Medaile pro pražské měšťanské ozbrojené sbory 1866

[Altmann]

Medaile pro pražské měšťanské ozbrojené sbory 1866
Prager Bürgerwehr-Medaille 1866



Po porážce rakouské Severní armády vedené polním zbrojmistrem Ludvíkem Benedekem,dne 3.čercence 1866 v bitvě u Hradce Králové bylo o výsledku války rozhodnuto.Již 8,července vstoupily jednotky pruské armády do Prahy. Praha však byla již zcela evakuována, všechny císařské úřady a městské orgány Prahu opustily.Správa města zůstala v rukou městské rády. Proto pražský purkmistr Dr. Václav Bělský vyjel s pražským arcibiskupem Bedřichem knížetem Schwarzenbergem vstříc pruským jednotkám až do Českého Brodu a zde dohovořil podmínky vzdání Prahy.
Na tyto pražské události nám zachoval osobní vzpomínku bývalý redaktor Národních listů Antonín Kotík,který napsal,že vlastní obsazení Prahy začalo v krásné neděli července,kdy kolem desáté hodiny vstoupila pruská vojska ve vzorném pořádku ve vyrovnaných šicích a v parádních uniformách s hlučnou hudbou a vlajícími prapory přes Karlín,Poříčskou branou do Prahy.Vzhled vojáků byl výtečný a netvářili se nepřátelsky. Občané Prahy vytvořili špalíry na chodnících. Ubytováni vojáci předváděli své jehlovky a v obchodech platili hotovými penězi. Mnozí z nich pocházeli z Kladska a Ratibořska a dokázali se i česky dohovořit.
Na pražském Hradě zavlál pruský prapor a na nárožích ulic se objevilo tiskové prohlášení vrchního velitele" "Staroslavnému království českému", zde bylo obyvatelstvo vyzýváno ke klidu a k pořádku s tím,že Prusové nepřišli do Prahy a do Čech jako nepřátelé,ale že budou šetřit národních a historických práv.To bylo taktické,neb Prusové podporu českého lidu potřebovali.Dokonce byla uvolněna cenzura a správa města i s policii byla svěřena purkmistrovi a sboru obecních starších.Purkmistr Bělský měl tehdy pro udržování pořádku a hlídkování tři ozbrojené sbory.
Byl to sbor měšťanských ostrostřelců,pak městská garda,která ve své tradici navazovala na obdobný sbor z doby císaře a krále Karla IV. a konečně policejní občanský dobrovolnický sbor,který se ustavil právě v dramatické době roku 1866.

Poražené Rakousko nemělo jistě zájem, na rozdíl od vítězného Pruska, na vydání pamětní medaile.Přesto však ještě v roce 1866 císař vydal dvě medaile. My se zaměříme na medaili v pořadí druhou a to je medaile, založená dne 25.října 1866 a která byla udělena příslušníkům tří pražských sborů.Medaile obdržela označení Pražská medaile pro měšťanské ozbrojené sbory z roku 1866(Die Prager Burgerwehr Medaille fur das Jahr 1866).Důvodem císařova rozhodnutí se stal ten fakt,že Praha se stala místem závěrečných mírových jednání.

Vídeňská státní mincovna použila pro lícovou stranu Tautehaynovy předlohy tyrolské medaile.Medaile má tedy průměr 31mm,při síle 2mm a hmotnost medaile je 13,8g.Rubní stranu rytec Taytenhayn upravil, do středu umístil výrazný letopočet 1866 Letopočet je zarámován do poměrně širokého dubového věnce.Tato medaile byla udělena celkem 1080 gardistům a i když je předpoklad,že ražených bylo zhruba 1200-1500 můžeme hovořit o této medaili jako o velké vzácnosti.Medaile se předávala v pěkné a dnes již vzácné etuji o rozměrech 112x64mm vypouklé,potažené tmavočervenou kůži. Na víku je opět nápis: PRAGER BURGWEHR MEDAILE. Stuha byla předepsána trojúhelníková dělená bílá a třešňově červená, vyrobená z jemně tkaného rypsu. Ale objevuji se vzácně i medaile zavěšené na průvlečné stuze, kde odstín červené byl až do fialova.Existuji i miniaturky,které výskytem jsou vzácnější než samotná medaile.


Poznámka:
V současné době se hovoří o medaili vydané pro české příslušníky Pražského sboru. ANO i tak to můžeme chápat, pokud si pojem český přeložíme do jedině správného významu tj. občan či poddaný Českého království žijící v Praze a to v našem případě vedle Čechů byli i Pražští Němci a dokonce i Židé. U této medaile je možné či téměř jisté,že musí existovat seznam pražských měšťanů a je docela možné, že některý z mladých nadějných historiků tento seznam objeví ve sbírkách některého i četných pražských muzei.

Prameny:
Měřička Václav a Svoboda Zbyšek:Pamětní dekorace z války 1866
Měřička V.! Rakouské, rakousko-uherské vojenské a občanské záslužné a pamětní medaile I. část,Praha 1974
Heyden Herman: Rhrenzeichen der erloschenen und bluhenden Staten Deutschlandes und Osterreich.Ungarns.
Archiv autora + vyobrazené dekorace ze sbírky našeho kolegy „Dozr“

[Altmann]

Pražská medaile je jistě vzácná a ještě vzácněji se objevuje miniaturka. Dovolíme si proto malou ukázku medaili i mini.

[Altmann]

Pražská medaile by rozhodně neměla chybět v žádné naší sbírce. Na doplnění ze sbírky kolegy Kodydka je krásná miniaturka s unikátní etujkou. Za celý svůj sběratelský život jsme podobnou etujku neviděl a v tomto kompletu jde o velkou nádheru a mimořádnou vzácnost>

[teodor]

tak toto je skutočná paráda... miniatúry v etuách sú vždy ozdobou zbierky

[k6i6t6o]

5 minút som pozeral s otvorenými ústami

[sefit]

osobný postreh...dekorácia v etuji (prakticky akákoľvek) je vždy omnoho feleristicky atraktívnejšia ako dekorácia bez etuje. To platí najmä v prípade medaile ako je táto. Oficiálna etuja totižto neexitovala a tak si ju držiteľ, aj sa tak rozhodol, nechal zhotoviť sám na svoje vlastné trovy. To je prípad etuje pri medaile v pôvodnej originálnej "plnej veľkosti", tak aj miniatúrky na neskoršom príspevku kolegu "altmann". Etuja pri originálnej medaile (zbierka "dozr") pochádza z neskoršieho obdobia (70-80 roky 19. stor.). Je to etuja s "fazónou" straších KM 1873 (taktiež privátna výroba), navyša stuha na medaile už nie je pôvodná, ale náhradná, pričom je upravená na nosenie na civile pri významných príležitostiach. Ako komplet je to samozrejme veľmi autentické a aj vzácne. Pri zaradení takéhoto kompletu do ponuky seriózneho aukčného domu v Rakúsku či Nemecku by bol záujem faleristov veľký a len by tak po ňom "zaprášilo". To isté platí aj pri miniatúrke v etuji, tá sa dokonca zdá byť vyrobená ešte v období alebo tesne po roku 1866. Situácia je však iná, pokiaľ je v ponuke len samotná minatúra. Mal som možnosť sledovať aukciu, keď takáto miniatúra necenená podobne ako medaila v "originálnej veľkosti" zostala "na ocot", pretože z nejakých a niekedy neznámych príčin je o ne záujem minimálny, najmä v porovnaní s medailou v "plnej veľkosti".