal naložit do auta, odvezl je k Bezděkovu do lesa a tam je zastřelil.“

Vrátíme se však k původnímu oddílu Ščorse, působícího prokazatelně na Slovensku, který ve spolupráci s další partyzánskou skupinou „Tychonov“ obsadili polské město Zakopané. Jádro jednotky byla organizační skupina partyzánských velitelů, kteří byli vysazeni na území Polska. Na Slovensko se tento oddíl přesunul již 10. srpna roku 1944. Oddíl působil na Oravě v prostoru Babej hory. Po potlačení SNP, v prosinci 1944 se jednotka v síle 250 bojovníků přesunuje do Polska a posílí se na osvobození Zakopaného. Tento oddíl však nemá vlastní pamětní odznak.

Závěrem:
Je nesporné, že dekorace partyzánského oddílu Ščorse je na území bývalého Československá vzácná. Snad i z tohoto důvodu se pan Měřička dopustil chyby. Nabízí se však i otázka, zda tato originální dekorace není vyrobena v bývalém SSSR, pro toto hovoří jistá fakta, jako je letopočet 1941-1945 (Velká vlastenecká válka) a dále přece jen odvážný portrét V. I. Lenina, což v našem prostředí nebylo až tak obvyklé, a nakonec i závěsná spona s prapory ČSR, SSSR a Polska.
Poprosíme proto přítele Mikuláše Strenka, zda by tento problém nepřenesl na ruské faleristické stránky, kde se o odznacích partyzánských skupin hovoří. Modrá stuha na našem odznaku je značně netypická. Celkově dekorace více připomíná odznak Partyzánské skupiny Stalin (podrobnosti zde viewtopic.php?f=91&t=112).

Závěr:
Nepodařilo se nám zcela odhalit problematiku této dekorace, ale snad jsme částečně opravili chybu v popisu a určení, které uvádí pan Václav Měřička.

Literatura:
Měřička, Václav: Československá vyznamenání, VI. část II. národní odboj

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluz ... -a-hajich/

[strenk]

Vdaka za doveru,ktorou ma autor prispevku poctil-aby som sa vyjadril.Pocas mojej zberatelskej praxe som mal v rukach niekolko tycto dekoracii.Je zaujime,ze boli na modrej,ale aj cervenej stuhe.Neviem,preco su vzacne/uz v roku 2005 som ich dokazal predat v prepocte za 250euro/,cisla ak ukazuju pocet dekoracii ,som mal aj nad 1000.Je ale pravdou,ze viac ako 4 som v ruke nedrzal.Osobne si myslim,ze hoci vsetky napisy su po rusky,dekoracia bola vyrobena u nas.Vseko by vysvetlil doklad o udeleni,ale s tym som sa este nestretol.

[teodor]

ozval sa mi pán Miroslav Volek a poskytol nám pre naše stránky fotografiu potvrdenia k tejto dekorácii. Potvrdenie je síce nevyplnené, ale aj tak je cenným doplnením tohto článku a srdečne zaň v mene všetkých kolegov ďakujem