Kříž na volbu Ferdinanda I.-За Възшествието На Княз Фердинан

[Altmann]

Pamětní kříž na volbu Ferdinanda I.


За Възшествието На Княз Фердинанд I.


Tato dekorace, která byla založena v roce 1887 je věnována památce volby Ferdinanda I. panovníkem Bulharska.Celková situace po válce se Srbskem (1886), která sice skončila pro Bulharsko vítězně, ukázala na problematiku Bulharska, které se s pomocí Ruska (válka 1877-78) stává samostatným slovanským státem na Balkáně. Panovník, kníže Alexandr I. se svoji politikou nebyl přijatelný pro státy, které měli své zájmy na Balkáně ( Německo, Rakousko-Uhersko). V roce 1908 dokázal Ferdinand využít evropské krize a prohlásil Bulharsko královstvím. (Carství).

Událost spojenou s volbou Ferdinanda nám připomíná kříž vydaný k volbě nového panovníka (knížete), kterým byli odměněni věrní a to jak vojáci tak i civilisté, muži a ženy. I když hovoříme o prosté dekoraci, kříž se člení do 5 (pěti) stupňů a tak lze ocenit jednak generalitu a šlechtu, která Ferdinanda podporovala tak i prosté vojáky, kteří byli připraveni knížete podpořit se zbraní v ruce.

Popis dekorace:

Avers:
Kříže, kterou jsou vyrobeny ve Vídni (firma Rothe) jsou pečlivě raženy a mají podobu a tvar maltézského kříže, kde hroty jsou zakončeny kuličkami. Středový medailon má v ploše korunovanou šifru Ferdinanda I. a kolem je rozložen nápis:
"БОЖИЯ И НАРОДНА ВОЛЯ" –(z vůle boží a lidu)

Mezi rameny kříže jsou vloženy lilie. Plocha kříže je jemně zrněna (u nižších stupňů)

Revers:
Ve střední části medailonu je saský erb a v mezikruží je nápis:

„25 ЮЛІЙ 2 АВГУСТЪ 1887“- (25.července -2.srpna 1887);

Plocha kříže je jemně zrněna.


V horní části ramene kříže je závěs ukončený kuličkou s kroužkem pro upevnění na stuhu.

Kříž I. stupně více než obyčejnou dekoraci připomíná řádový kříž. Kvalitní práce vídeňské firmy Rothe tuto skutečnost podtrhuje. Plocha ramen je bíle smaltovaná a kříž kvalitně zlacený. Existuje několik křížů I. třídy vyrobených (na zakázku) ve zlatě.

Kříž II. stupně má středový medailon červeně smaltovaný a monogram Ferdinanda je proveden bílým smaltem. Mezikruží v kterém je opis je naopak smaltován zeleně.
Zadní strana s nápisem je smaltovaná zeleným transparentním smaltem a saský erb je proveden klasicky ve smaltu.
.


Velikost kříže I. a II. stupně je 41x42mm
Velikost křížů nižších stupňů je 36mm

STUHA:
Zelená stuha s dvěmi bílým pruhy, v tomto případě jde o stuhu v barvách odpovídající saským dekoracím. Stuha může být průvlečná, ale více kříž známe na trojúhelníkové stuze.
Kříž byl předáván v etuji, která nese logo výrobce( Rothe) a diplomem, který byl u I. a II. třídy doprovázen(ne vždy) děkovným dopisem.
Každý stupeň kříže měl své přesné vymezení komu bude udělen.



Ferdinand I. po svém nástupu na trůn objížděl vojenské posádky, přijímal hold generality a uděloval kříže věrným důstojníkům, ale i význačným civilistům a dokonce ženám, které kříž nosili na stuze složené do typicky dámské motýlovité stuhy.

Poznámka:
Princ Romanoff ve své práci rozdělil kříže dokonce do pěti stupňů. Moderní bulharská faleristická literatura však (správně)? Dělí kříže do tří stupňů s tím,že dekorace 1.třídy má smaltované středy.

Zde je odkaz a i v tomto odkazu vidíme,že autoři se kloní k dělení do pěti stupňů.
http://www.medals.org.uk/bulgaria/kingd ... dom006.htm





Literatura:
Prince Dimitri Romanoff - THE ORDERS, MEDALS AND HISTORY OF THE KINGDOM OF BULGARIA, Rungsted Kyst 1982.
Boris Prister : Odlikovanja, Zagreb 1984

[Altmann]

Ferdinand I. (* jako Kníže Ferdinand Maximilian Karl Leopold Maria sasko-cobursko-gothajský 26. února 1861 Vídeň – † 10. září 1948 Koburg), byl mezi lety 1887-1908 bulharský kníže a v letech 1908-1918 bulharský car, ale také spisovatel, botanik a filatelista.
Jeho politická kariéra začala v roce 1887, když přišel do Vidinu s velkou ambicí – postavit silný stát na pevných základech. Byl následníkem prince Alexandra, kterého vystřídal na trůně právě ve chvíli, kdy se zdálo, že bulharský stát čeká velký rozvoj. Během jeho vlády země učinila značný pokrok v mnoha sférách – politické, ekonomické, kulturní, jako i obranné.
Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948.



http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=106&clanek=061011
http://muranskaplanina.sk/planina.php?article=84