Vyznamenání za belgické kampaně 1830-1832.
Lze předpokládat, že jen někteří z nás mají v podvědomí znalosti o této problematice. Dovolím si použít text z katalogu dr. Koláčného ( Nizozemí v řádech a vyznamenáních), který nám pomůže objasnit a pochopit celkovou situaci v Nizozemí i Belgii.
Nizozemské království, které vzniká z rozhodnutí Vídeňského kongresu v roce 1818 vlastně tvořilo 17 provincii, které si pro přesnost uvedeme (Antwerpen,Drenthe,Friesland,Gelderland,Groningen,Henegouwen,Holland,Limburg,
Luik, Namen,Nord-Brabant,Ost-Vlaanderen,Overijssel,Utrecht,West-Vlaander,Zeeland a Zuid-Brabant) V současné době jsou i tato místa vyhledávaná a navštěvována turisty ze Slovenska i Čech.
Vedle rozdílnosti jazykové, existovaly v novém státním útvaru (království) rozdíly v náboženství. Na jihu to jsou především katolíci na severu převážně protestanté. Tato rozdílnost, ale i další, např. ekonomické vedly v roce 1830 k nepokojům, které vedly k odtržení jižních oblastí za vzniku nového státu, Belgického království.
Dne 25. srpna 1830 vypukla ozbrojená revolta, která přerůstá v revoluci a šíří se do dalších jižních oblasti Spojeného království Nizozemska. Slabá, či snad přesněji nerozhodná politika Nizozemí, oportunismus i opatrnost vrchního velitele prince Oranžského, tichá podpora Anglie, ale především ozbrojená pomoc, intervence Francouzů, to vedlo k úspěchu belgického hnutí za nezávislost.
V roce 1831 byl zvolen belgickým králem Leopold I. (Sasko-Coburg). Teprve tehdy, tedy pozdě Nizozemí uvedlo svoji armádu do stavu bojové pohotovosti a zahájili tak zvanou "Desetidenní"
válku či přesněji kampaň v období od 2. do 12. srpna 1831. Ozbrojené střety armády u Hassletu a Lovaně skončili pro Nizozemské jednotky vítězstvím, ale hrozba francouzské intervenční armády je přinutila ke stažení. Na severu se organizovali ozbrojené skupiny občanů, dobrovolníků s odhodláním vstoupit do nizozemské armády. Nizozemská vojenská posádka antverpské pevnosti, které se již nacházela na území nové Belgie byla obklíčena Francouzi v době od 28.11. do 24.12. 1832 se vzdala. Nizozemská armáda, u které proběhla mobilizace byla v bojové pohotovosti až do roku 1839, ale žádné nové vojenské akce se již nekonaly. Belgická nezávislost byla pod tlakem Anglie a Francie s nevolí v roce 1839 Nizozemskem uznána. K těmto ozbrojeným akcím bylo mimo klasických vyznamenání založeno i několik stolních medailí, které svým textem jednoznačně deklarují svoji přináležitost k vojenským vyznamenáním.
Poznámka: Wikipedie
Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Nizozemí, Belgické národní shromáždění z několika kandidátů nakonec vybralo Leopolda, aby se stal králem nového státu. Byl zvolen 4. června a schválen a dne 26. června 1831 se stal "králem Belgičanů". Přísahal věrnost ústavě před chrámem svatého Jakuba v paláci Coudenbergh v Bruselu 21. června 1831. Tento den se stal belgickým národním svátkem. Jules Van Praet se stal jeho osobním tajemníkem.
O méně než dva týdny později, 2. srpna, Nizozemsko vojensky napadlo Belgii. Rozmíšky trvaly osm let, ale roku 1839 se obě země na londýnské konferenci dohodly na uznání nezávislosti Belgie.
Prameny:
DE ROSA, PETER LEONARD, "VOJENSKÁ HISTORIE BELGICKÉ REVOLUCE, 1830-1832" (1983). Dizertace (1962 - 2010)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leopold_I._Belgick%C3%BD
