BDM-Leistungsabzeichen

[Altmann]

BDM-Leistungsabzeichen

Ozval se mi kolega s tím, zda znám tento odznak neb prý jde o starý sportovní odznak z Brna. To je snad hlavní důvod proč si odznak popsat, neb to není pravda.
Jde o odznak BDM známý jako odznak německých dívek- Za zásluhy.

Svaz německých dívek byla mládežnická organizace mladých žen ve věku 13-18 let. Mladší dívky ve věku 10-13 let měli svoji organizaci (Jungmadel Bund) . Do roku 1930 jsou tyto dívčí skupiny volně organizovány ve Federaci německých dívek a od roku 1933 je i výchova mladých dívek plně pod ideologickou kontrolou a vedení NSDAP. Výchova mimo ideologie byla zaměřena na vedení domácnosti a celkově na roli německé ženy- matky. Dále byla děvčata školena v tělesné, ale hlavně branné přípravě, duševnímu či přesněji psychologickému školení, zdravotní péče. K získání odznaku musela děvčata absolvovat přezkoušení, které bylo náročné na psychiku i fyzickou připravenost. Jde např. o delší pochody a noční bojové hry.

Dnem 1. prosince 1936 se členství v rámci „Zákona o Hitlerově mládeži” stalo povinným. Vedení BDM a JM spadalo do kompetence Říšské referentky (Reichsreferentin). Tou byla v období 1930 – 1937 Trude Mohrová, v letech 1937 – 1945 Jutta Rüdigerová. Cílem Svazu německých dívek byla tělesná a ideová výchova ve smyslu nacionálně socialistické ideologie, stejně jako výchova k vedení domácnosti.

Podmínky pro udělení odznaku:

Odznak založil 1. června 1934 Říšský vedoucí mládeže Baldur von Schirach. Podobně jako v případě přípravy na získání Výkonnostního odznaku HJ, se i dívky zdokonalovaly v tělesných cvičeních a procházely světonázorovým školením, aby posílily ducha a přivedly na svět nové odolné pokolení. Pro získání odznaku musely dívky obstát ve zkouškách v oblasti tělesných cvičení, zeměpisných znalostí (orientace v terénu dle mapy) a první pomoci. Výkonnostní odznak měl být udělován ve dvou stupních – bronzovém a stříbrném, přičemž získání bronzového stupně mělo být předpokladem pro možnost získání stupně stříbrného. Udělení stříbrných stupňů odznaku nejsou prokázána, existují však vyrobené dobové originály. Od podzimu 1934 je zmiňován pouze Výkonnostní odznak BDM bez klasifikace stupňů. Ale ve sbírkách se opravdu "stříbrné" odznaky vyskytují i když mnohé jsou upravené bronzové odznaky - postříbřením.
Celkem bylo uděleno více jak 120.000 odznaků. Udělování probíhalo v letech 1934 – 1945.

Avers:
Přední strana odznaku je pravoúhlá, prořezávaná, se stylizovanými písmeny „B D M“ a je spojená se zadním plným dílem. Do prostoru mezi těmito díly je vložena kovová destička, potažená stužkou s třemi nad sebou umístěnými horizontálními pruhy v pořadí červená / bílá / červená. Destička se stužkou po stranách mírně přesahuje základní díl.

Revers:
Bez výtvarného zpracování. Na hladké ploše je vyražena ochranná značka „RZM“ v kruhu ( Reichzeugmeisterei) a RZM kód výrobce ve formě „M1/..“ (nejčastěji se vyskytuje výrobní značka „M1/15“firmy Ferdinand Hoffstätter, Bonn am Rhein). Ve středu plochy odznaku je pevně naletováno lůžko pro mosazný spínací špendlík. Ve spodní části je vyraženo číslo udělení, u oficiálních náhradních kusů, které mohly být dokoupeny nositelkou, je nahrazeno číslo udělení písmenem „B“

Materiál:
Odznaky jsou vyrobeny z bronzu, případně z náhradního kovu upraveného do barvy bronzu.
Miniatury není žádná znalost o miniaturkách, odznak se nosil pouze in natura.

Poznámka:
Převzato z tisku
Od 1. prosince 1936 vstoupil v platnost zákona o Hitlerjugend a do této doby dobrovolné členství se stalo povinným. BDM se tak stal vedle školy a rodiny dalším nacionálně socialistickým výchovně-vzdělávacím faktorem. Do svazu se dostalo i mnoho děvčat, která o členství nestála a jejich dezorientace postupně gradovala. Tato děvčata se stavěla proti NS výchově a pro mnohé další svaz ztrácel povinným členstvím na atraktivitě. V roce 1937 spadala organizace na župní úrovni sice pod HJ, ale v místních a okresních oddílech mohla pracovat samostatně. Dívky od 10 do 15 let tvořily oddíly Kuřátek (německy Kükengruppen) a od 15 let výše tzv. dívčí společenstva Mädelschaften.
Vedení HJ se snažilo atraktivitu svazu zvyšovat vzděláváním v domácím hospodářství a do roku 1938 založilo 14 BDM-rodinných škol (BDM-Haushaltsschulen) a od 19. ledna 1938 nabízelo pro starší členky zapojení do díla „Víra a krása” (BDM-Werk Glaube und Schönheit). Sport s veřejným pochodováním s plnou polní postupně ustupoval novému zaměření na rodinnou výchovu. V popředí dívčí tělesné výchovy stála grácie a ženskost. Dokonce i tábory s přenocováním se staly pro dívky nepřípustné a místo mašírování se učily pochodové písně. Ženská stránka BDM-výchovy se projevila také v novém zaměření na zdravotní výchovu. Z minulosti zůstala zachována pouze civilní ochrana, jelikož korespondovala u „vyšších míst” s představou možné války.


Nejhorší hrůzy války prožívala děvčata, která byla "dobrovolně" zařazení do protiletadlové služby. Neb mladé dívky s krátkodobým výcvikem nahradili může u protiletadlových děl. Děvčata ve věku 16-18 let dokázala v mnoha případech opravdu muže nahradit. Další válečné využití mladých dívek bylo jako pomocných sester Německého Červeného kříže a zde pracovali tvrdě a poctivě. Po roce 1945 byla organizace na základě závěru Norimberského soudu rozpuštěna,
Válka je mimořádně krutá, ne jen dívky v Německu, ale i v Anglii či bývalém SSSR v mnoha případech nahradili muže a to nejen v "ryze ženských funkcích"ale i jako odstřelovač, zdravotní sestry v poli atd.