Military Cross
Světová válka si vynutila změny i v udělování řádu a vyznamenání a to u všech angažovaných válčících států. Velká Británie již dne 28.prosince roku 1914 zřizuje své vyznamenání za statečnost a zásluhy pro subalterní důstojníky, tedy důstojníky do hodnosti kapitána. Existuje jedna výjimka neb v anglické armádě mohl být důstojník zařazen na funkci s plánovanou hodnosti majora, kterou zastával kapitán, který měl propůjčenou či prozatímní hodnost majora. V této době splňoval podmínku (služba v hodnosti) pro udělení kříže. Toto vyznamenání mělo ocenit statečných mladých důstojníků, kteří vedli své muže mnohdy na jistou smrt. Byli to mladí "Britové" v britské armádě, ale i indické a další koloniální jednotky. Statečnost a sebeobětování si právě od roku 1917 vynutilo tu změnu, kdy mladí kapitáni byť s dočasnou hodnosti majora mohli toto ceněné vyznamenání obdržet. Zadní strana neměla žádný doplněný nápis (dle zvyklostí), ale mnozí vyznamenání si na vlastní náklady nechávali doplnit patřičné údaje (hodnost, jméno jednotku) doplnit. Od srpna roku 1916 bylo možno udělit kříž opakovaně a na stuhu se doplňuje spona, která vymezuje udělení kříže dvojnásobné (2x). Důstojníci měli právo si za své jméno doplnit písmena MC ( Militari Cross). Udělení tohoto kříže bylo zveřejněno v London Gazette
Poznámka:
Válečný kříž je v britské armádě ekvivalent Distinguished Service Cross (DSC) a Distinguished Flying Cross (DFC).
Popis vyznamenání:
Stříbrný (řecký) kříž o velikosti 46x44mm
Avers:
Kříž s mírně rozšířenými rameny má na svém středu naložen menší plastický řecký kříž, který má na svém středu iniciálu panovníka. Na každém ramenu kříže je královská (císařská) koruna.
Revers:
Zadní strana je hladká a do roku 1938 prostá nápisu ( existuji však soukromé úpravy). Od roku 1938 se na spodní rameno doplňuje letopočet udělení.
Stuha je široká 32 mm a skládá se ze tří stejně širokých proužků ( bílá-fialová-bílá)
Význam tohoto kříže lze přirovnat např. v Ruské armádě k řádu sv. Jiří IV. stupně a snaha získat toto vyznamenání a být uveřejněn v novinách bylo snem každého mladého důstojníka. Zároveň však právě tento kříž a snaha jej získat byl příčinou toho, že mladí důstojníci na funkcích velitel čety, roty měli největší ztráty a jejich náhrada byl jeden velký problém. Stávalo se tedy, že četám veleli starší poddůstojníci a rotám poručíci, kteří byli vybráni z řad poddůstojníků a po absolvování krátkého kurzu se vraceli na frontu. Problém ztrát mladých důstojníků a zkušených poddůstojníků byl ovšem problémem ve všech bojujících armádách a tedy i naši (/Rakousko-uherské armádě).
