Imperátorský řád Svatého Ondřeje

[Altmann]

Imperátorský řád Svatého Ondřeje
Императорский Орден Святого Апостола Андрея Первозванного
Imperial Order of St. Apostle Andrew the First-Called

Je nepravděpodobné, že tento řád bude v naší sbírce, ale to neznamená,že se nemůžeme s historii řádu seznámit alespoň zde na stránkách Slovenské faleristické společnosti.

Nejstarší, nejvznešenější ruský řád Sv. Ondřeje byl (snad) založen ruským carem Petrem I. již v roce 1682, ale zcela přesně lze konstatovat, že řád se objevuje jako nejvyšší vyznamenání ruského panovníka v roce 1689 (či 1699). Petr I. si i založením řádu, který byl zasvěcen nejvyššímu patronu země upevnil své postavení vládce Ruska.

STATUT ŘÁDU:

Usnesením, či přesněji nařízením cara bylo rozhodnuto udělovat tento řád za vynikající vojenské úspěchy, vyhranou válku, či vyhranou rozhodující bitvu války, ale také za vynikající výsledky v upevnění státní moci, tj. byl určen vysokým státním úředníkům, diplomatům, ale i cizincům.
Udělením řádu sledoval Petr I. i posílení moci své, ale také chtěl povzbudit ostatní vojáky a šlechtice k dalším úspěchům ve válce či organizaci a budování země.

V roce 1720 se stává car velmistrem řádu. Car Petr Alexejevič se stává rytířem řádu již v roce 1703 za vojenskou akcí v ústí řeky Něvy a zajetí švédských lodi. Jako zcela první řádový rytíř je uváděn generál-admirál F.A. Golovin (1650-1706), který řád obdržel v roce 1699.

Statut řádu z roku 1720 stanoví celkový počet 24 rytířů. Tento počet zahrnuje rytíře ruské i cizozemské, ale již v průběhu života cara Petra I. dosáhl počet rytířů čísla 38 a do konce řádu vlastního nebyl tento stanovený počet upraven.

V den korunovace cara Pavla I. byl dne 5. dubna roku 1797 potvrzen státu řádu.

Car Pavel Petrovič stanovil zákonem skutečnost, že tento carský domácí řád bude udělen mladým členům carské rodiny, chlapcům (velkoknížatům) pří křtu svatém, tedy jinak řečeno do kolíbky.

V době panování cara Pavla I. dochází k prvnímu udělení řádu členům ruské pravoslavné církve a prvním rytířem řádu se stává metropolita Novgorodu a Petrohradu Gavril (Gabriel).

Od roku 1797 mohl být řád Svatého Ondřeje, jako mimořádná pocta a odměna udělen s brilianty. Takovéto dekorace nacházíme v Ermitáži, ale i dalších evropských muzeích, ale i soukromých sbírkách.

Carské nařízení ze dne 5. srpna roku 1855 připouští, zcela mimořádně za projevenou vojenskou statečnost a zásluhy ve válce meče, které jsou v tomto případě umístěny u klenotu zkřížené pod korunou klenotu a u řádové hvězdy zkřížené přes střed hvězdy.

Řád Sv. Ondřeje měl v ruské vyšší společnosti zcela mimořádné postavení. Byl vyhrazen nejvyšším spolupracovníkům cara a jeho udělení znamenalo mimořádné společenské postavení či jeho polepšení. V případě,že byl udělen tento řád, dekorovaný šlechtic obdržel (pokud nebyl již majitelem) další čtyři mladší ruské řády a tyto klenoty obdržel zároveň s klenotem řádu Svatého Ondřeje. Jde o tyto řády:

- řád Svatého Alexandra Něvského
- řád Bílé ho orla
- řád Svaté Anny, klenot 1. stupně
- řád Svatého Stanislava 1. stupně


Řádová deviza: Za víru a věrnost
Девиз ордена — «За Веру и Верность».

Tento řád, který je udělován v jediném stupni a který tedy nazýváme „velkým řádem“ se sestává z řádového klenotu, světle modré velkostuhy, řádové hvězdy a může být udělen na řádovém řetězu,.

Řád Sv. Ondřeje se nosí na velkostuze, ale při slavnostních příležitostech jako je např. řádový svátek se i tento řád nosí na zlatém řádovém řetězu.

Popis řádového klenotu:

Avers:
Řádový klenot je zlatý, černě smaltovaný dvouhlavý orel. Na hrudi orla je symbolika řádu, tj. ondřejský kříž s postavou ukřižovaného světce (Sv. Ondřeje). Světec je smaltovaná v přirozené tělní barvě. Na koncích ramen kříže jsou písmena:

„ S / A / P / R /“(Sanctus Andreas Patronus Russiae)
(Svatý Ondřej patron Ruska)

Orel je převýšen carskou korunu (přesnějí je na této koruně zavěšen).

Revers:
Na zadní straně orla je bílá páska s nápisem:

„За Веру и Верность».
(ZA VÍRU A VĚRNOST)

Řádová hvězda:
Jde o klasickou osmicípou hvězdu se středovým medailonem, žlutě (zlato) medailonem na kterém je položen černý dvouhlavý orel V modrém mezikruží je řádové heslo:

„ZA VÍRU A VĚRNOST„

V dolní části je vavřínová ratolest.

Řád se nosí na světle modré velkostuze přes pravé rameno a je doplněn řádovou hvězdou.


Řád je doplněn osmicípou stříbrnou hvězdou . Na středu hvězdy je položen zlatý medailon s dvouhlavým carským orlem . Kolem tohoto symbolu na modře smaltovaném mezikruží je azbukou rozloženo řádové heslo :
ZA VÍRU A VĚRNOST

Pod touto řádovou devizou je malý věneček z vavřínových listů .

Řádový řetěz je tvořen články trojího provedení ( viz detailní obrázek jednotlivých článků) . První článek řetězu je tvořen státním erbem , smaltovaný článek v podobě zdobné kartuše s carskou korunou a dalším článkem, je opět zdobný medailon .Řádový řetěz byl vyroben ze zlatá , či zlaceného stříbra .

Velikost řádového kříže i hvězdy není přesná , neb v každém historickém období byl náhled na klenotnické zhotovení klenotu , velikosti hvězdy rozdílný . Jako příklad uvádíme :

Hvězda : 80 mm , 89 mm ,77 , 7 mm , 76 mm , 81 , 6 mm.

Řádový klenot : 90 , 7 mm x 56 , 7 mm
86 , 8 mm x 63 , 0 mm

Po roce 1917 byl tento řád vzácně udělován neb jde o domácí řád. Nové Rusko po dohodě s Romanovci přebírá tento původní řád, obnovuje jeho slávu.
Výnosem předsedy Nejvyššího sovětu číslo 757 ze dne 1. července 1989 byl řád Svatého Ondřeje obnoven jako nejvyšší vyznamenání Ruska. Prvním rytířem řádu se stává akademik Dmitrij Lichačev, druhý řádový klenot obdržel generál Michal Kalašnikov.

Literatura:
И.Г. Спасский : Иностранные и Русслие Ордена до 1917 года .ИздаватЪелство государственного Ермитажа. Ленинград 1963
Симонов А. А., Закатов А. Н. Императорские Ордена России (1698-1997). М. 1997.

E.N. Ševaleva : Katalog řádů a vyznamenání , medailí a čestných odznaků ( Leningrad 1962 )

[Altmann]

Tento nádherný řád by si jistě zasloužil doplnění dalšími obrázky. Dovolíme si upozornit na portrét prvního řádového rytíře, další obrázek je ukázka honosného řádového řetězu a nakonec i přenádherná hvězda v etuji.

[k6i6t6o]

V denníku generálneho tajomníka rakúskeho veľvyslanectva Johanna Korba sa objavuje poznámka zo dňa 20. marca 1699 o založení rádu Svätého Ondreja cárom Petrom I. Historici však uvádzajú dátum vzniku tohto rádu o rok skôr, a to 30. augusta 1698. Cár Peter I. si vybral za patróna rádu svätého Ondreja, patróna Ruska. Prvý kostol zasvätený tomuto svätcovi sa na území Ruska objavuje v roku 1086 v Kyjeve. Historikom nie je známe či Petrov výber bol náhodný, alebo ho zaujal obraz svätca, ktorý skoro celý svoj život strávil na cestách a spolu s bratom Šimonom Petrom bol patrónom rybárov / námorníkov. Založením Rádu svätého Ondreja si Peter I. upevnil svoje postavenie vládcu v Rusku, ako aj postavenie samotného Ruska, krajiny stojacej v kultúrnom rade ďalších európskych krajín.
Stanovy rádu hovoria, že: Rád je určený za vynikajúce vojenské úspechy, vyhratú vojnu, vyhratú rozhodujúcu bitku vo vojne. Taktiež bol určený za vynikajúce výsledky upevňovania štátnej moci. V roku 1797 dochádza cárom Pavlom I. k dodatku o udeľovaní rádu, mladým chlapcom, členom cárskej rodiny, pri ich krste. Od rovnakého roku sa mohol rád, ako mimoriadna pocta, udeľovať s briliantmi. Rád mohol obdržať nielen vlastenec, ale aj cudzinec.

Prvým nositeľom rádu sa v roku 1699 stal generál-admirál F. A. Golovin. Ako druhý ocenený bol hajtman Mazepa, ktorého neskôr za zradu pozbavili rádu. Samotný Peter I. obdržal rád až v roku 1703 za konkrétny vojenský čin – dobitie dvoch švédskych vojenských lodí v ústi Nevy. Do konca existencie rádu, je známych 40 udelení.

Rád svätého Ondreja je udeľovaný v jedinom stupni. Skladá sa z rádového klenotu, svetlomodrej veľkostuhy a rádovej hviezdy. Zaujímavosťou je, že ako jediné ruské vyznamenanie, môže byť udelený na rádovej reťazi.

Averz rádového klenotu tvorí modrý ondrejský kríž s ukrižovaným sv. Ondrejom, smaltovaným v telesnej farbe. Na koncoch ramien kríža sú písmená „S / A / P / R (Sanctus Andreas Patronus Russiae – Svätý Ondrej patrón Ruska)“. Po roku 1725 bol symbol doplnený zlatým, čierno smaltovaným dvojhlavým ruským orlom, nesúcim na hrudi kríž s ukrižovaným svätcom. Orol je prevýšený cárskou korunou, na ktorej je zavesený oboma hlavami.
Reverz zobrazuje zadnú stranu orla nesúceho bielu stuhu s rádovym heslom „За Веру и Верность (Za vieru a vernosť)“.

Hviezdu tvorí osemcípa hviezda so zlato žltým stredovým medailónom, nesúcim čierneho dvojhlavého orla. V modrom medzikruží je rádove heslo „За Веру и Верность (Za vieru a vernosť)“. Dolná časť je doplnená zelenou vavrínovou ratolesťou.

Rád sv. Ondreja mal v ruskej vyššej spoločnosti mimoriadne postavenie. Jeho udelenie znamenalo mimoriadne spoločenské postavenie, či jeho polepšenie si. Patrí k prvému a najvyššiemu rádu Ruskej ríše. Po roku 1917 bolo udeľovanie tohto rádu zrušené. 1. júla 1998 Rád sv. Ondreja obnovili ako najvyššie vyznamenanie Ruskej federácie.

Literatúra:
František Lobkowicz – Encyklopedie řadu a vyznamenání
Афонькин С. Ю . Все о самых знаменитых орденах мира
http://ru.wikipedia.org/Орден_Святого_апостола_Андрея_Первозванного

[Altmann]

Talíř ze servisu, který patřil rytíři řádu sv. Ondřeje, polního maršála knížeti
, Барятинскому светлейшему князю Барятинскому.
Vyrobeno carskou továrnou na výrobu porcelánového zboží z roku 1866. Průměr 24,5 cm.

Dar carského servisu představoval vysokou hmotnou hodnotu, kterou si mohl dovolit jen nejbohatší obchodník.

Pro zajímavost na druhém místě v pořadí je Rakouský řád Leopolda.


Kníže Vladimir Ivanovič Baryatinsky ( 1817 - July 2, je 1875 ) - ruský generálporučík , pobočník generál , předseda soudního sboru . Mladší bratr polního maršála A. I. Baryatinského