Орден Трудового Красного Знамени

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени Хорезмской ССР

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени БССР
Řád Rudého praporu práce Běloruské sovětské socialistické republiky
Řádový odznak byl zřízen Výnosem předsednictva Ústředního výkonného výboru a Rady lidových komisařů Běloruské republiky. Dekret o založení řádu nese datum 1. září 1924. Po dobu devíti let od roku 1924 do roku 1933 řád obdrželo asi 30 pracovních a vojenských kolektivů a dále zhruba 140 jednotlivců.
Návrh tohoto řádového odznaku vytvořil umělec a medailér Геннадием Евгеньевичем Змудзинским(Gennady Evgenevič Zmudzinský). Návrh byl schválen a přijat v létě roku 1924. Řádový odznak nejlépe odráží nejdůležitější sféry práce v republice, průmyslové závody zemědělské a lesní hospodářství. Do Moskvy byla zaslána objednávka na výrobu 300 řádových odznaků.
Vyznamenaný obdržel i dekret o udělení, který byl také dílem tohoto umělce. Dopis o udělení řádu byl podepsán tajemníkem ЦИК и СовНарКома БССР
Popis řádového odznaku:

Vlastní řádový odznak má podobu a tvar trojúhelníkového vojenského štítu pokrytého červeným smaltem. Na pravé straně je svazek obilí a na levé straně rudý prapor. Ve středu odznaku je ozubené kolo na kterém je naložena rudá, smaltovaná hvězda s nápisem «БССР»(Běloruská sovětská socialistická republika) . Srp a sekera což byl v této zemi symbol dělnické třídy a zemědělství. Určující nápis :«Беларуская Сацыялiстычная Савецкая Рэспублiка».V horní části štítu je další nápis:«Пралетарыi усiх краеу, злучайцеся!» ( Proletáři všech zemí spojte se).
Nositelé řádu ( jsou označeni jako řádoví rytíři měli své povinnosti. Především to byla povinnost být v čele pracovních kolektivů, aktivní účast v socialistické soutěži, zapojení do výstavby nových závodů a být vždy vzorem všem příslušníkům kolektivu.
Rytíři Řádu měli nárok na roční bonus ve výši 200 rublů, výhody pro vstup do kolektivní pracoviště i zemědělského družstva , právo bezplatný pohyb v tramvajích ve všech městech republiky, slevu na bydlení od 10 do 50%, snížení délky služby nebo služby pro získání důchodu o třetinu.
K prvnímu předání řádu dochází v srpnu 1925. Řád byl udělen Pirogu Konstantinovi Semenovičovi za vzornou a iniciativní práci v oddělení 31. armádního oddělení. Mezi známými osobnosti byl i velitel pohraničních jednotek NKVD SSSR Korotko
Později jsou i tyto řády upraveny k možnému nošení na stuze .

[Altmann]

pplk. Korotko, voják pohraničních jednotek

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени Абхазской ССР
Řád Rudého praporu práce Abchazské sovětské socialistické republiky

O tomto řádu se zachovalo jen několik informací a zobrazení odznaku je pouze v katalogu А.Н.Куценко и Ю.Д.Смирнова "Ордена советских республик".( A.N. Kucenko a J.D.Smirnova ( Řády sovětských republik). Autor originál odznak neviděl a nezná. Jistě to je i důvod, proč neexistují ani novoděly- ( zatím)
Údajně v roce 1924 byly uděleny dva řády, ale toto tvrzení nelze prověřit.Autor sám je však přesvědčen, že řádu bylo uděleno více, problém je v tom, že v roce 1921 Abchazská republika, která byla samostatná, se stává součástí Gruzínské republiky. Situace o tom, že udělení řádu pokračovalo nadále je sporné a tak si budeme muset počkat až se tato situace vyřeší či dořeší.

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени Грузинской
(Грузинской Советской Социалистической республики)
I. typ řádu rok 1921 - 1928


V Gruzii existovaly dvě verze Řádu Rudého praporu práce, z nichž první byl založen v roce 1921. Udělení této vyhlášky se konaly až do roku 1928, kdy předsednictvo Ústředního výkonného výboru přijal rezoluci o zřízení nového Řádu Rudého praporu a nahrazení starých modelů. Druhá verze řádu byla věnována kolektivům práce a aktivním dělníkům až do roku 1933. Celkově byly obě varianty oceněny více než 180 osobám a organizacím.
Jde o zajímavou kombinaci neb řád je pečlivě vyroben, klenotnicky sestaven. Jak je obvyklé, na řádu je ve střední části rudý vlající prapor s nápisem "Proletáři všech zemí spojte se" Nápis je proveden v gruzínském jazyku. V horní části je rudě smaltovaná pěticípá hvězda. Pod praporem je rozložená kniha, geologické měřítko, po stranách naopak nástroje lopata, rýč a další atributy dělnické třídy. Odznak je zajímavý především svým mimořádně kvalitním provedením.

[Altmann]

Odznak 2. typu z období let 1928 - 1933


Řád Rudého praporu práce druhého typu - od roku 1928 do března 1933 . Tento typ se v mimořádném případě mohl udělit i příslušníkům armády.

Vlastní řádový odznak je modernizován, jde o ovál ohraničený rudým praporem na které je opět nápis v gruzínském jazyku (Proletáři všech zemí spojte se) na druhé straně svazek obilí.Ve středu plochy odznaku je červeně smaltovaná pěticípá hvězda a v dolní části srp a kladivo. V horní části odznaku, na stříbrném ozubeném kole je v gruzínštině název země "GRUZIE"

Řád je sice vzácný, ale vyrábí se pro potřebu sběratelů jako novoděl.

Je zajímavým faktem, že tyto republikové odznaky pomalu mizí a jsou v udělování nahrazeny řády SSSR. V diskuzi jsem si přečetl několik názorů na tuto problematiku. Nechybí pochopitelně názor, že v rámci tuhého "stalinismu" bylo postupně a potichu zakázané tyto řády udělovat. Několik ruských faleristů však dokládá, že to není pravda, naopak řády SSSR s platností na celém území země měly respekt a jejich udělování bylo vítané. Uvádí a dokresluje to i fakt, že všichni, kteří republikový řády udělený, nosili jej s patřičnou hrdosti společně s řády Sovětského svazu a dokonce i po roce 1950, v požehnaném věku je vidíme na oficiálních snímcích z dobového tisku.
Vložil jsem tři obrázky jako důkaz.

[Altmann]

Ukázka novodělů a originálu.
Každý odznak pracovních řádů má svoji odbornou publikaci.

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени Туркменской ССР
Řád Turkmenského rudého praporu

Pro potřebu ocenění příslušníků republiky byl dne 24.února 1926 na rozšířeném zasedání Ústředního výkonného výboru sovětů Turkmenského SSR schválen provizorní statut řádu Rudého praporu.
Hned v prvním odstavci je zakotveno vytvoření pracovního republikového řádu tak, aby bylo možno ocenit a poděkovat pracovním kolektivům a jednotlivcům, kteří prokázali iniciativu, obětování a vůli pro splnění pracovních úkolů a řešení ekonomických problémů země.
Dne. 9. března 1926 je zpráva o založení řádu publikována v novinách "Turkmenská jiskra", zároveň 9. května 1926 je schváleno vzorové ocenění Turkmenské sovětské socialistické republiky předložený umělcem a architektem Andrejem Andrejevičem Karelinem.(Андреем Андреевичем) Карелиным.
Odznak řádu Rudého praporu práce Turkmenské SSR byl vyroben ze stříbra a na zadní straně byl viditelný relief přední strany.Řádový odznak je kulatý, v horní části ozubené kolo a v dolní klasy obilí. V horní části řádu je malá, pěticípá červená hvězdička s písmeny T.C.C.P.V dolní zkřížené rudé prapory. Zajímaný je nápis v arabštině, který však v překladu opět znamená : "Proletáři všech zemí spojte se."Zcela dole malý stříbrný medailon na kterém je srp a kladivo.Všechny udělené řádové dekorace jsou číslované. Protože v této době nebyl k dispozici žádný vojenský řád, uděloval se tento pracovní řád za vojenské zásluhy.

Řád Rudého praporu číslo "1" získal dne 1. dubna 1927 bývalý předseda revoluční rady trans kaspického frontu armádní komisař 2. pěší divize Н.А. Паскуцкий . Bylo zdůrazněno, že řád obdržel rozhodnutím 2. Celoturkmenského sjezdu sovětů a to "Za aktivní účast v boji" za osvobození národů střední Asie, především v bojích s revolučním nepřítelem a jednotkám britského imperialismu ( vojákům britského sboru). Po jeho smrti byla v blízkosti plánovací komise TSSR zřízená pamětní deska, kde mimo všechny jeho zásluhy je i nápis....... "prvnímu rytíři turkmenského řádu". Jde o jediný známý případ, kdy byl tento řád udělen v bronzu.Řád číslo "2" (již ve stříbře) byl udělen 1. jízdnímu pluku Turkmenské jízdy. Doslova o "pár dní později" řád s pořadovým číslem "5" obdržel 2. pluk této divize.
Řád v této podobě se uděloval do března roku 1933. Za tuto dobu bylo řádem oceněno 154 jednotlivců a 30 pracovních kolektivů

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени Закавказской СФСР.
1932 -1933 celkově uděleno zhruba 146 řádových odznaků, které obdrželi tyto známé osobnosti:
К. Е. Ворошилов,
В. Р. Менжинский,
В. И. Полонский,
И. Ф. Федько,

Křižník (крейсер) «Красный Кавказ» a 1. divizi horské pěchoty
Vybral jsem tyto známé osobnosti i udělení řádu křižníku Rudý Kavkaz. Osobnosti si můžete vyhledáte sami a pomoci překladače se dozvíte více faktů

V roce 1922 ázerbájdžánská, arménská a gruzínská sovětská republika se spojily za účelem ekonomickým i politickým a vytvořili volný federativní svaz zakavkazských republik. Protože v tomto směru je politická situace pro mně nepřehledná i nesrozumitelná musíme se spokojit jen s počtem udělených kusů, odborná literatura udává počet 146 udělených řádových odznaků.
Popis dekorace:
Řád Rudého praporu práce je tvořen stříbrným oválem o rozměru 4x 4,5 cm. Bílá smaltovaná plocha odznaku je ohraničena plastickým věncem z dubových a vavřínových listů a listů čaje a bavlny. Na rudém rozvinutém praporu je nápis "Proletáři všech zemí spojte se" V ploše odznaku jsou další symboly země, to jest naftová věž, pěticípá, rudě smaltovaná pěticípá hvězda se srpem a kladivem.
Řádový odznak je mimořádně dobře zhotoven. Je složen z několika dílů ale velmi se podobá již klasickým řádů Ruské federace. Originál, tak jako všechny odznaky tohoto typu je v originálu téměř nedostupný. I zde se objevují druhé kusy vyrobené pro potřeby ruských faleristů. I zde existuje kvalitní literatura, která čerpá z odborné, dobové literatury.

[Altmann]

Орден Трудового Красного Знамени Таджикской ССР
Řád Rudého praporu práce Tádžické sovětské socialistické práce.

Řád Rudého praporu práce, byl odměnou či vyznamenáním v Tádžické republice, která až do roku 1929 žádný svůj viditelný řád či vyznamenání neměla.. Od třetího mimořádné kongresu Sovětu Tadžikistánu bylo rozhodnuto zbavit se statutu autonomie a ustanovit se jako státní útvar sjednocené republiky. Zároveň bylo rozhodnuto stát se pevnou součástí Sovětského svazu a založit vlastní řád, který bude sloužit k ocenění občanů mladé republiky. Je jisté, že i z tohoto důvodu je dne 16. dubna 1930 založeno vyznamenání - Řád rudého praporu práce. Pro řád byl vytvořen i statut o 18 bodech, který specifikuje vlastní možnosti udělení řádu. Nehovoří se zde o právech nositele vyznamenání, ale především o jeho povinnostech. Autor statutu k dnešnímu dni znám však není. Vlastní řád byl však vyrobený v Leningradské mincovně. K výrobě řádu bylo použito stříbro vysoké ryzostí a kvalitních smaltů.
První řádový odznak obdržel V. Karamov, který byl zodpovědný za výstavbu železnice "Samsonovo - Dušanbe". Řád obdržel 8. května 1930 a jak je či bylo zvykem bylo to v souladu s usnesením výkonného výbor Tádžické SSR. Tehdejší noviny "Sovětský Tadžikistán". Karamov musel být bystrý a schopný organizátor, později se stává tádžickým ministrem dopravy a jeho osobní řád je uložen v Historickém muzeu Ruské federace.
Mezi nositeli tohoto řádu však nacházíme poměrně velké množství vojáků, kteří bojovali proti bandám "Basmačů". Boje skončili zajetím vůdce těchto band, kterým byl Basmachi Ibrahim-bek, kterého zajal čekista Abdula Vasilijev, který byl také oceněn řádem Rudého praporu. Řád se uděloval pouhé tří (3) roky, ale své vysoké postavení si udržel a pouhých 250 udělení řádu to přímo potvrzuje. Mezi příjemci řádu jsou K. Vorošilov, Kameněv a další pozdější vyšší velitelé Rudé armády. U prvních ražeb odznaků jsou použity sice malé, ale pravé perly.
Tento řád, opět tak jako většina těchto řádu se snaží pro lepší vyjádření hodnoty řádu zveřejnit na přední straně to, co bylo považováno za důležité pro rozvoj průmyslu. Je zde rudý prapor s nápisem, traktor, bavlna, závody, těžní věž atd.
Pro potřebu ruských faleristů se vyrábí a nabízí i novoděl, který lze lehce rozeznat je ražen z plechu, nekvalitní smalt.