od faleristik » Ned Aug 25, 2013 2:14 pm
Osobne sa prikláňam v prípade Groebeneovho mena k podobe van der. Dôvody sú nasledujúce:
- tvar uvedený na pamätníku je z doby, keď ešte žili ľudia, ktorí ho osobne poznali. Okrem toho sa na výstavbe týchto pamätníkov podieľali pluky, ktorých padlí boli príslušníci. Tak by sa mohlo ťažko stať, aby kamenník pred vyše sto rokmi vytesal zlý tvar mena (viď história komitétu).
- to, že existuje rodina von Groeben s grófskym prídomkom nedokazuje, že ide o rovnakú rodinu. Keby bol náš stotník grófom bolo by to uvedené v schematizme. Priznanie grófskeho titulu znamená nový predikát, kde mohlo byť meno prípadne zmenené.
Historie Komitétu pro udržování památek v války roku 1866
Historie spolkui
Popud ke vzniku spolku, který si vytyčil za cíl ochranu a údržbu stávajících a zřizování nových pomníků z prusko-rakouské války roku 1866 na bojišti u Hradce Králové byl dán 16. listopadu 1888. Toho dne probíhal v lese Svíb, který leží nedaleko obce Chlum u Hradce Králové, lovecký hon. Mezi účastníky byl také setník zemské obrany ve výslužbě a válečný invalida Jan Nepomuk Steinský. Ten se 3. července 1866 zúčastnil bitvy u Hradce Králové a právě v bojích ve svíbském lese utrpěl těžké zranění ruky, která mu musela být amputována.
Vzpomínka na krvavou řež umocněná chmurným podzimním počasím a desítkami hromadných hrobů označených rozpadajícími se provizorními dřevěnými kříži nebo plukovními pískovcovými pomníky přiměla setníka Steinského k myšlence založení spolku, který bude pečovat o zřízené hroby a pomníky padlých vojáků , bude iniciovat zřízení či vlastními silami budovat nové památky na místech posledního odpočinku rakouských, pruských a saských vojáků. Myšlenka vyslovená nahlas Janem Steinským se setkala s ohlasem přítomných. Idea zřízení záslužného spolku byla následně interpretována redakcí Vojenských listů a Ratiboru několika články.
Již 2. prosince 1888 proběhla v obci Cerekvice nad Bystřicí ustavující schůze komitétu, který dostal název "Das Lokalkomité zur Errichtung und Erhaltung der Krieg-Denkmale auf dem Slachtfelde bei königgrätz im Jahre 1866", česky "Komitét pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém". Jeho předsedou se stal Jan Steinský, jednatelem Antonín Tvrzský, řídící učitel v Cerekvici, a technickým referentem ředitel Odborné školy sochařské a kamenické v Hořicích Vilém Dokoupil. Z dalších osobností, které se intenzivně zapojili do činnosti nově zřízeného komitét lze jmenovat Jana Weinzettela, c. a k. poručíka ve výslužbě, Františka Waldeka, majitele realit a cihelny v Plotištích či dvorního radu Ludvíka von Malovtze, který převzal nad spolkem protektorát. Sídlem spolku se stala Cerekvice nad Bystřicí, později se přestěhoval do Hořic a v roce 1891 definitivně přesídlil do Hradce Králové.
Podle dochovaných zpráv provedl již před zřízením komitét Vilém Dokoupil renovaci některých památek, na jejímž finančním krytí se podílelo vídeňské c. a k. ministerstvo války. V roce 1891, roce 25. výročí bitvy u Hradce Králové, evidoval komitét na královéhradeckém bojišti 227 pomníků. Téhož roku byl komitét změněn na spolek a jeho stanovy 27. dubna 1891 schváleny c. a k. místodržitelstvím v Praze.
Spolek brzy získal na důležitosti, členů přibývalo a do jeho řad vstupovali osobnosti veřejně činné a vážení občané měst na královéhradecku. Přičiněním těchto členů - mecenášů - bylo během dvou let (1889-1891) opraveno všech 230 evidovaných památek. Byly opraveny či zřízeny nové kříže na hromadných hrobech a odborně restaurovány kamenné náhrobní kameny i monumentální pomníky. Vznikaly také nové památky. v roce 1898 bylo v evidenci 319 pomníků, o rok později již 342 a za další dva roky rovných 400!
Po zřízení spolku pro udržování válečných hrobů z roku 1866 na bojišti královéhradeckém začaly obdobné spolky vznikat i na bojištích dalších. V roce 1890 to bylo ve Dvoře Králové n/L, dále v Jičíně, Mnichově Hradišti a Podolí, Trutnově, Liberci, Novém Bydžově. Podstatnou úlohu při zřizování dalších spolků na ostatních bojištích z prusko-rakouské války roku 1866 měl majitel náchodského zámku a velkostatku princ Vilém ze Schumburg-Lippe a také velitelství 9. armádního sboru v Josefově pod velením generála jízdy prince Leopolda Croye.
V roce 1892 byla z iniciativy velitelství 9. armádního sboru a pod záštitou prince Viléma ze Schaumburg-Lippe vedena jednání představitelů jednotlivých spolků o jejich sloučení v ústřední spolek, který by zajišťoval péči o válečné hroby z roku 1866 na celém území Čech a Moravy. 18. června 1892 byly c. a k. místodržitelstvím v Praze podepsány nové stanovy ústředního spolku a 21. 12. 1892 se konala první valná hromada spolku v Hradci Králové. Komitét měl tehdy 24 zakládajících a 132 přispívajících členů. Předsedou spolku byl jednohlasně zvolen baron Rudolf Ulmenstein a protektorem spolku byl jmenován princ Vilém ze Schaumburg-Lippe.
Největšího rozkvětu dosáhl ústřední spolek v prvním desetiletí 20. století. V roce 1908 měl 6 čestných, 75 zakládajících a 729 přispívajících členů, 12 místních spolků a 1 pobočný spolek v německé Vratislavi. První světová válka však činnost značně ochromila a ve změněné poválečné politické situaci doporučil výbor poslední valné hromadě konané 16. května 1919 rozpuštění spolku a převedení jeho majetku na ministerstvo národní obrany, které zřídí při Odborné škole pro kameníky a sochaře v Hořicích nadaci pro udržování hrobů a pomníků v války roku 1866. Tak se také stalo a spolek svoji činnost ukončil. Některé spolky na jednotlivých bojištích, jako například v Hradci Králové a Jičíně však v činnosti pokračovaly.
Právním nástupcem ústředního spolku se stala správní komise nadace, která se prvně sešla v únoru 1927 a která také více či méně spolupracovala jak s jednotlivými spolky původního komitétu, které v činnosti pokračovaly, tak také s es spolky nově vznikajícími, jako tomu bylo v Náchodě, kde četnický strážmistr Bohuslav Peterka založil "Odbor pro udržování válečných hrobů a pomníků při odbočce Svazu čsl. četnictva v Náchodě". Přestože financování péče o památky bylo závislé zejména na úrocích z nadačního fondu, podařilo se během deseti let udržet hroby a pomníky v dobrém stavu.
Druhá světová válka péči o památky z roku 1866 nejprve značně ochromila a od jara 1943 úplně zastavila, když nadační majetek byl převeden na Bezikskommando v Hradci Králové. Po roce 1945 k určitým aktivitám došlo, avšak v roce 1951 byly veškeré spolky a nadace zrušeny zákonem.
Činnost původního ústředního spolku byla obnovena na jaře 1990, kdy byl na ustavující valné hromadě přijat název Komitét pro udržování památek z války roku 1866, jehož sídlem se stal Hradec Králové.
V posledních třech letech vykazujeme ve Výročních zprávách spolku neustálý nárůst počtu opravených pomníků. Tento pozitivní trend je umožňován především promyšlenou finanční strategií spolku využívající v plné míře vypisovaných grantových schémat. Prostředky se daří zajišťovat i přes nepřízeň zákona o válečných hrobech, který dovoluje žádat o financování oprav pouze vlastníky pomníků či pozemků pod nimi. Dobrou spoluprací s orgány státní správy a samospráv naplňuje nadále Komitét své primární poslání, tj. péče o památky z války roku 1866.
- Prílohy
-

- MS66 461 (3).JPG (254.28 KiB) Zobrazené 6272 krát