Čestný pohár za vítězství ve vzdušném boji

[Altmann]

Ehrenbecher für den Sieger im Luftkampf
Čestný pohár za vítězství ve vzdušném boji


Mnozí především mladí faleristé se domnívají, že "letecký pohár" je záležitost až období 2.světové války. Není tomu tak, ale rozmach vzdušných bojů a skvělá vítězství německých pilotů bylo nutno ocenit. Tak zvaný "pohár slávy" se objevuji již v lednu roku 1916 kdy se uděloval za první vzdušné vítězství, ale kritéria pro udělení poháru se velmi rychle zpřísnila a pohár se uděloval po třech a později až po pěti vzdušných soubojích, které skončili doložitelným vítězství. Je tedy celkem jasné, že německé velení chtělo "šetřit" s udělováním Železného kříže. Pohár tedy musel být a byl reprezentativním nádherným doplňkem, který mladým pilotům sloužil (zcela pochopitelně) i při důstojnických pitkách, či vzpomínkách na padlé kamarády.

Popis stříbrného poháru:
Stříbrný pohár je vysoký 190 mm o vnějším průměru 98 mm, celková váha 308 g. Kříž je zdoben reliéfem v podobě dvou bojujících orlů.
Kolem základny spočívající na čtyřech stříbrných kuličkách je nápis “Dem Sieger im Luftkampf” (Vítězi ve vzdušném boji). Pod horním okrajem jsou vyryta data sestřelů.


Po roce 1917 jsou poháry vyrobené z "alpaky" a jsou i tak značené. Je jisté, že tyto poháry jsou o něco málo levnější, ale i tyto poháry jsou v dobrém stavu velmi vzácné.

Jen pro připomenutí několik známých jmen příslušníků německého letectva.

•Oswald Boelcke – 24. prosinec 1915; Pour le Mérite
•Hermann Göring – 15. březen 1916; později Reichsmarschall
•Georg Ritter von Hengl – 17. června 1918; nositel bavorského řádu Militär-Max-Joseph-Orden říjen 1918
•Max Immelmann – 24. prosinec 1915
•Theodor Osterkamp – 18. dubenl 1917; námořní pilot nositel Pour le Mérite-T
•Manfred von Richthofen – nositel řádu Pour le Mérite
•Kurt Student – pozdější Generaloberst in der Luftwaffe
•Ernst Udet – 17. srpen t 1916; nositel řádu Pour le Mérite
•Willy Kölker – 12. únor 1915; letec-stíhač

Všichni zde uvedeni piloti byli zcela samozřejmě nositeli Železného kříže I. a II. třídy 1914

K této tématice je dostatek literatury a pokud máte sami zájem, stačí do vyhledávače dát v originálu název a pomalu studovat. Já jsem pouze upozornil na samotný pohár.


Již v roce 1940 je tradice Čestného poháru obnovena!

http://translate.google.cz/translate?hl ... rev=search

[Altmann]

Piloti:

[Altmann]

Ehrenpokal Für besondere leistung im Luftkrieg"


Ehrenbecher für den Sieger im Luftkampf byl založen 27. února roku 1940 a byl to sám Reichsmarschall Hermann Göring, který pro své mladé a statečné piloty zakládá zvláštní druh odměny, které ve své tradici navazuje ne obdobný pohár, který známé z let 1914-18. Podmínky pro udělení jsou stejné. Čestný pohár byl určen pro posádky a piloty letadel a byl udělován po sestřelení 3-7 letadel. Je celkem přirozené, že to byl jistý mezistupeň mezi Železným křížem 1.třídy, případně Německým křížem ve zlatě nebo Rytířským křížem 1939. Finanční prostředky na výrobu tohoto mimořádného oceněny poskytlo ministerstvo leteckého průmyslu.

Výrobou poháru je pověřena firma Joh. Wagner & Sohn in Berlin. První poháry jsou vyrobeny z kvalitního stříbra o ryzostí "835". Většina pohárů je však vyrobena z bílé alpaky. Koncem roku již 1941 jsou již poháry vyráběné pouze z alpaky, další badatelé však uvádějí až rok 1942. Nejsou známé přesné počty udělení, neb archiv vyhořel (neprokázané) a uvádí se číslo, který každý falerista zatím jen opisuje s tím, že bylo vyrobeno či uděleno na 58 000 pohárů, ale počet udělení se odlišuje a číslo je značně nepřesné 13- 15 000 pohárů. Tuto rozlišnost zatím nikdo nedokázal objasnit. Je zajímavé, že tyto poháry jsou stále vzácné a počty ve sbírkách faleristů a sběratelů militarii jsou poměrně malé a cena je stále vysoká. Relativně vysoký počet Čestného pohárů je dán tím, že pohár obdržel každý člen posádky ať to byl střelec, pozorovatel, radista či navigátor. Pohár mohl být udělen u stíhačů po 35 vzdušných vítězství. V tomto období již vlastnili minimálně Železný kříž I. třídy a tak se mnozí piloti cítili ošizeni při nároku na vyšší vyznamenání.

Dnem 10.prosince 1944 to byl osobně Göring, který tuto kapitolu uzavřel. Je celkem zajímavým faktem, že ne každý o tuto poctu stál a mnozí jej dokonce i odmítli, neb chtěli raději nositelné vyznamenání.


Hmotnost poháru 434 g
Vzhled poháru je tradiční, srovnatelný s pohárem z Velké války. Železný kříž je doplněn o svastiku.
Dnem 10.12.1944 Göring nařídil uzavření obřadu.



↑ Kurt-Gerhard Klietmann: Auszeichnungen des Deutsches Reiches 1936-1945, Motorbuch Verlag, Stuttgart 1994,

- viz obrázek doporučené literatury, kterou si můžete i objednat.

[Altmann]

pár obrázků: