"ŘÁD RENESANČNÍ ASIE"

[Altmann]

"ŘÁD RENESANČNÍ ASIE"

9. října 1938 se v Tianjinu uskutečnil velký, slavnostní průvod při příležitosti 1. výročí založení Ústředního antikomunistického výboru (CAC).
Večer se konalo setkání v ruském domě na Dálném východě. Po rozpravách dostali nejvýznamnější osobnosti "ŘÁD RENESANČNÍ ASIE"

Podle statutu řádu mají být odměněni ruské emigrantské antikomunistické hnutí a jednotlivci za jejich zásluhy a aktivní práci v antikomunistickém hnutí. Statut také stanovoval odměňování zahraničních přátel ruské emigrace. Udělování bylo prováděno příkazy CAC, na žádost oblastních protikomunistických výborů, zpravidla dvakrát ročně - na novoroční pravoslavné svátky a ve dnech každoročních přehlídek ruské jednotky, ruské emigrace.
Řád je oválného tvaru, uprostřed kterého je na tmavém zlatě smaltovaném pozadí vyobrazen" Bílý meč" pronikající Rudou hvězdou symbolizující komunismus a ohraničený nápisem „Renesance Asie“.
Řád se člení do tří stupňů:
rozdíl v těchto stupních je určen barvou okraje obklopujícího znak: 1. stupeň - černý, 2. stupeň - modrý a 3. stupeň - zelený.
Řád se nosí se stuhou v barvách státní vlajky, jde o vyjádření vlastenectví lidí - vojáků, kteří byli ochotni obětovat svůj život v bojích s "bolševickým" režimem.
V roce 1943 bylo vydáno 8 objednávek, první stupeň - 40 ks. a třetí - přes 200 ks.

Poznámka:
Tato dekorace (řád?) je velmi zajímavým doplňkem k dekoracím věnovaným Občanské válce a emigraci. Jde o připomínka bělogvardějcům, kteří svůj život zasvětili boji proti své vlasti. Je však také dobré si připomenout, že v době Velké Vlastenecké války mnozí emigranti byli zapojeni do boje proti nacistům, ale například ve Francii bylo v odboji zapojeno právě velké množství Rusů starých pánů i jejich synů. Ale např. i generál Děnikin, který byl poradce amerického prezidenta se veřejně vyjádřil a postavil se na stranu Rudé armády.

[Altmann]

. Boris Vladimirovič se narodil v rodině Vladimíra Ivanovitče Annenkova, plukovníka v důchodu.
Jako falerista jsem se o dekorace z období Občanské války v Rusku i o dekorace udělované či založené v emigraci zajímal. Především to byl generál Paškov který žil v Paříži a napsal základní literaturu. V dnešní době se mezi mladými lidmi i v Rusku považuji bělogvardějci za intelektuály a představitelé demokracie, případně i za vojáky, kteří bojovali za čest a slávu Ruska. Ano i tací mezi nimi byli, ale mnozí vojáci se stali pouhými lupiči a vrahy. Mezi takové jistě patří generálporučík Annenkov
Boris Annenkov, který absolvoval vojenskou školu v Oděse (Kadetské učiliště) a v Moskvě Alexandrovské vojenské učiliště. zahájil svou službu v 1. sibiřském kozáckém pluku a poté se připojil k 4. sibiřskému kozáckému pluku v Kokchetaou. V roce 1914 v pluku vypukla vzpoura a Annenkov byl zvolen za dočasného velitele. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 1 rok a 4 měsíce, ale nebyl odsouzen, byl poslán na frontu proti německé armádě.
Za svoji statečnost, kterou projevil v letech 1915-17 byl vyznamenán a obdržel Svatojířskou šavli ( což je předstupeň řádu Sv. Jiří).


Po revolucích v roce 1917 byl Annenkov se svými muži odsunut v prosinci do Omska, aby rozpustil jednotku kontrarevolučního charakteru, což Annenkov odmítl a zrodil se člověk, který je označen titulem největší zrůda Občanské války, Caligula a další názvy.

V březnu 1918 byl volen atamanem kozáků Sibiře shromážděním kozáků, jehož zákonnost byla sporná. Bojoval s rudými jednotkami na jihu Uralu a ve střední Asii. Během zimy 1919-1920 integroval do svých jednotek síly generála Doutova. Jen na území Čerkasska zabil 2000 rolníků v Колпаковке 700 a v Подгорном ještě 200. Zabíjeli a loupili nic jiného je nezajímalo.


Na jaře 1920 byl Annenkov nucen ustoupit směrem k čínské hranici. 28. dubna překročil hranici se zbytkem svých mužů a usadil se v Ürümqi. Čínské úřady ho zatkly v březnu 1921 a byl propuštěn až o tři roky později, díky úsilí generála Denissova a podpoře britských a japonských úředníků.
7. dubna 1924 byl Annenkov zajat Fengem Yuxiangem a dodán čekistům působícím v regionu. Byl deportován do Sovětského svazu a byl zastřelen 25. srpna 1927.
Vybral jsem jednoho z mnoha velitelů Bílé armády

Na obrázku jsou vzácné odznaky vojáků Rudé armády ale také jednotek "bílých". Na dalším obrázku je monarchistický odznak s využitím svastiky, nejde o žádný symbol nacismu!


https://vlast.kz/civilwar/28376-ataman- ... okost.html

[Altmann]

Snad jedinou bělogvardějskou divizí bojující v období Občanské války, která byla tak intenzivní s atributy a rozmanitostí ve vojenském řádu, výstrojních předpisech, ale i disciplíně. Hovoříme o partyzánské divizi, která se přerodila v armádu atamana Annenkova.

Podle tradice divize každý dobrovolník si tetováním ozdobil hrudník nebo zápěstí tvarem pravoslavného kříže, lebkou se zkříženými hnáty nebo hadem bizarně tetován jak se zakusuje do těla. Někteří vojáci si dokonce nechali tetovat „Bůh s námi a Atamanem Annenkovem“.
Dobrovolníci s takovými tetováními si byli vědomi toho, že v případě zajetí budou mučeni a zastřeleni.

Nostalgická láska ke staré císařské armádě inspirovala Borise Vladimiroviče Annenkova k organizaci a stmelení pluku černých husarů. Přes potřebu doplňování jednotek mladými muži a neustálé bojové operace byl Annenkov schopen svou armádu vystrojit stejnokrojem, který sám navrhl. Již svým vzhledem budili hrůzu a děs. Již nešlo o armádu a vojáky, byla to banda lupičů, sice s vojenskou organizací, ale o to více mělo obyvatelstvo příhraničního úseku Mandžuska obavy před zajetím a mučením, rabováním a vražděním.

Standartou divize byla černé vlajka s namalovanou lebkou a zkříženými hnáty, s nápisem „Bůh s námi“.( Бог с нами )».Stejný slogan byl namalován na všechna obrněná auta a vozy armády.

Husaři měli na sobě černé blůzy (tuniku s dvojitým zapínáním), Husarské kalhoty se stříbrnými pruhy (lampasy) a pelisses zdobenými bílými šňůry. Čepice zdobená lebkou se zkříženými hnáty.

Kozáci Atamanského pluku měli na sobě blůzy, stříbrné lebky na rukávech gymnasťorky,prošité klopy, kalhoty a na kalhotách zdobení „AA“ („Ataman Annenkov“) АА "(" Атаман Анненков ")

Prameny:
Анненков и его отряд в Синьцзяне // Вестник ПСТГУ. — Серия II. История. — 2007. — № 1. — С. 7-20
Серебренников И. И. Гражданская война в России: Великий отход. — М.: ACT; Ермак, 2003
Вениамин Шалагинов. Крах атамана Анненкова

Poznámka:
I když na fotografii vypadá Annenkov poněkud divně, jeho účes je v dnešní době podivný, hovoříme o důstojníkovi, generálporučík nositel vysokých carských řádů.

Upravený čepicový odznak vojáků oddílu Annenkova

[Altmann]

Rudá armáda dokázala kozácké jednotky porazit a rodiny odsunout

Toto je ukázka "bílého teroru", ale další obrázky bychom mohli vkládat, neb v té době se vraždilo a to doslova, neb vojáci z jednotek Rudé gardy přecházeli k bolševikům, ale i naopak.



7. září 1999 Vojenská vysoká škola Nejvyššího soudu Ruské federace odmítla rehabilitovat Borise Annenkova.
Источник: Атаман Анненков: главный отморозок Гражданской войны