Letecký pluk 1 byl plukem smíšeným a měl své velitelství v Hradci Králové. Odznak je opět krásná klenotnická práce firmy KARNET A KYSELÝ, PRAHA.Samotný odznak je složený ze dvou ražených kusů.Stříbrný lev je nýty přichycen na černě smaltovanou stříbrnou destičku. Letecký pluk 1 nesl jméno Tomáše G. Masaryka a z tohoto důvodů a jako projev úcty a hrdosti jsou na odznaku vyřezána písmena TGM a LP1.Odznak je číslovaný netypicky na hraně.Značen firmou KK, puncován.
Popsal jsem mně zámé letecké odznaky. Na základě těchto tří kusů je možno říci,že hrdost pilotů na svoji zbraň byla mimořádná. Odznaky jsou více šperkem, než prostou dekorací, možná,že i stavovské pýchy. Ale zároveň chceme konstatovat, že naši letci v leteckých soubojích na všech bojištích prokázali svoji statečnost a nezlomnou víru v myšlenku demokracie a svobody zcela v duchu TGM.
Prokázali,že tyto odznaky by mohli se ctí a hrdosti nosit i po ukončené válce. Bohužel Politická doba tradicím nepřála i když velmi krátce po roce 1945 byla snaha na slavné válečné tradice právě letectva navázat
Dovolím si vsunout upřesnění Dr. Fiedlera. Který má na tuto problematiku poněkud jiný názor a opět ponechám na Vás, zda odznaky považovat za jubielní či plukovní, ale jistě se shodneme na faktu,že jde o odznaky krásné,vzácné a zajímavé.
Musím provést několik drobných oprav v předchozím textu.
Žádný z oněch tří odznaků nebyl oficiální, ale byl tzv. trpěn díky precedentu, že v letech 1937 a 1938 vznikla cca desítka odznáčků k 20. výročí vzniku jednotlivých vojskových těles s legionářskou tradicí (osobně jsem viděl odznáčky Pěšího pluku 4 Prokopa Holého, Pěšího pluku 6 Hanáckého generála Janina - oba z roku 1937, dále pak Pěšího pluku 39 Výzvědného generála Grazianiho - z roku 1938). Vzhledem k tomu, že v meziválečné branné moci (a vydrželo to téměř do současnosti) se podobné věci řešily stylem "má-li to jeden, mohou všichni", začaly se objevovat nejen standardní zapichovací odznáčky, ale i odznaky s upevněním na šroub, např. právě ony odznaky Leteckého pluku 1 Tomáše G. Masaryka, Leteckého pluku 5 a Leteckého pluku 6.
Velice se přimlouvám, aby byly názvy vojskových těles psány správně. Nikoli tedy 1. letecký pluk, ale Letecký pluk 1. Takto se otevřené názvy psaly až do konce roku 1950, tedy do konce platnosti původních vojenských řádů.
Není ani přesné tvrzení, že tradice meziválečného letectva nebyly po skončení druhé světové války převzaty. Trvalo to sice poněkud déle, než se komise dokázaly shodnout na oněch "správných" názvech, takže president Beneš vydal svůj rozkaz až 3. března 1948 (sic!), ale prvorepublikové tradice v letectvu byly zachovány plně:
Letecký pluk 1 Tomáše G. Masaryka (Kbely, od ledna 1938 Hradec Králové) - Letecký pluk 41 Tomáše G. Masaryka (Milovice)
Letecký pluk 2 Dr. Edvarda Beneše (Olomouc) - Letecký pluk 43 Dr. Edvarda Beneše (Přerov)
Letecký pluk 3 Generála letce Milana R. Štefánika (Piešťany) - Letecký pluk 44 Milana R. Štefánika (Piešťany)
Tyto pluky však byly postupně rámcovány a rušeny v průběhu let 1948 a 1949, přičemž hlavním důvodem byla megalomanská představa výstavby vojskových těles letectva a z toho plynoucí naprostý nedostatek moderní techniky. Ve snaze zahladit "špatné" názvy se pak také využívalo tzv. přečíslování, takže Letecký pluk 41 TGM se stal Leteckým plukem 47 (samozřejmě bez názvu).
Vyobrazený zde odznak je osobním odznakem plk. Charváta,který byl krátce velitelem pluku. K osobě pana plukovníka se vrátíme. Fotografie odznaku je ze sbírky pana R.Mariáše,který svolil k publikování. Samotný odznak je skvostná práce. Zde bych navázal na pana Fidlera. Ano, objevuji se odznáčky,ražené k výročí např. Zborovských dnů, či výročí založení pluku, zde však hovoříme jen o odznacích,které se na stejnokroji nosit nesměli. V další fázi vývoje se objevují a to u jezdectva krásné odznaky( Dragouni Olomouc, 8.pluk knížete Václava Pardubice,Odznak VJU a další)Letci se považovali za elitu a tak i jejich odznak musel splňovat to co se od něj očekávalo. Musel být líbivý,podobný šperku tak, aby se dobře vyjímal na společenské uniformě a dále i proto,že zámysl byl i ten,že tento a další odznaky budou udělovány jako pamětní zahraničním letců v rámci jak Malé dohody tak i při dalších společných akcích.Jiné jednotky zase zřizovali Čestné prsteny to je případ 21. a 22. pluku o tomto máme rozpracovaný článek,který pan Zbycho zveřejní, další využívali udělení stolní medaile, např. 30.pluk Al. Jiráska, jiné jen opět jako příklad porcelánové servisy, stříbrné náčiní, tabaťerky s rytými věnováním. Jistě je to jistá forma více kázeňské odměny než vyznamenání a je dobře znát i tuto problematiku. Nejde tedy o věci oficielní, správně jen trpěné,ale krásné.
Prameny:
Archiv autora.
Archiv R.Mariáše
Časopis Signum
http://www.letecké odznaky.cz.
plukovník Augustin CHARVÁT:
narodil se 1.července 1893 v obci Horní Ročov ( Louny) Vyučil se krejčovským dělníkem, v roce 1910 odchází do Německa a v roce 1912 do Paříže. Zde je v roce 1913 odveden jako voják armády RU. Po vypuknutí války se však hlásí do Cizinecké legie (LE) a je zařazen u jednotky LE rotě " Nazdar"(.V roce 1915 se zúčastní bojů,
kde je raněn a po vyléčení se hlásí dobrovolně k letectvu. Bylo to na výzvu tehdy por. Dr. Milána Rastislava Štefanika.V roce 1919 je přijat do československé armády, v hodnosti poručíka.V roce 1923 po složení maturitní zkoušky je povýšen do hodnosti štábního kapitána.V roce 1924 je povolán jako učitel na válečnou školu.Po řadě velitelských funkcí je dne 10.dubna 1930 povýšen do hodnosti plukovníka a stává se velitelem Leteckého pluku 1 TGM. Ale dne 19.září 1931 havaruje při návratu z kontrolního letu Umírá v nemocnici v Moravské Třebové. Odznak zde prezentovaný byl předán rodině plk. Charváta až po jeho smrti. Jmenovaný byl dekorován řády a medailemi Francie ČSR a dalšími dekoracemi. Tato však za války byla rodině odebrána gestapem. Informace mi poskytl pan Mariáš, majitel tohoto odznaku a s jeho svolením je zde představena i osoba plk. Charváta.
