Pokud se někdo zeptá, proč právě v sekci věnované Rakouským a Rakousko-Uherským dekoracím hovoříme o Mexiku a jeho dekorací je dobré si uvědomit, že hovoříme o Maxmiliánovi, bratru Františka Josefa a že v Mexiku působil sbor českých vojáků ale i sbor dobrovolníků z Uher tedy zcela jistě i Slovenska.
V době, kdy jsme začínali sbírat to bylo i módní mít ve sbírce vyznamenání alespoň jednu medaili z období císaře Maxmiliána. Této problematice se věnoval pan Měřička, ale i moravský sběratel Rostislav Zbořil. Snad tedy opět jako připomenutí doby dávno minulé a vzpomínka na tyto dnes již zesnulé faleristy.
Mexické medaile se na naše území dostaly a byla to především Vojenská záslužná medaile stříbrná či bronzová. Tyto medaile se na našem území objevují společně s českými a moravskými veterány, kteří byli příslušníky dobrovolnického sboru, který arcivévodu a pozdějšího císaře Maxmiliána doprovázel. Expediční sbor se zúčastnil tamních bojů a po nezdařeném tažení a smrti císaře dne 19. června 1867 se jeho živí příslušníci vrátili zpět do vlasti. A celá řada jich byla těmito medailemi vyznamenána.
Medaile se vyskytuje v několika typech a vydáních a proto si tyto medaile a jejich ražby objasníme a vysvětlíme.
Koncem roku 1863 francouzský expediční sbor císaře Napoleona III. pod velením maršála Achile Bazaina dobyl podstatnou a nejdůležitější část země. A vytvořil příznivé podmínky pro splnění císařovi vize a plánu, vytvořit na území Mexika monarchii, která by byla pod vlivem Francie. Za nového panovníka Mexika byl po delším diplomatickém jednání vyvolen rakouský arcivévoda Ferdinand Maxmilián, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. Dne 10. dubna 1864 přijal arcivévoda mexickou deputaci na svém zámku Miramare poblíže Terstu a přijal i nabízenou císařskou korunu vzdálené země. Vedoucím mexické delegace byl Don Gutierez de Estrada, kterého již tehdy vyznamenal velkokřížem řádu Panny Marie z Guadalupe, řádu, který předtím roku 1863 mexická provizorní vláda obnovila.
Dne 16. dubna odplul Maxmilián na palubě rakouské lodi Navara a přistál dne 16. června 1864 v přístavu Veracruz. Dne 12. června pak slavil vjezd do hlavního města Mexika. Sbor českých dobrovolníků čítal zhruba 800-900 mužů a jejich veliteli byli hrabě Thun a hrabě Khevenhuller, který byl zároveň velitelem dobrovolníků z Rakouska, byl to takzvaný pluk červených husarů.
Tito vojáci se měli stát jádrem budoucí vycvičené armády císařského Mexika. Tvořila se armáda, které musela být i oceněna nějakou viditelnou dekorací a tak již brzy po příchodu do Mexika zakládá svoji záslužnou medaili. Země byla ve varu občanské války a boje neustávaly v podstatě do konce císařství a celého tohoto dobrodružného počínání mladého Maxmiliána. V některých odborných publikacích se objevuje zmínka, že medaile byly založeny již 14. října 1863. Pro toto tvrzení však neexistuje žádný doklad. V roce 1863 ještě císařský trůn nebyl obsazen. Snad toto tvrzení může vycházet z uvažování tehdejší prozatímní vlády, která obnovila starý mexický řád Panny Marie z Guadalupe, založený již císařem Itrubidem. V té době, a to dne 29. října 1863, však zakládá císař Napoleon III. svoji pamětní mexickou medailí.
Císař Maxmilián vydal celkově dva odlišné druhy těchto medailí. Při prvním pobytu dne 14. října zřizuje Vojenskou záslužnou medaili. První vydání medaile má na lícové straně portrét mladého císaře zobrazený z levé strany a hledící k pravému okraji medaile. Tvář panovníka má kratší vous, tak zvaný císařský (Keiserbart), takový nosil i císařův bratr František Josef I. Císař Maxmilián se narodil 6. července 1832 jako druhorozený syn arcivévody Františka Karla, mladšího bratra císaře Ferdinanda V. Jeho matka byla Žofie Bavorská. V roce 1854 se stal admirálem rakouského loďstva a v roce 1857 byl generálním guvernérem v Lombardsku-Benátsku. V Mexiku Maxmilián začíná nosit plavý vous.
Druhé vydání medailí je z 10. března 1865 a je zde právě rozlišená délka panovníkova vousu. Na těchto druhých medailích je císař zdoben již novým vousem (viz obrázek).
Vojenská záslužná medaile byla rozdělená do tří stupňů:
l.třída - Zlatá medaile
2.třída - Stříbrná medaile
3.třída - Bronzová medaile
Medaile I. typu a vydání z roku 1864 mají dvě prakticky shodné ražby. První je od francouzského medailéra Charlose Trotina a druhá od medailera E. Falota (byl i tvůrcem druhé varianty Mexické medaile císaře Napoleona III.
Druhé vydání medailí z 10. března 1865 je přece jen o něco rozšířenější. Existují tři varianty od třech medailérů. Je to práce S. C. Navalona, dále René Sterna a dále anonymní bez označení medailéra. To, že se medaile liší velikosti či závěsným ouškem je možno připsat tomu, že se razily na různých místech a to nejen v době císařství Maxmiliána, ale i později pro potřebu expedičního sboru. Všechny medaile, které se na našem území a v našich sbírkách nacházejí, můžeme považovat za vzácné.
Literatura:
Václav Měřička: Mexické medaile
L.Sršen-D.Stehlíková: Mexické dobrodružství Maxmiliána Habsburského (katalog výstavy Praha 1999)