Stříbrná medaile Za chrabrost 1841

[Altmann]

Stříbrná medaile Za chrabrost 1841
Srebrna medalja Za hrabrost 1841.godina

Tato vzácná a krásná medaile existuje v několika variantách, některé se budeme snažit popsat a seznámit s touto problematikou i další faleristy.

Medaile ZA CHRABROST byla vydaná v roce 1837, tedy za vlády knížete Petra II. Petroviče (1830-1851). Samotné udělování však započalo až v roce 1841, kdy se podařilo vyrobit první zdařilé exempláře. Výroba prvních medailí byla totiž zadaná tureckému řemeslníkovi (snad to byl venkovský kovář), ale jeho práce neobstála a tak teprve medaile ražené ve vídeňské mincovně splnila očekávání zakladatele na kvalitu dekorace. K většímu počtu udělení dochází až v roce 1841 a posléze v roce 1853, kdy bylo údajně rozděleno na 200 exemplářů medaile mezi nejstatečnější bojovníky Černé Hory.

Medaile je ražená ze stříbra a nejstarší kusy z let 1841 zhruba do roku 1878 mají průměr 35 mm, při síle okraje 3 mm. Váha této medaile je 26,30 g. Medaile mají oboustranně zvýšený okraj. Na lícové straně medaile je v celé ploše umístěn dvouhlavý knížecí, korunou převýšený a rozkřídlený orel černohorského státního znaku, který nese na hrudi štítek s kráčejícím lvem. Orel má roztažené pařáty, ve kterých drží žezlo a jablko. Na rubní straně je nahoře umístěn malý řecký tlapatý křížek a pod nim je čtyřřádkový nápis v kyrilici: VIERA/SVOBODA/ZA/CHRABROST. Pod nápisem jsou dvě zkřížené šavle a při dolním okraji je umístěn půlvěnec. Problematika stuh v Černé Hoře se vymyká chápání klasického faleristy, neb každá stuha, která byla po ruce byla vhodná. Zde na obrázku však máme tak zvanou Válečnou stuhu (bílá s třemi červenými pruhy) a dále tak zvanou slovanskou trikoloru. Tedy stuhy předepsané pro tuto krásnou medaili.

Po roce 1878 dochází k nové ražbě těchto vzácných medailí. Jsou opět ražené ve stříbře, průměr medaile je 36 mm, síla při okraji 2 mm a váha je poněkud nižší 19,00 g. Další určující markant je ten, že lev na prsním štítků stojí na podloží, zatím co na starších typech je pouze volně do štítku posazen. Ražba druhého typu je výraznější, ale i jemnější.

Poslední varianta je typ po roce 1912-1916), opět ražba ve stříbře, ale hmotnost jen 18,20 g. Tato medaile se mnoho neliší od popsaných typů. Posledním typem, který je však dosti vzácný, je medaile z let 1916-18, ražená již ve Francii. Medaile je ražena v bronzu, který je postříbřen, ouško je výrazně kulovité, celková váha je 25 g. Medaile je pečlivě ražena a totožná se stříbrnou medaili z let 1912.

Černohorské medaile Za chrabrost patří k nejkrásnějším medailím a společně s Obeličovou medailí byla udělována jako nejvyšší černohorské vyznamenání Za statečnost. Autorem návrhu medaile byl srbský malíř a návrhář Anastas Jovanovič.

Literatura:
Václav Měřička: Černohorská vyznamenání
Alexander V.Petříček: Faleristika pomníků Černé Hory.
Princ Dimitrij Romanoff: The Ordres Medals and History of Montenegro.

Vyobrazené medaile soukromá sbírka ALT

[Altmann]

V oblasti bojů, které vedly jednotky černohorské armády i v okolí samotného krále se pohybovalo několik vojenských pozorovatelů a instruktorů jednak Francouzů, ale i příslušníků anglické armády.

Král Nikola I. uděloval zahraničním pozorovatelům převážně medaili Za chrabrost s portrétem Miloše Obeliče, udělení právě této medaile ukazuje, že medaile byla udělena opravdu za projev statečnosti a odvahy nižšího důstojníka armády Velké Britanie. O tomto faktů může hovořit i řád Za vynikající službu, který je na prvním místě této miniaturní spony.

Miniaturní spona je zajímavá a jde o originální dobovou práci.

Prameny:
Archiv Alt.

[SFS]

Posielam medailu. Na zadnej strane to vyzeraju ako punce. Malo by sa jednat o tu druhu variantu, podla popisu pana Altmana. Pripomienky privitam. medaila bohuzial nie je moja, ale mozno raz