La Médaille Interalliére de la Victorie-La Médaille Interall

[Altmann]

La Médaille Interalliére de la Victorie
(La Médaille Interalliére de la Victorie)

Bylo to ještě v průběhu světové války, kdy francouzský poslanec M. Bouilloux-Lafant přesvědčen o vítězství Francie a spojenců navrhl zřídit

Mezinárodní válečnou medaili, která by všem připomínala jejich boj proti Německu. Dne 17.prosince 1918 pak další poslanec Národního shromáždění M. Lebey předložil Sněmovně konkrétní znění návrhu. Byl to však až vrchní velitel všech spojeneckých vojsk, maršál Ferdinand Foch (1851-1929), který předložil a prosadil zcela konkretní návrh na zřízení této medaile, bylo to v roce 1919 na mírové konferenci ve Versailles. Konference začíná své jednání dne 18. ledna 1919 a uzavřela své mírové jednání až dne 24. června 1919. Dne 24. ledna byl jednomyslně přijat Fochův návrh. Celkem se jednalo o 27 vítězných národů, kteří jako spojenci bojovali proti nepříteli (Trojspolku). Problém byl v tom, že Velká Britanie dělila svou účast na Anglii, Kanadu, Australii, Jižní Afriku a Nový Zelenad, pak jich bylo celkem 32. Nejvyšší spojenecká rada doporučila, aby každá ze spojeneckých mocností realizovala vydání této medaile realizovala na základě tradice svým vlastním způsobem a využila k tomu národních umělců, ale aby myšlenka a symboly byly zachovány. To jest na přední straně bohyně Vítězství (Nike), velikost i složení kovu medaile a dále společný text. Bylo navrženo i označení pro tuto medaili jako Pamětní mezinárodní válečná medaile z let 1914-1918.

Byl však přijat konečný návrh: LA MEDAILLE INTERALLIERE DE LA VICTORIE, nebo Mezispojenecká medaile Vítězství.

Toto označení bylo přijato jako všeobecně platné i když je tato medaile ve Francii stále označována jen jako Medaile Vítězství (La Médaille de la Victorie). Ne všechny vítězné státy přijaly však rozhodnutí o zřízení medaile. Medaili zřídili tyto státy:

Anglie
Belgie
Brazílie
Československo
Francie
Itálie
Japonsko
Jižní Afrika
Kuba
Portugalsko
Rumunsko
Řecko
Siam
USA

V vítězné Francii byla medaile zřízená dekretem ze dne 20. července 1922 a autorem výtvarného návrhu byl medailer A.MORION. Medaili obdrželi všichni vojáci a námořníci francouzské armády, letci, občanští zaměstnanci, váleční zajatci, utečenci přžed okupanty, občané Alssaska-Lotrinska, ale i cizinci, kteří stály bok po boku francouzské armádě a podíleli se se zbraní v ruce na bojích Velké války.


Avers:
Medaile Vítězství je ražena z bronzu a o průměru 35mm a síle 3,4mm. Na lícové straně v celé ploše je postava okřídlené bohyně Vítězství. Podpis medailéra A.MORLONA je umístěn na líci při levém dolním okraji.

Revers:
Na zadní straně je nahoře umístěna frygická čapka a po stranách je rozložena iniciála R/F(Republigue Francaise). Pod tímto symbolem se nalézá pětiřádkový nápis:
LA(GRANDE/GUERR/POUR LA/CIVILISATION/1914-1918(- Velká válka za civilizaci 1914-1918.

Stuha je průvlečná, běžně 40mm, tvořená duchovými barvami ve velkém množství variant.

Foch zastavil postup německých jednotek na jaře 1918 v druhé bitvě na Marně v červenci 1918 a zahájil protiútok, zároveň byl povýšen na maršála Francie. Přijal německou kapitulaci v listopadu 1918 v železničním vagónu v Compiègne. Poté po ukončení války hrál Foch jednu z hlavních rolí na Pařížské mírové konferenci.

Francouzský maršál a hrdina Ferdinand Foch zemřel 20. března 1929 v Paříži.

Poznámka:

Ve Francii však došlo i k vydání dalších neoficiálních ražeb této medaile a tak vedle Morlonovy známe i vydání medailéra C.CHARLESE, dále pak vydání M.PAUTATA a medailéra L.O. MATTEI, který je autorem zadní strany. Mimo těchto známých typů existují i další ražby, některé i ve stříbře.

Francouzská faleristika však uvádí jako hlavní typy tyto tři medaile(viz obrázek)
Poznámka:

Polsko nikdy vlastní medaili nerazilo. Tuto situaci zneužili podvodníci, kteří zhotovili Polskou medaili Vítězství, která zcela odpovídá duchu stanov a zakládajícího dekretu. Medaile byla s legendou nabízená a velké množství faleristů jak u nás, tak hlavně v Evropě tyto medaile nakupovalo za cenu vyšší jak 500 euro. V současné době již je známo, že jde o novoděl a vlastně výmysl. Stopa padělatelů vede i do České republiky. Ražba medailí byla zadaná do nám známé mincovny Kremnice Pokud tuto medaili někdo vlastní, prosím o vystavení a krátký popis. Toto varování je stále aktuální, neb to není tak dlouho, co byla nabízena k prodeji na Aukro.


Literatura:
Alkexander J.Laslo:The Interallied Victory Medals of World War I
Andre Souyris-Rolland: Quide des ordres,décorations et médailles militaires 1814-1963
Archiv: Ivan Smýkal.





http://www.moje-nazory.estranky.cz/clan ... 942-..html

[Altmann]

K medaili náleží několik miniatur, různého provedení i kvality.
Dekrety se v průběhu doby přece jen měnili. Zde ukázka meziválečného dekretu z roku 1935

[Altmann]

DODATEK-Belgie

Sekci státu Belgie nemáme a nebudeme zakládat a tak alespoň přidáme belgickou medailí Vítězství.

De Overwinnigsmedaille 1914 – 1918


Po ukončení 1. světové války na Pařížské mírové konferenci byl přijat návrh maršála Francie (F. Foch) založit pro všechny spojenecké vojáky pamětní medaili, která by byla zároveň připomínkou statečnosti vojáků a jejich podílu na celkovém vítězství spojeneckých vojsk.

Maršál Foch prosadil jednotný návrh medaile, kdy na přední straně bude bohyně vítězství Nike a na zadní straně prapory a znaky spojenců. Jednotný nápis pro všechny typy:

VELKÁ VÁLKA ZA CIVILIZACI

Zároveň byla upřesněna i barva stuhy, která je barvou duhy, tedy tak, aby vyhovovala všem zúčastněným zemím.

V samotné Belgii byla tato medaile založena 15. července 1919. Byla určena mobilizovaným vojákům, dobrovolníkům, kteří v období od 1. července 1914 do 11. listopadu 1918 bojovali na evropském bojišti proti jednotkám nepřítele.

Později, až v roce 1951 zvláštním nařízením bylo přikázáno, že medaile se udělí všem belgickým veteránů, kteří bojovali v Africe, ale i námořníkům obchodního loďstva a civilistům, kteří se podíleli na plnění úkolů v období války. Snad i proto je tato krásná medaile poměrně běžná a nachází se v každé faleristické sbírce.



Francie
Spojené státy Americké
Japonska
Rumunska
Brazílie
Srbska
Portugalska
Itálii
Velké Británii

Tyto státní znaky (štíty) jsou položeny na věnci z dubových ratolestí.

Po obvodu je nápis ve francouzštině a vlámštině se známým nápisem Velká válka za civilizaci.

Medaile je vyrobena z bronzu, průměr 36 mm. Stuha je široká 38 mm v barvách duhy.
Belgická verze byla vytvořena královským dekretem 15 července 1919 a byla udělena všem těm, kteří sloužili v belgických ozbrojených sil mobilizovaných od 1. st 08. 1914 a 11. listopad 1918
Poznámka:
V našich podmínkách jde o běžnou dekoraci, která je v našich sbírkách zastoupena v několika typech (Hojtaš, Reimer Litoměřice), několik typů existuje i u originálních belgických ražeb. Medaile těchto typů nosili všichni naši legionáři.

[Altmann]

Tyto mezinárodní medaile jsou zajímavé i pro faleristy, kteří je sice nesbírají, ale rádi se podívají. Dohodli jsme se s pane Považanem, že je tedy zpracujeme a postupně uložíme zde do této sekce, která bude uložena zcela samostatně. Prosím proto pány kolegy, aby prozatím do této oblasti nezasahovali, ale až bude vše ukončeno, může nastoupit diskuze. Děkuji.

[Altmann]

JAPONSKO:

Založení medaile odpovídá medailým založeným spojeneckými zeměmi, ale zde jsou jisté rozdíly vycházející z historie země a tradic císařství.

Japonská verze byla zřízena císařským ediktem №406 z 17.září 1920 . Medaile je ražena z bronzu a její velikost je 36 mm. Na přední straně však není bohyně Vítezství neb tato postava, která má swvoje kořeny v evropské historii Japoncům nic neříká. V ploše je postava božského bojovníka

1.Takemikazuchi Takemikazuchi byl původně místní bůh ( kuni-tsu-kami ), který porazil své bratry v boji za Japonsko

Revers:
Zde je třešňový květ a v jeho středu je zeměkoule. Dále vlajky Japonska, USA, Anglie, Itálie a Francie a po obvodu v mezikruží je známý nápis :Velká válka za civilizaci a datum (japonské)

Šířka stuhy 37 mm - hedvábí, moaré duha. Žluté pruhy bledší než stuhy medailí dalších zemích.

Japonský umělec jménem Masakichi Hata (1882-1966) ( je autorem této medaile, která byla vyrobena v Osace. Počet vyrobených kusů je uváděn číslem 400 000 až 700 000 kus.

[Altmann]

Anglická verze a verze pro Jižní Afriku máme zpracovanou zde:

viewtopic.php?f=439&t=2579

Na ukázku nádherná spona s křížem královny Victorie, nejvyšší vyznamenání země Za statečnost, srovnatelné s naším MMTO.

Spona anglického lékaře se srbským křížem milosrdenství, zde jde o zajímavý doklad zapojení anglických vojáků v bojích na Balkáně.



Victory Medal (United Kingdom)

Medaile byla oficiálně založena 1.září 1919 a nebyla udělována samostatně, ale vždy společně s Hvězdou 1914, Hvězdou 1914-15 a každý z těchto nositelů vyznamenání měl i Válečnou medaili. Mnohdy tato trojice měla až nepěkný název v hantýrce Pip Squeak, a Wilfred .Autorem medaile je
William McMillan (1887-1977)

Přímý nárok na udělení a nošení medaile měli všichni, kteří byli angažování na bojišti v době od 5.srpna 1914 do 11.listopadu 1918. Na medaili se kvalifikovali i ženy, pracující jako pomocné síly (ošetřovatelky, pečovatelky atd.). Dále na medaili měli nárok členové britské námořní mise v Rusku 1919 - 1920 a námořníci, kteří se podíleli na odminování Severního moře v době od 11.listopadu 1918 do 3.listopadu 1919.

Avers:
Zde je slavná socha Niké tak jak je známá socha v Victoria Memorial, Londýn (obsahující i sochu královny a císařovnu s názvem "VICTORIA REGINA IMPERATRIX"

Revers:
Na zadní straně medaile, při okraji je vavřínový věnec a ve středu plochy pak nápis:
'The Great War for / / CIVILIZACE / 1914-1919 "
Na hranu medaile je jak bylo zvykem vyrývalo jméno, hodnost a útvar, kde dotyčný sloužil.
STUHA:
Stuha je předepsaná, ale je pravda, že u každého státu jsou v barevném provedení stuhy jisté rozdíly. Stuha je bez jakékoliv spony, ale každá stuha mohla být doplněna dubovým listem. Medailí bylo raženi zhruba 6 500 000 kusů.


Alec A. Purves. The Medals, Decorations and Orders of the Great War 1914-1918. 2nd revised edition (1989)
Captain H. Taprell Dorling. Ribbons and Medals. 20th edition (1983). Edited and revised by Alec A. Purves

[Altmann]

K anglické verzi tedy řadíme i medaili, která byla určena pro vojáky, kontingent z Jižní Afriky-viz obrázek

Victory Medal (1914-1919) [South African issue]

Proč zrovna Jižní Afrika měla právo si razit a svému vojenskému kontingentu udělovat medaili zde se můžeme jen domýšlet, že jistý vliv zde měla i historie země a Burska válka, kterou Anglie se svoji kolonii vedla. Snad to byla jistá satisfakce, ale hlavně ocenění statečnosti vojáků.
Medaile se tedy od klasické anglické dekorace liší pouze tím, že zde je další nápis v afrikanštině:
"The Great War for CIVILIZACE .... DE GROTE OORLOG voor de BESCHAVING 1914-1919 "

Jihoafrická vláda vydala svou dvojjazyčnou verzi v angličtině a afrikánštiny pro jihoafrické armádní útvary, které sloužili v prostoru operace mezi 5.08.1914 až 11. listopadu 1918 Medaile je poměrně vzácné, pouhých 75.000



http://ourheritagewarmedals.co.uk/gad.htm

[Altmann]

Medalha da Vitória
Medaile Vítězství

Brazilská medaile Vítězství byla založena 23. července 1923, vládním nařízením číslo 16, 074.

Medaile byla určená vojenskému kontingentu Brazílii, který byl vojensky a organizačně zapojen ve Velké válce 1914-18. Medaile byla udělena i „civilistům„, kteří se podíleli na humanitárním zabezpečení tohoto vojenského útvaru.

Klasická medaile dodržuje dané parametry medaile Vítězství. Na přední straně je postava bohyně vítězství s vavřínovou ratolestí míru. Zadní strana medaile má ve svém středu zemské znaky Brazílie. Po obvodu medaile je nápis:

GRANDE GUERRA, PELA CIVILIZACAO (Velká válka Za civilizaci)
Pro přesnost v anglickém názvu: Great War for Civilization)

Literatura:
Medalhística Militar Brasileira Ministério do Exército, 1968

[Altmann]

Medaile Vítězství
Medalia Victoriei

Rumunsko do války vstoupilo na nátlak Ruska a dalších států „Dohody“ se slibem získání území na úkor okolních států. Byla to však nešťastná válka, kdy rumunská armády byla ve svém počátku poražena i ponížena. Vstup Rumunska přinesl více problému pro státy „Dohody“ než užitku. Přesto se však Rumunsko v roce 1918 stává vítěznou zemí s nárokem založit vlastní medaili Vítězství. Rumunsko jednotky v roce 1918 sehráli svoji roli v porážce bolševického puče v Maďarsku.

Rumunská medaile Vítězství byla založena poměrně pozdě a to dne 20.července roku 1921. Medaile je poměrně vzácná i když byla zhotovena v počtu 300 000 kusů. Francouzských medailí bylo zhruba více jak 2000 000kusů. Naopak Siam a Brasilie, kde jsou počty zhruba 1500- 2500 jsou v originálu nejvzácnější.

Avers:
Symbolika Vítězství je zde zastoupena podobě bohyně Niké.

Revers:
Při okraji medaile je symbolika pevného svazku vítězných zemí symbolizované články řetězu s malými štítky zemí,které ve válce zvítězili.Ve střední části medaile je bojová sekera (snad symbol starých Dáků?).

Opis na medaili“ Marele Razboi pentru Civilizatie“ lze přeložit jako Velká válka za civilizaci.

Medaile se v poslední době objevuje i jako novoděl. Originál však lze považovat za vzácnou dekoraci.
viewtopic.php?f=363&t=2118
Kurt-Gerhard Klietman: Phaleristik Rumanien, Berlin 1975
Alexander J. Laslo: The Interallied Victory Medals of World War I, Albuquerque 1992


Poznámka:
Nádherná spona, kde jsou jednak zastoupeny dekorace Francie, ale pro nás i zajímavá medaile Vítězství

[Altmann]

Greece: WW1 Interallied Victory Medal
Řecko

Řecko během světové války celkem rozumně vyčkávalo na čí stranu se přikloní bohyně "Vítězství", aby tak mohlo být považováno za stát, který vyhrál válku a může si činit nároky plynoucí mu z vítězství

Řecký premiér Eleutherios Venizelos (Ελευθέριος Βενιζέλος ) se rozhodl přiklonit na stranu Trojdohody a podařilo se mu tak znovu dosáhnout územních zisků. Spolu s tím se však dostal do sporu s tehdejším řeckým králem Konstantinem I., což vedlo k takzvanému národnímu rozkolu. Populace země se tak rozdělila na dva tábory - venizelisty a roajalisty. Neutrální Řecko svým zapojením do války získalo příhraniční území, ale spor o Makedonii měl své dozvuky i po ukončení Světové války 1914-18. Řecko do války postavilo zhruba 230000 mužů, kteří bojovali převážně v Makedonii.Za podporu vítězné strany po válce dostává rozsáhlá území v Anatólii

Řecká medaile "Vítězství" je ražena v bronzu v počtu zhruba 200 000 kusů. Autor medaile byl francouzský umělec, sochař a medailér, který žil a tvořil v Paříži Henri-Eugene Nocq (1868–1944) . Medaile je typická svým závěsem a upevnění na stuhu, které je zcela odlišné od všech řeckých vyznamenání. Založena královským dekretem ze dne 06.10.1920.
Na přední straně je socha Niké z 5.století, která je připomínkou vítězství Athen nad Spartou.

Na zadní straně je v řečtině nápis, který je vlastní všem medailím "Válka za civilizaci" a dále Herkules zápasící se dvěma hady.V řeckém bájesloví, Juno poslal dva hady zabít Hercula v posteli, ale Hercules uškrtil je. Zde hadi jsou symbolem zemí "Trojspolku". V obdélníku je nápis Spojenci a přátelé a jsou zde jmenovány země "Trojdohody"


Literatura:
G. J. Beldecos Hellenic Orders, Decorations and Medals. Hellenic War Museum, Athens. 1991.