Kříž byl určen pro tehdejší armádu nezvykle širokému okruhu příjemců a tak i z tohoto důvodů jsou drahé kovy nahrazeny jen stříbrem a železem. Symbolika pouhého železa je však zároveň i výrazem těžké v Prusku zvané „železné doby“. V Pruské armádě, která s mimořádnou statečnosti společně s Ruskými a Rakouskými jednotkami utočila na Francouze si dle samotného krále vyznamenání zasloužil téměř každý voják, ale jednak ekonomická situace země a jistě i to, že by se znehodnotil význam Železného kříže byl zaveden systém stálého počtu vyznamenání a i ti, kteří se vyznamenali mimořádnou statečnosti již v letech 1813 -1815, museli na kříž čekat, až některý z jeho nositelů zemře. Tento systém byl zaveden v jednotlivých pruských plucích a o evidenci nositelů a stanoveného pořadí se vedli přesné záznamy ( které však byly mnohdy i stálým svárem mezi vojáky). Nařízení bylo poněkud zmírněno až ve třicátých letech XIX. století a poslední kříže byly uděleny v roce 1839 tedy hodně dlouho po slavné porážce Napoleona .
Železný kříž se členil:
Železný kříž II. třídy (Eisernes Kreuz II. Klasse)
Železný kříž I. třídy (Eisernes Kreuz I. Klasse)
Velkokříž Železného kříže (Großkreuz des Eisernen Kreuzes)
Zcela mimořádné zhotovení Železného kříže na zlaté hvězdě bylo vyrobeno pouze a zcela výjimečně. Bylo pojmenováno podle jednoho z největších německých vojevůdců, polního maršála Gebharda Leberechta von Blüchera, jemuž byl 18.6.1815 uděleno. ( Blücherstern)
Historicky doložitelné udělení velkokříže Železného kříž 1813.
Velkokříž Železného kříže 1813
(Großkreuz des Eisernen Kreuzes)
Velkokříž Železného kříže má stejný tvar jako Železný kříž 1813 II. třídy, ale liší se velikosti a způsobem zavěšení - nosil se na přibližně 45 mm široké stuze jako nákrční dekorace.
Avers:
Železný kříž má tvar černého, hladkého tlapatého kříže se stříbrnou obrubou a s rameny rozšiřujícími se na koncích. Rozpětí ramen bylo zhruba 60 mm.
Revers:
Má stejný tvar a vzhled jako avers, jen uprostřed kříže byly umístěny dubové ratolesti ve tvaru kříže a písmena "FW" (Friedrich Wilhelm"). Na spodním rameni byl umístěn letopočet založení 1813 a na horním rameni pruská královská koruna.
• Gebhard Leberecht von Blücher (31. srpna 1813)
• Friedrich Wilhelm Bülow von Dennewitz (15. září1813)
• Kronprinz Karl Johann von Schweden (podzim, přesný měsíci není znám 1813)
• Bogislav Friedrich Emanuel von Tauentzien (26. ledna 1814)
• Johann David Ludwig Graf Yorck von Wartenburg (31. března 1814)
Počty udělení Železného kříže 1813:
Nejprve bych rád upozornil, že tato čísla jsou jen přibližná či orientační. Dále v průběhu let se vyrobilo větší množství náhradních křížů, které označujeme názvem“druhé kusy“
Celkově hovoříme o zhruba :
Královská objednávka byla na 15.439 dekorací a z tohoto počtu 4595 důstojníků to znamená,že to byla objednávka i na kříže I.třídy a dále 369 křížů II.třídy bylo uděleno na stuze pro nebojovníky . Dnes již těžko zjistíme, kolik křížů bylo uděleno spojencům a to především v ruské armádě.
Pozorný čtenář si jistě položí otázku, jak to bylo s udělováním kříže v rámci pluku po smrti nositele. Je celkem jisté, že kříž byl zcela jistě poškozen nošením, ouško muselo být měněno a stuha také nemohla být zcela původní. Je tedy přirozené, že získat zcela zaručený originální kříž 1.nebo 2.třídy je zhola nemožné již z těchto důvodů. Zajímavá je i otázka, zda při úmrtí byl novému majiteli vystaven udělovací dekret, jak byl proveden zápis v osobních dokladech vojáka. Toto jsou otázky, které jsou řešeny ve specializované německé historické a faleristické literatuře a osobně si myslím,že nejlepším znalcem této jedinečné problematiky byl již zesnulý pan Dr. Klietmann (byl to i přítel pana Měřičky).
V knize pana Svetozára Pavlíka: (kterého jsem si velmi vážil) jsou počty poněkud jiné. V jeho knize je tento kříž vyobrazen, on sám mi napsal, že mu kříž na aukci zakoupil ve Švýcarsku jeho dobrý přítel, ale bohužel později sám uznal (nerad) , že to je jen kvalitní kopie.
S Železným křížem 1813 souvisí i tak zvaný Chlumecký kříž, který najdete ZDE:
viewtopic.php?f=142&t=980 Literature:
Maximilian Gritzner: u.Verdiensorden Ritter, Leipzig 1893
Herman von Heyden: Ehren-Kriegs-Zeichen Denkzeichen Verdienst u.Dienstalters Zeichen-u. Deutschlandnds Österreichs
Vyznamenání a bojové odznaky třetí říše 1.
Svetozár Pavlík
Vydavatelství Kozák-Press 2007
ISBN 978-80-969292-6-9
http://en.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Yor ... Wartenburghttp://de.wikipedia.org/wiki/Karl_Friedrich_Schinkelhttp://de.wikipedia.org/wiki/Deutscher_Orden (je to zde i česky)
http://de.wikipedia.org/wiki/Völkerschlacht_bei_Leipzig
(doporučuji pročíst, je to slavné vítězství našich (rakouských)vojáků, která nám německá historie tak trochu ukradla a které si Ne zcela po právu přisvojila!
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3 ... 9stv%C3%AD