Československý válečný kříž 1914-1919

[Altmann]

Československý válečný kříž 1914-1919

Roman Jedlička - Ladislav F. Sedlák

Političtí zástupci prozatímní vlády v zahraničí, ale i velící důstojníci si byli zcela vědomi toho, že bojujícího vojáka je nutno ocenit, odměnit viditelně nošenou dekorací, která by prokázala jeho statečný přístup ke vzniku a budování nové samostatné vlasti. Tato problematika byla řešena především politiky ve Francii. Situace čs. legií v Rusku byla sice složitá, ale mladí kapitáni, pozdější generálové byli ovlivněni boji u Zborova, Bachmače a na „magistrále“ a chápali, že své vojáky musí vyznamenat na důkaz statečnosti a zásluh důstojnou dekorací, která se minimálně vyrovná tehdejším řádům a vyznamenáním carského Ruska a později i dekoracím spojencům, především Anglie.

K politické shodě došlo velmi pozdě a stanovy kříže jsou zveřejněny dne 8. listopadu 1918, ale se zpětnou platnosti od 27. července 1914. Ještě později, dne 27. července 1919 je rozhodnuto, že stuha může být přizdobena malou zlatou pěticípou hvězdičkou, která bude vyjadřovat osobní (individuelní) pochvalu citací v armádním rozkazu.

Na základě stanov se Válečný kříž z let 1914-19 stává nejvyšším vojenským vyznamenáním udělovaným za statečnost a válečné zásluhy (tolik provizorní čs. vláda v Paříži). Stanovy řádu jsou v roce 1919 rozšířeny s tím, že tento kříž bude udělován i statečným obráncům vlasti z let 1919 (boje proti maďarským bolševikům na Slovensku).
Československý válečný kříž 1914-1918 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělované jak vojákům československých revolučních vojsk, tak i praporům a korouhvím československých revolučních vojsk z první světové války a účastníkům bojů na Slovensku v letech 1918 až 1919.

Lze s jistotou předpokládat, že některé atributy jsou převzaty z Francie. Článek 5. stanov říká, že vojáci jednotek, které jsou pochváleni armádním rozkazem nosí na stuze „Lipovou ratolest“ jako viditelné znamení pochvaly, ale i ratolest za citaci v rozkaze armádního sboru či divize.

V roce 1919 je statut Válečného kříže doplněn či rozšířen tak, že jednotlivci, kteří obdrželi pochvalu v armádním rozkaze si jako viditelné ocenění na stuhu upevní stříbrnou hvězdičku a vojáci s citací v divizním rozkaze, hvězdičku bronzovou.

Popis dekorace:

Avers:
Bronzový kříž z bronzu o průměru 37 mm na šířku a 42 mm na výšku (včetně kulovitého ouška). Podoba či tvar kříže je bezesporu zajímavý, neboť ramena mají podobu vzájemně do sebe zapuštěných kruhů, které mají v průměru 9 mm a zároveň je jejich okraj plastický zdvojený. V horním kruhu (rameno kříže?) je znak Čech, v našem případě je to heraldická postava k pravé straně hledící dvouocasý lev, v dolním kruhu je znak Slovenska (trojvrší s patriarším křížem), pravé rameno nese v kruhu znak Moravy (šachovaná orlice) a levé rameno znak Slezska (orlice s pružinou na hrudi).

Revers:
Zadní strana je plastická, dělená opět vzájemně propletenými kruhy, ale na rozdíl od přední strany není zde okraj zdvojený, je pouze plasticky zvýšený. Do všech čtyř těchto kruhů jsou vloženy lipové trojlístky s květem.Tyto trojlístky svými vrcholky míří do středu kříže. Ve střední části je naložena plastická, vzájemně propletená iniciála nového státu „ČS“.

K hornímu kruhy či rameni je pevně napojeno závěsné ouško, které může být úzké nebo kulovité. Ouškem prochází závěsný kroužek k upevnění dekorace na stuhu.

STUHA:

Původní stuha je z červeného hedvábí, šířka 37,5 mm se třemi 4 mm širokými bílými pruhy, které protínají velmi úzké červené proužky. Okraj stuhy je červeně začištěn. Pozdější stuhy jsou širší (40/41 mm) a nejsou hedvábné. V poměru k šířce stuhy jsou rozdílné i bílé proužky na stuze. Barva stuhy je také nepatrně rozdílná, mnohdy je růžová, jindy rumělkově červená až k barvě tmavě červené. Toto je dáno vždy pouze výrobcem, zde netřeba bádat, proč je barva stuhy poněkud tmavší či naopak světlejší.

Lipová ratolest:
Bronzová ratolest je 35 mm široká a 15 mm vysoká a je to vlastně pět lipových lístků s jedním květem. Jednotlivý lipový lístek má rozměr 12 x 11 mm.

Hvězdičky:
Velikost, která je uváděna mezi 8-12 mm, je opravdu různorodá a mnohdy nepředpisová.

Jako umělec se uvádí grafik a český malíř František Kupka s tím, že kříž modeloval Francouz Emil Purghart.
V současné době se však většina badatelů přiklání k názoru, že autor kříže byl francouzský sochař Antoine Bourdelle. O tom, kdo byl autorem kříže, tedy můžeme tak trochu pochybovat, ale o tom, že náš slavný rodák malíř a umělec F. Kupka stál u zrodu kříže snad pochybovat nemusíme.

Varianty jsou zpracované dle rozdělení pana Václava Měřičky:

Tyto kříže existují v mnoha variantách, které se nepatrně liší. Snad bude nejlépe opět se držet již daného a osvědčeného rozdělení tak, jak je zpracované naším předním faleristou panem Měřičkou.

I. vydání z let 1918-1920, které se dělá na další skupiny či typy:

- Typ A - barva kovu je světlá (bronz světlého odstínu), rozměr kříže je uváděn 38,2x42,5 mm, ouško je úzké, válcovité v šířce pouhých 2,8 mm, tloušťka kříže 4,3 mm. Snad základním znakem, který odlišuje tento typ od ostatních, je masivní, široký patriarší kříž ve slovenském znaku, u lva nevykreslená hříva. Tento typ označujeme jako pražské vydání.
- Typ B – kříž je vyroben opět ze světlého odstínu bronzu, rozměr dekorace 38,2x43 mm, ouško kulovité v průměru 4 mm, tloušťka kříže 4,2 mm. Patriarší kříž je opět masivní, střední vrch špičatější, než je tomu u typu „B“.
- Typ C – kov je vyroben ve světlém odstínu bronzu, rozměr 37,5x42,3 mm. Ouško kulovité o velikosti 5 mm, tloušťka kříže 4,5 mm. Patriarší kříž je opět větší a masivnější
- Typ D – Kříž je vyroben z bronzu světlého odstínu, kulovité ouško o velikosti 5 mm, velikost kříže 37x42 mm, tloušťka kříže 4,1 mm. Patriarší kříž je masivní.

II. vydání z let 1920-1938 se dělí opět na podskupiny:

- Typ A - kříž je vyroben z tmavého bronzu o rozměru 38,5x42 mm, ouško je kulovité o průměru 4,3 mm, tloušťka kříže je 3,3 mm. Patriarší kříž je u této ražby jemný až subtilní, hříva na hrudi lva je vykreslena detailně, trojvrší je špičaté.
- Typ B - kříž je vyroben z tmavého bronzu o rozměru 37,7x42mm, ouško je kulovité o rozměru 5-5,2 mm, tloušťka kříže 3,1 mm. Trojvrší je subtilní, kresba lví hřívy je prokreslená, znatelná.

III. vydání je z let 1945 -1946
Kříž je zhotoven z tmavého (načervenalého) odstínu bronzu. Velikost kříže se uvádí v rozměru 37,5/37,7x 42,7/43,2 mm, kulovité ouško je v rozměru od 4,3 až 4,5 mm, tloušťka kříže je 4,2 mm.

Pokud pozorně pročteme toto dělení, které jistě nemusí být přesné, je nutno si položit otázku, zda tyto mírné odlišnosti nejsou dané jen výrobci, neb nikdo nepochybuje, že kříž vyráběly firmy i z komerčních důvodů, neboť důstojník či voják si svůj udělený originál uložil a pro běžné nošení využíval právě možnost nákupu takových dublet. Jistě že zde je možnost prokazovat, že se pan Měřička mýlí, ale on byl první a do dnešních dob i jediný sběratel (badatel), který dokázal zpracovat přehled a dělení nejen tohoto zajímavého kříže.

Kříž je zajímavý i svými doplňky a pochvalami:

1. S bronzovou lipovou ratolestí na stuze jako kolektivní pochvala jednotky, citace v armádním rozkaze. (Za každou další pochvalu je další lipová ratolest).
2. S bronzovým lipovým listem, který vyjadřuje pochvalu jednotky (citaci) v rozkaze velitele armádního sboru nebo divize.
3. Se stříbrnou hvězdičkou, která je znamením osobní pochvaly (citace) v armádním rozkaze.
4. S bronzovou hvězdičkou, která je znamením osobní pochvaly (citace) v divizním rozkaze.
5. Zlatá hvězdička na stuze Válečného kříže je znamením osobní citace v armádním rozkaze z bojů na Slovensku.
6. Stříbrná hvězdička na stuze Válečného kříže je opět znamením cti a osobní pochvaly uveřejněné v divizním rozkaze při příležitosti akce spojené s boji na Slovensku v roce 1919

K Válečnému kříži existuji i miniaturky různého provedení, různé kvality.

Pozn.
Oficiální název je Válečný kříž. Často je ale označován jako Čs. válečný kříž 1914 - 1918, někdy také s letopočtem 1914 - 1919.

Literatura:
Měřička, Václav: Československá vyznamenání - část 1. Hradec Králové, ČNS 1972.
Pulec, Vladivoj: Československá státní vyznamenání, státní čestná uznání a ceny. Praha, SNTL 1980.
Sukeník, Ludvík - Novotný, Vlastimil: Československá vyznamenání 1918-1948. Hodonín, OB-ZP 1997.

[strenk]

Podľa Vestníka z MNO z roku 1924 sa lipové ratolesti sa pripevňovali na stuhu u príslušníkov ruských légií za účasť v týchto akciách.